Agrární organizace o státním rozpočtu

S předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu a předsedou KDU-ČSL Ing. Miroslavem Kalouskem dnes jednal předseda Zemědělského svazu České republiky Ing. Miroslav Jirovský spolu s předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Ing. Janem Velebou a viceprezidentem Agrární komory Pavlem Novotným. Předali předsedovi rozpočtového výboru stanovisko zemědělců ke státnímu rozpočtu. Při jednání upozornili na nezanedbatelné a důležité společenské funkce zemědělců pro národní ekonomiku a venkov. Důležitá je nicméně skutečnost, že se ceny zemědělských výrobců ve srovnání s rokem 2001 snížily a že se výdaje ze státního rozpočtu na podporu zmíněných funkcí výrazně nezvyšují, jak se často uvádí. Předseda Zemědělského svazu připomněl vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění ve srovnání s kolegy ze sousedních států unie a na skutečnost, že každá koruna vložená ze státního rozpočtu přináší České republice 2,3 až 4 Kč z evropských strukturálních fondů. Zástupci zemědělců projednávali též otázku národních plateb, rozvoje programu bioenergie (podpora podniků, které mají povolenky k emisím) a dorovnání přímých plateb.

Stanovisko Zemědělského svazu České republiky, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a Agrární komory České republiky k Návrhu státního rozpočtu
České republiky na rok 2005.

V poslední době se v souvislosti s přípravou státního rozpočtu hodnotí výdaje na jednotlivé skupiny podnikatelů a občanů. Nepovažujeme za vhodné porovnávat a hodnotit která skupina je zvýhodněna více či méně.
Jako zástupci zemědělců považujeme za nutné v této souvislosti znovu upozornit na následující skutečnosti.
Zemědělci již mnoho let poskytují naší ekonomice inflační polštář stejně tak jako plní sociální funkce na venkově, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zemědělská výroba je nesporně tím nejefektivnějším a nejlevnějším způsobem údržby krajiny, takové krajiny, kterou vyžadují naši spotřebitelé.
Proto považujeme za důležité, že státní rozpočet zabezpečuje spolufinancování evropských strukturálních fondů v rozpočtovém rámci kapitol. Každá koruna vložená ze státního rozpočtu přináší České republice 2,3 až 4 Kč z Bruselských zdrojů.
V hodnocení makroekonomického vývoje 2004 nesouhlasíme s hodnocením, že nastal rychlý růst cen zemědělských výrobců, který se odráží v růstu cen potravin. Vzhledem k problémovým letům 2002 a 2003 doporučujeme hodnotit vývoj k roku 2001 a zde porovnání ukazuje za srpen 2004 ku srpnu 2001 index 96,4%, tedy i 5 měsíců po vstupu do EU nedochází k růstu cen zemědělských prvovýrobců, naopak dle výhledu lze očekávat pokles až na cca 94 %. Ceny potravin v srpnu 2004 k roku 2001 dosahují indexu 99,6% a tedy také neovlivňují inflaci. Inflace za stejné období je 105,1%.
V hodnocení výhledu plnění rozpočtu 2004 shledáváme podcenění některých příjmových kapitol, jako např. výnos spotřební daně u minerálních olejů. V textu se uvádí pokles spotřeby a nenaplnění státního rozpočtu, v tisku se naopak uvádí dramatické nárůsty prodeje minerálních olejů po vstupu do EU o desítky procent (některý měsíc i 50%). Proto očekáváme překročení příjmu státního rozpočtu.

K státnímu rozpočtu 2005

1. Rozpočet nezabezpečuje konkurenceschopnost českého zemědělství.
A) Nárůst výdajů státního rozpočtu na rok 2005 v kapitole Ministerstva zemědělství ve výši 37,2 mld.Kč proti roku 2004 ve výši 12,391 mld. Kč je výrazně překryt nárůstem příjmů kapitoly Ministerstva zemědělství o 14,4 mld.Kč. To snižuje příděl z národního rozpočtu o 2,0 mld., tj. index 2005/2004 na 92%. Naopak není zohledněn požadovaný objem přímých plateb, kde je rozpočtováno pouze 5.038 mld. Kč. Na vyjednanou úroveň v Kodani ve výši 30% je v rozpočtu zahrnuto pouze 20,0% a to je podstatně méně než v roce 2004, kdy bylo rozpočtováno 23%. Na dorovnání na 30% schází 2,6 mld.Kč.
Důvodem je zajištění konkurenceschopnosti českých zemědělců najednotném trhu Evropské unie, neboť i při navýšení přímých plateb o výše uvedených 30% obdrží v rámci Společné zemědělské politiky o 10 000 Kč na 1 hektar zemědělské půdy méně dotací než zemědělci v Německu, o 12 000 Kč méně než zemědělci Rakouska.
Žádáme o navýšení prostředků přímých plateb o výše uvedený rozdíl 2,6 mld. Kč.

B) Trvale se státním rozpočtem neřeší podstatně vyšší nemzdové náklady práce (sociální a zdravotní pojištění) v zemědělství ČR, které v okolních státech výrazně snižují náklady na produkci. V Polsku, Rakousku, Německu, Francii, Itálii apod. jsou pro zemědělce speciální zdravotní a sociální pojišťovny, jejichž příjmy jsou z národních zdrojů dotovány ze 70 – 80% mimo zásady Společné zemědělské politiky. Státní dotace těchto fondů např. v Německu je cca 8.400 Kč na 1 ha z.p., v Polsku 6700 Kč na 1 ha z.p. V porovnání s těmito zeměmi je české zemědělství zatíženo navíc plnou výší nákladů na sociální a zdravotní pojištění, které by při pravidlech těchto zemí jinak platila ČR z rozpočtu navíc (státní rozpočet odvozením na mzdovou úroveň v ČR a počet zemědělců „šetří“ cca 9 mld. Kč).
Nízká podpora zemědělství a vysoké nemzdové náklady práce má důsledek v nejnižších mzdách pracovníků v zemědělství ve výši pouze 71% průměru národního hospodářství. Rozdíl činí 5.200 Kč měsíčně. Bez navýšení zdrojů nejsou možnosti navýšení průměrných mezd ani o 1.000,- měsíčně v roce 2005. Důsledkem bude přetrvávat na venkově pokles zaměstnanosti (ročně v posledních letech cca 10.000 osob) a tím především útlum pracovně náročných odvětví v živočišné výrobě. Odměňování pracovníků v zemědělství v důsledku Společné zemědělské politiky je závislé na výdajích státního rozpočtu pro vysoký podíl mimocenové úhrady ( v ČR zatím 20-25%, v EU 35-40% ). Neřešením se situace bude dále projevovat poklesem produkce a poklesem zaměstnanosti na venkově.
Doporučujeme rozpočtovat částku na podporu zemědělství (State aid) o cca 2 mld. vyšší.

2. Rozpočet zajišťuje čerpání zdrojů z rozpočtu Evropské unie.

Oceňujeme, že rozpočet z větší části respektoval požadavky resortů na spolufinancování programů hrazených ze strukturálních fondů ve výši 12,6 mld.Kč nad rámec metodiky EU, která předpokládala jen 7 mld.Kč plus 1,7 mld.Kč z národních zdrojů. Nesouhlasíme s názorem MF o trojnásobně nadneseném propočtu Mze u operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství při stanovení částky spolufinancování 1,024 mld.Kč.

3. Rozpočet neřeší podporu obnovitelných zdrojů energie.

Za nedořešenou oblast považujeme podporu programu biopaliv, konkrétně bionafty (respektivně methytesteru řepkového oleje – MEŘO). Z důvodu udržení stávajících produkčních ploch řepky a originálních výrobních kapacit této perspektivní technologie v ČR doporučujeme v souladu s evropskou dopravní politikou – směrnicí č. 2003/30/EC EP a Rady z 8.5.2003 o zajištění biopaliv nebo dalších obnovitelných zdrojů pro dopravu a podle „ Obecných zásad Společenství o podpoře na ochranu životního prostředí – 2001/CO3“ řešit tuto podporu z Fondu životního prostředí ČR v řádu 500 milionů Kč pro rok 2005 včetně ponechání stávajících daňových úlev. Druhou možností je přenést náklady na obnovitelné zdroje energie na podniky, kterým stát rozdělí povolenky emisí. V roce 2006 řešit koncepčně bez dotací.

V Praze dne 30.9.2004

Ing. Václav Hlaváček, CSc.
prezident AK ČR

Ing. Miroslav Jirovský
předseda ZS ČR

Ing. Jan Veleba
předseda ČMSZP

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *