Agroturistika bez systému a podpor

Hlavní agroturistická sezóna skončila se školními prázdninami. Pobyt na farmách totiž vyhledávají především rodiny s dětmi. Také u nás, podobně jako v zahraničí, dává venkovské turistice, jejíž je agroturistika součástí, přednost před tzv. hotelovou turistikou stále více lidí. Přes nesporné přínosy tohoto drobného podnikání pro český a moravský venkov však nemohou začínající ubytovatelé očekávat žádnou významnou pomoc od státu. Jestliže se inspirujeme podpůrnými programy zemědělství a venkova v zahraničí, neměli bychom zapomínat na jejich hlavní cíl, a sice zachránit krajinu tím, že udržíme lidi na venkově.

Vůbec první přehled o tom, kolik zemědělců v České republice vlastně provozuje agroturistiku, poskytl Agrocenzus 2000. Při celoplošném sčítání se k provozování agroturistiky přihlásilo 413 farmářů. V samostatném objektu nabízí 104 zemědělských subjektů 2209 lůžek, v části domu pak poskytuje 84 farmářů ubytování celkem pro 837 osob, samostatný pokoj v domě či bytě pronajímá 99 zemědělců a jejich kapacita je 1122 lůžek, dalších 137 farmářů pak zajišťuje 5168 ubytovacích míst na volné ploše.

Příjmy z ubytování na rozvoj farmy
Při celoplošném sčítání se nerozlišovalo, zda jde o konvenční či ekologicky hospodařící farmáře. „Samotní ekologičtí zemědělci mnohdy cítí, že k jejich farmě agroturistika, v tom případě s předponou eko-, jaksi patří,“ říká Marie Stříbrná ze sekce cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj, která se agroturistice a venkovské turistice věnuje řadu let. Mnoho zemědělců podle jejích slov přiznává, že příjmy za ubytování jim umožnily hradit rozvoj farmy.
„Trendy v turistice ve světě směřují k individuálnímu ubytování. Je také zjištěno, že v tomto netradičním produktu cestovního ruchu – v tzv. měkké turistice, která nedevastuje přírodu – vzniká nejvíce pracovních příležitostí,“ zdůrazňuje Stříbrná a cituje výsledky studie OECD: „Při ubytování v soukromí vzniká na sto tisíc liber příjmů až 27 pracovních příležitostí, zatímco v hotelích jen šest.“

Co by pomohlo začátečníkům
Agroturistice se sice přičítá nemalý význam v rozvoji venkova, avšak podnikatelé, kteří s touto službou začínají a potřebovali by „startovné“, nemohou na podporu státu příliš spoléhat. České ministerstvo zemědělství se k agroturistice takřka nehlásí, jako jedna z oblastí cestovního ruchu připadla pod ministerstvo pro místní rozvoj. Drobnější farmáři, kteří se neuživí zemědělstvím a ubytovací služby jsou pro ně vítaným finančním přilepšením, většinou nesplňují podmínku pro podporu z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu mít alespoň 51 procent příjmů z prvovýroby. „Ti, kteří se zemědělstvím uživí, se ale agroturistikou nebudou zabývat,“ tvrdí Marie Stříbrná. Jak dodává, podnikatelé dosáhnou pouze na podpory v rámci malého a středního podnikání z programu Kredit. Ten je však brzy vyčerpaný, protože o zlevněný úvěr poskytovaný Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou do výše zhruba tří milionů korun je mimořádný zájem.
„Nejúčinnější pomocí pro drobné podnikatele poskytující ubytovací služby by byl komplexní informační, propagační a odborný servis včetně servisu rezervačního,“ je přesvědčen Vlastimil Marek, předseda Svazu podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice. Svaz podle něho v této věci odvedl svůj díl práce. „Připravili jsme informační systém a očekávali, že ministerstvo pro místní rozvoj přispěje na jeho umístění do terénu a provozuschopnost, než se stane samofinancovatelným. Ministerstvo ale jakoukoli finanční pomoc odmítlo a celý projekt se zhroutil,“ konstatoval Marek. Přitom překážku v rozvoji agroturistiky a venkovské turistiky spatřuje právě v tom, že v nabídce ubytovacích kapacit je stále naprostá živelnost. „Klienti nemohou tyto speciální služby jednoduše vyhledat. Nabízí je sice téměř každá cestovní kancelář, ale je to velmi roztříštěné,“ říká předseda profesního svazu. Svaz podporuje specializovanou propagaci venkovské turistiky a agroturistiky kterou i jeho jménem zajišťuje organizace ECEAT (Evropské centrum pro eko-agroturistiku). Obě organizace spolupracují a ve své činnosti se doplňují.
Řada farem, které se u hostů dobře zapsaly, si na nedostatek zájmu nemůže stěžovat. Vybudovaly si stálou klientelu – nejlepší vizitkou je, když se lidé na stejné místo vracejí a doporučí jej i svým známým. Někteří podnikatelé ale neuspěli a s agroturistikou skončili, štěstí zkoušejí zase jiní. „Tím nejdůležitějším, co potřebují, jsou startovní peníze. S faktem, že mnozí začínají bez praktických zkušeností, se většinou brzy dokáží vyrovnat. Potvrzuje se, že je u nás stále vysoká kvalifikační struktura,“ oceňuje Marie Stříbrná. Jak poznamenává, záleží hlavně na paní domu, jak se s novou úlohou vyrovná, jak si rozvrhne pracovní dobu. „Musí si také rychle zvyknout, že je podnikatelkou a ne služkou.“
Ubytovatelé v soukromí, kteří se podílejí na rozvoji venkovské turistiky a agroturistiky, patří do skupiny malých podnikatelů. „Ti jsou ve všech vyspělých státech součástí základních pilířů ekonomiky a tomu odpovídá i jejich systematická a systémová podpora ze strany státu a samosprávy. U nás je však podpora naprosto nedostatečná. Na drobné podnikatele se nemyslí ani ve schvalovaných zákonech,“ kritizuje předseda stavovského svazu a tvrdí, že požadavky se z velkopodnikání přenášejí na drobnopodnikání. Může jmenovat jen jedinou úlevu, která dnes v této oblasti existuje, a sice že ubytovatelé do deseti lůžek nemusí mít k legálnímu podávání snídaní živnostenský list na hostinskou činnost. „V rámci zákona o dani z přidané hodnoty se podařilo u stravovacích a ubytovacích služeb snížit daň z 22 na pět procent,“ připomíná Marie Stříbrná další vstřícný krok.

Proč mít certifikát?
Certifikaci kvality ubytovacího zařízení u nás nenařizuje žádný zákon. Záleží na každém, zda si bude chtít připlatit za cedulku s certifikátem ve víře, že hosté dají takto označenému ubytování přednost. Svaz podnikatelů vytvořil na přání ministerstva pro místní rozvoj doporučené standardy ubytování v soukromí pro malé ubytovací kapacity v chalupách, penzionech či kempech do 20 osob. Ubytování v soukromí se člení do čtyř tříd označených příslušným počtem hvězdiček. Doporučené standardy přesně stanoví minimální požadavky na ubytování v soukromí.
Podle ministerstva má certifikaci zajišťovat a uskutečňovat profesní zájmové sdružení, a to jak pro své členy, tak nečleny. Certifikovaná ubytovací zařízení budou přednostně propagována Českou centrálou cestovního ruchu na odborných veletrzích a výstavách doma i v zahraničí – i tímto obhajuje ministerstvo efekt certifikace.

Další pokus, jak propojit farmy s ubytováním
Do agroturistiky se nově „pouští“ také Asociace soukromého zemědělství ČR. Z pražské kanceláře chce propojit jak farmáře, kteří jsou jejími členy a v agroturistice již podnikají, tak nové zájemce o poskytování těchto služeb, i nečleny. Asociace chce rovněž vytvořit vlastní standard pro venkovskou turistiku. Podle tajemníka ASZ Michala Pospíšila je snaha obohatit společnou nabídku ubytovacích služeb i o nabídku různých produktů (mléčných výrobků, ovocných šťáv, sušeného ovoce apod.) z farem, které ubytování neposkytují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *