Apetit po investicích zase narůstá

Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry využívají zemědělské podniky k financování investičního majetku, modernizaci a inovaci technologického vybavení. Kombinují je často s investičními dotacemi z Programu rozvoje venkova a s podporou na snížení úrokového zatížení z programu Zemědělec, který zprostředkovává Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Hospodářský útlum poznamenal i objem čerpaných úvěrů po roce 2009, takže průměr stavů investičních úvěrů byl v meziročním srovnání ke konci loňského roku nižší. V letošním roce ale banky hlásí postupné oživení zájmu o úvěrové produkty.

“Díky podstatně vyšším podporám zemědělským podnikům se po roce 2004 průměrné stavy úvěrů v zemědělství zvýšily (graf 1), což lze přisuzovat vyššímu bankovnímu ratingu zemědělských podniků. K vyššímu čerpání úvěrů došlo zejména v kategorii dlouhodobých úvěrů, tedy investičních. Po roce 2009, kdy se projevila ekonomická recese, banky plošně zpřísnily podmínky poskytování investičních úvěrů, což mělo nepříznivé dopady zejména na podniky ve velké míře závislé na využívání cizího kapitálu. V roce 2010 byl v porovnání s rokem 2009 průměr stavů investičních úvěrů ke konci čtvrtletí (tj. průměr vypočítaný vždy ze čtyř čtvrtletí daného roku) o 5,1 procenta nižší,” informoval Ing. Jindřich Špička z Ústavu zemědělských informací. Dodal, že nepříznivé důsledky částečně v zemědělství tlumily investiční dotace v rámci osy I Programu rozvoje venkova (PRV) a také subvencování části úroků z úvěrů a garance úvěrů prostřednictvím PGRLF, a. s.

Jak potvrdila také mluvčí Ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková, podnikatele v zemědělství neodradil ekonomický útlum v investování do opatření v rámci Programu rozvoje venkova. “Pokles zájmu o investiční opatření v rámci Programu rozvoje venkova nebyl zaznamenán ani vzhledem k ekonomické recesi.” Žádosti o podporu směřovaly podle ní především k opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků a I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, kde jsou běžné trojnásobné až čtyřnásobné převisy požadavků na dotaci proti průměrné roční alokaci. Velmi vysoký zájem je též o opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy a z opatření, kde jsou zemědělci jednou, nikoli však jedinou skupinou příjemců, jsou to například opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům nebo III.1.3 Podpora cestovního ruchu.

Tereza M. Dvořáčková zdůvodnila vyšší čerpání uvedených podpor zejména intenzivní potřebou modernizace a restrukturalizace zemědělských hospodářství včetně předání hospodářství mladší věkové kategorii a dále diverzifikaci činností, ať už směrem k návaznému zpracování vlastních zemědělských produktů, nebo směrem k nezemědělským činnostem, jako jsou cestovní ruch, obnovitelné zdroje a další nezemědělské činnosti.

Mluvčí ministerstva zemědělství dále sdělila, že úvěry poskytované v rámci Programu rozvoje venkova vnímají jako jeden ze základních prostředků pro financování investičních záměrů vzhledem k tomu, že dotace je zemědělcům proplácena zpětně po realizaci projektu a úhradě investic z vlastních zdrojů. “I z tohoto důvodu ministerstvo zemědělství v roce 2009 přistoupilo k prodloužení lhůty na realizaci projektu z 18 na 24 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace. Prodloužená lhůta poskytuje žadatelům větší manévrovací prostor k finančnímu řízení celého podniku a k možnému vyřešení zhoršeného cash flow, které by zejména za podmínek ekonomické krize ohrozilo dokončení řady projektů,” dodala na vysvětlenou.

Poptávka po úvěrech podle bank

“Můžeme říci, že v letošním roce se situace v zemědělském sektoru vyvíjí pozitivně. Výkupní ceny komodit výrazně vzrostly, a to nejen u mléka, ale i u plodin. V souvislosti s tím roste i zájem zemědělských podniků investovat nejen do nové zemědělské techniky, ale také do technologií, které jim umožní splnit podmínky cross compliance, jimiž bude v příštích letech podmíněna výplata dotací v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie,” zhodnotil ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Ing. Mojmír Severin. Zároveň připustil, že na nárůst poptávky po bankovních úvěrech má vliv i blížící se konec programovacího období v roce 2013.

Zemědělci mají na českém trhu podle Ing. Severina profinancováno kolem 33 miliard korun a podíl GE Money Bank činí 33 %, tedy přes jedenáct miliard korun. Ekonomická krize v roce 2009 a 2010 se velmi negativně projevila i v zemědělském sektoru a tedy v možnosti investovat a rozšiřovat své podniky. “Podstatnou část portfolia úvěrů tvoří v GE Money Bank financování zemědělské techniky s ročním objemem úvěrů v roce 2008 přes 1,5 miliardy korun. V roce 2009 jsme však pocítili pokles v poskytnutých úvěrech o šedesát procent proti roku 2008. Na konci roku 2010 bylo vidět oživení, které v roce 2011 pokračuje a směřuje k podobným výsledkům jako v roce 2008,” doložil uplynulý vývoj na číslech Ing. Severin.

Oživení investic v zemědělství po roce 2009 zaznamenala Komerční banka. “Odráží se to i v rostoucím zájmu zemědělských podniků investovat. Kde to je možné, nakupují půdu, více investují do zemědělských strojů. Ve větší míře se také zajímají o investice do technologií. Nejenže nahrazují stávající technologie moderními a efektivnějšími, ale především splňují podmínky podmíněnosti cross compliance,” odpověděl sektorový manažer pro zemědělství Komerční banky Ing. Marek Durda.

“Z pohledu úvěrů poskytnutých zemědělcům na projekty s dotací z evropských zdrojů byl pro Komerční banku vrcholem rok 2008. V krizovém roce 2009 tyto úvěry výrazně klesly. V následujícím roce opět rostly, i když hodnot roku 2008 nedosáhly. V roce 2011 zatím zaznamenáváme podobný objem úvěrů na projekty s dotací z evropských zdrojů jako v minulém roce,” vyhodnotil vývoj v posledních letech Ing. Durda.

“Finanční krize zasáhla také zemědělství,” shoduje se s výsledkem analýzy Ing. Jindřicha Špičky z Ústavu zemědělských informací obchodní ředitel Ing. Jan Bláha z Fio banky. Díky platbám a dotacím však podle něj mohly být dopady krize na části zemědělského sektoru mírnější než na jiné sektory. Na druhou stranu se problémy s podinvestovaností, nízkou rentabilitou a nedostatkem provozního cash flow v agrárním sektoru vyskytovaly i před krizí. Investiční aktivita podnikatelů je nižší kvůli ztíženému přístupu k financím na provoz, rozvoj podniku a nové investice. “V posledních měsících je ale vidět postupně se zvyšující apetit klientů po investicích do strojů a nákupu pozemků a ochota bank tyto investice financovat. Fio banka se však snaží vyjít klientům vstříc a díky flexibilnímu přístupu může profinancovat i projekty, které jinde neuspějí. Budoucí vývoj sektoru bude záviset na situaci v Evropské unii, vývoji společné zemědělské politiky, dotační politice České republiky a cenách komodit. Výrazné zlepšení ekonomické situace zemědělství není v blízké budoucnosti pravděpodobné. Co se týká společné zemědělské politiky Evropské unie, bude se v budoucnu klást důraz především na ekologii, rozmanitost a inovace zemědělského sektoru,” komentoval současný i budoucí vývoj Jan Bláha.

Fio banka nemůže zhodnotit vývoj v poskytovaných investičních úvěrech od roku 2008 do současné doby, neboť poskytuje specializované zemědělské úvěry v současné podobě zhruba rok. “Objem úvěrů však roste,” souhlasí s ostatními bankovními domy Ing. Bláha.

Oživení v oblasti zemědělského financování v letošním roce je patrné i podle vedoucí oddělení Financování zemědělství Volksbank CZ Bc. Zuzany Švábové. Dává ho do souvislosti s pozitivním vývojem výkupních cen hlavních zemědělských komodit. Tento trend růstu výkupních cen podle ní začal již v roce 2010, letos trvá a díky počasí budou letošní objemy financování v této oblasti patrně na velmi slušné úrovni. “Ačkoli velká část klientů čeká s investicemi do doby, než bude letošní úroda opravdu na skladě, zemědělsky lepší rok 2010 umožnil některým zemědělcům pokračovat v přechodně pozastavených investičních záměrech,” informovala.

Úvěry od Volksbank s dotační podporou strukturálních fondů Evropské unie, tedy převážně projekty na výstavbu a rekonstrukci v živočišné výrobě, byly podle Bc. Švábové v roce 2008 čerpány v objemu zhruba 113 milionů korun, a to opět hlavně díky výbornému roku 2007.

“V roce 2009 došlo k prudkému poklesu zhruba na pětinu této částky, v roce 2010 čerpané úvěry činily 50 milionů korun a za pět měsíců roku 2011 již dosahují 35 milionů korun. Očekáváme proto přiblížení se objemu z roku 2008,” předpokládá pozitivní vývoj.

Jako mírně rostoucí poptávku po financování investic v zemědělství vyhodnotil Ing. Martin Dykast, vedoucí Agrotýmu České spořitelny. “Zemědělci po oživení cen komodit a mléka opět začínají investovat, výraznější nárůst jsme zaznamenali v oblasti financování bioplynových stanic,” upřesnil. Svá slova dokumentoval čísly: “K 31. prosinci 2009 činil objem úvěrů vůči klientům zemědělského sektoru asi 5,53 miliardy korun, od té doby počty i objemy úvěrů do tohoto segmentu rostou. V roce 2010 činil objem úvěrů již téměř šest miliard korun a k 31. květnu 2011 evidujeme úvěry v objemu přesahujícím 6,5 miliardy korun.”

 

Kam investice zemědělců směřují?

Zemědělské podniky investují podle Ing. Špičky do střednědobých a dlouhodobých bankovních úvěrů v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) v živočišné výrobě především do modernizace zemědělských staveb včetně nezbytných manipulačních prostor, do techniky a technologií pro živočišnou výrobu, do výstavby nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné produkce, například jímek a hnojišť, do výstavby nebo rekonstrukce skladů pro objemná a jadrná krmiva. “Z hlediska počtu proplacených žádostí o podporu z PRV a objemu proplacené částky převažovaly v období 2008–2010 investice do modernizace chovu skotu včetně dojnic, upřesnil. Investice do modernizace rostlinné výroby se podle Ing. Špičky v letech 2008 až 2010 na počtu proplacených žádostí o dotaci z  Programu rozvoje venkova, opatření I. 1. 1 Modernizace zemědělských podniků, podílely 28,3 %, na proplacené částce 26,1 %. “Investiční aktivity směřují nejčastěji do výstavby a rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby a do výstavby a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur.

Podporovány jsou také investice do výstavby a rekonstrukce krycích konstrukcí, jako jsou skleníky a pařeniště, a nezbytných manipulačních prostor,” doplnil.

Také banky mají přehled o investičních potřebách zemědělců. “Investují zejména z důvodu úspory nákladů, produktivity a diverzifikace činností. V každém podniku je třeba investovat do obnovy strojů

a technologií. Na takové nákupy mohou získat zemědělci dotaci od Státního zemědělského intervenčního fondu, ale zároveň využívat investiční úvěry, jejichž splácení je přizpůsobeno sezónnímu charakteru hospodaření a možnosti provedení mimořádné splátky z dotace,” uvedl Ing. Mojmír Severin z GE Money Bank.

V poslední době je podle něj trendem výstavba bioplynových stanic. “Bioplynové stanice jsou perspektivní oblastí rozvoje zemědělské výroby, umožňují podnikatelům v zemědělství stabilizovat své příjmy, zvláště v době neustálého výkyvu cen zemědělských komodit. Pro zemědělce, kteří si uvědomují nutnost strategických investic, je tedy výstavba bioplynové stanice dobrou volbou, stejně jako nákup kvalitní zemědělské techniky a půdy,” domnívá se Ing. Severin. (Poznámka redakce: Dne 22. července oznámilo Ministerstvo zemědělství, že zastavuje administraci žádostí na realizaci bioplynových stanic v rámci Programu rozvoje venkova. Sdělení bylo určeno žadatelům, kteří předložili ve 13. kole příjmu žádostí projekt v rámci záměru b) výstavba a modernizace bioplynové stanice, opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy (příjem žádostí 14. 6. 2011–27. 6. 2011).

Podobně jako předchozí finanční instituce odpověděla Komerční banka prostřednictvím Ing. Marka Durdy. “U provozních úvěrů je důvodem sezónní charakter zemědělství. Investiční úvěry zemědělské podniky běžně používají k nákupům půdy a zemědělské techniky. Vedle toho mají v současnosti větší zájem investovat do nových technologií. Ty jsou totiž efektivnější a mohou zlepšit jejich hospodaření a navíc díky nim budou splňovat podmínky podmíněnosti. S tím souvisí i rostoucí zájem o bioplynové stanice, které pro ně představují novou a ziskovou podnikatelskou příležitost.”

Potřeba bankovních úvěrů jeu zemědělců vyvolána podle Ing. Jana Bláhy z Fio banky především celoročním nesouladem mezi příjmy a výdaji. Vzhledem k sezónní činnosti zemědělci potřebují finanční zdroje pro krytí provozního kapitálu. Zároveň je důležitým aspektem pro dosažení lepších hospodářských výsledků minimalizace nákladů a z tohoto důvodů jsou nutné investice do nových strojů, technologií a zařízení. Navíc se zemědělství často potýká s problémy jako nevlídné počasí nebo negativní mediální zprávy. Jedním z ukázkových příkladů byly mylné zprávy o šíření bakterie Escherichia coli,” zhodnotil.

Úvěry na zemědělskou techniku i půdu využívají klienti Volksbank opakovaně, což je logické, uvedla Bc. Zuzana Švábová. Zdůvodnila to tím, že vozový park postupně zastarává a moderní stroje zajišťují úspory v oblasti pohonných hmot a náhradních dílů, u půdy zase panují obavy před možnou ztrátou stability kvůli hospodaření na cizích pozemcích. Také pozvolný růst nájmů přispívá k růstu objemů úvěrů na půdu. Praktické jsou podle Bc. Švábové úvěrové rámce, kterými se dopředu schválí určitý objem prostředků na stanovený typ investice – například nákup strojů, půdy. K čerpání v průběhu roku pak stačí již jen předložit potřebné doklady jako fakturu, kupní smlouvu a podobně. Odpadá tedy proces opětovného vyhodnocení klientovy ekonomiky a financovatelnosti záměru – čerpání je tak velmi rychlé.

Bc. Zuzana Švábová upozornila, že zajímavý je přesun většího objemu poskytovaných úvěrů do oblasti provozních úvěrů a kontokorentů. Za rok 2011 bylo čerpáno téměř tolik provozních úvěrů jako za celý rok 2010. Přitom již v loňském roce byl objem provozních úvěrů oproti roku 2009 více než dvojnásobný. “Zčásti to je způsobeno snahou vyvázat se z takzvaných zelených úvěrů – tedy dohod se společnostmi prodávajícími zpravidla osiva, hnojiva či chemii o vypořádání jejich pohledávek až po dokončení žní (buď přímo komoditami, nebo zápočtem faktur). Součástí těchto dohod totiž často bývá stanovení výkupní ceny těchto komodit, což zemědělcům znemožňuje využít příznivějších výkupních cen a vůbec optimalizovat prodej úrody na cenově výhodnější období. Tyto zelené úvěry mohou také oslabit firemní stabilitu. Na druhou stranu je velkou výhodou, že se s nimi v zemědělství ještě stále pracuje – ne vždy zemědělec dosáhne na bankovní úvěr a finančnímu toku zemědělce mohou velmi pomoci,” zdůvodnila zvýšený zájem Bc.Švábová o provozní úvěry. Další příčinou častějšího využívání těchto úvěrů je podle ní i úroková dotace PGRLF, která se k provozním úvěrům využívá.

Ing. Martin Dykast z České spořitelny poukázal na to, že v posledních dvou letech výrazně klesly investice do živočišné výroby, zejména do chovu prasat. Příčina je podle něj zřejmá – výkupní ceny masa jsou pod nákladovými cenami. Zemědělcům se nevyplatil chov prasat a mnozí jej ukončili. Právě z důvodu negativního vývoje cen komodit, mléka a masa směřuje aktivita zemědělců v posledních letech do oblasti bioplynových stanic, kde zaznamenáváme výrazný zájem klientů.

 

Zadluženost podniků

Možnost přístupu k úvěrům záleží také na úrovni kapitálové vybavenosti a zadluženosti zemědělských podniků. “Analýza struktury a vývoje interních a externích zdrojů financování podniků právnických osob naznačuje, že se po roce 2004 sice podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků cestou jejich restrukturalizace a modernizace zlepšovaly, přesto však stále ještě nejsou dostatečné, zejména v oblasti obnovy stavebních investic a technologií pro chov zvířat. Kapitálovou vybavenost podniků ovlivnila ekonomická recese, tedy pokles interních zdrojů financování,” zhodnotil Ing. Jindřich Špička z Výzkumného ústavu zemědělských informací. Využívání bankovních úvěrů se podle něj odráží v míře zadluženosti zemědělských podniků, jak znázorňuje graf 2. “Průměrná míra zadluženosti podniků právnických osob bez započítání rezerv se pohybuje kolem 27 procent, využívání cizích zdrojů menšími podniky fyzických osob je nižší, v průměru přibližně deset procent, což odpovídá jejich velikosti a struktuře financování,” vyčíslil.

 

Příjem žádostí v Programu rozvoje venkova

Nabídka dotačních titulů ze zemědělství je široká. V letošním roce mohou zemědělci žádat o dotace především z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství a jenž je financován převážně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova EAFRD.

Vzhledem k tomu, že jsme již za polovinou roku, hlavní příjem žádostí je za námi, neboť probíhal od 14. do 27. června. Týkal se opatření uvedených v tabulce 1, především Modernizace zemědělských podniků a Diverzifikace činností nezemědělské povahy (bioplynové stanice). Dne 22. července ale Ministerstvo zemědělství nečekaně oznámilo, že zastavuje administraci žádostí na realizaci bioplynových stanic v rámci Programu rozvoje venkova, opatření III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy).

Do konce roku 2011 je plánováno ještě jedno kolo příjmu žádostí v říjnu, upozornila Tereza M. Dvořáčková. Příjem žádostí se týká opatření uvedených v tabulce 2. Alokace na toto kolo bude projednána v rámci pracovních skupin monitorovacího výboru. “U hlavních opatření se v roce 2011 jedná o poslední příjem žádostí. V roce 2012, eventuálně v roce 2013 bude vyhlášen příjem žádostí na dosud nedočerpaná opatření, například Podpora cestovního ruchu nebo Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, dále v případě realokace finančních prostředků mezi opatřeními

a za účelem úplného dočerpání budou vyhlášeny omezené výzvy na jednotlivá opatření,” poznamenala mluvčí ministerstva.

 

Připravují se dotační programy i po roce 2013?

Zemědělci si nejsou jistí, zda mohou ve svých podnikatelských záměrech počítat s dotacemi i v dalším programovém období, tedy po roce 2013. “V rámci rozvoje venkova se na podzim 2011 předpokládá zveřejnění návrhu nové právní úpravy na období 2014–2020, která představuje legislativní základ nového Programu rozvoje venkova,” připustila pokračování dotační politiky Tereza M. Dvořáčková. Česká republika bude podle ní podporovat další posilování významu politiky rozvoje venkova jako klíčového nástroje pro zachování životaschopných venkovských společenství, a to ve třech základních aspektech: konkurenceschopné zemědělské odvětví a navazující sektory, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený územní rozvoj.

K zabezpečení dosažení cílů politiky rozvoje venkova bude Česká republika prosazovat zajištění adekvátních prostředků při nezbytném vymezení koordinace společné zemědělské politiky s kohezní politikou. Rozvoj venkova může částečně přispět k cílům strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti i v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů, nicméně musí být vhodně doplněn ostatními podpůrnými nástroji Evropské unie, doplnila mluvčí ministerstva zemědělství.

“Co se týká cíle společné zemědělské politiky zaměřené na udržitelnou produkci potravin,” pokračovala Tereza M. Dvořáčková, “bude Česká republika v rámci rozvoje venkova prosazovat zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a navazujícího potravinářství, a to zejména další podporou inovací, spolupráce a zlepšování kvality a přidané hodnoty zemědělských výrobků a také prostřednictvím podpory modernizace zemědělských podniků”.

Cílů v souladu s evropskou politikou, na které by se měla projektová opatření po roce 2013 zaměřit bude ale více. Dvořáčková je dále jmenuje “Klíčový význam bude mít také podpora lidského potenciálu – přenos znalostí a zkušeností ve prospěch mladých zemědělců, vzdělávání a výměna osvědčených postupů.”

“Současně bude Česká republika podporovat poskytování veřejných statků zemědělské činnosti prostřednictvím zacílení podpor rozvoje venkova na plnění environmentálních a jiných mimoprodukčních funkcí zemědělství, zejména na zachování biodiverzity a péči o krajinu.”

“Česká republika bude prosazovat, aby opatření rozvoje venkova hrála zásadní roli v procesu adaptace evropského zemědělství a lesnictví na změnu klimatických podmínek a při snižování emisí skleníkových plynů, při ochraně krajiny a ekosystémových funkcí a v rámci dalších nových výzev. Z hlediska adaptace by v rámci rozvoje venkova mělo být více podporováno zavádění nových technologií a moderních postupů do praxe, opatření vedoucích k posilování ekologické stability krajiny a opatření na zemědělské hospodaření v krajině tak, aby byla posilována schopnost půdy zadržovat vodu, snižovat vodní erozi a přispívat tak ke zvládání povodňových rizik. Zejména ochrana krajiny a biodiverzity vyžaduje dostatečnou míru flexibility reagující na odlišné regionální podmínky a potřeby i na specifické přírodní podmínky.”

“V kontextu cíle budoucí společné zemědělské politiky zaměřeného na vyvážený územní rozvoj vnímá Česká republika jako podstatnou provázanost sektoru zemědělství s navazujícími sektory a venkovem obecně a vytvoření možnosti pro diverzifikaci venkovské ekonomiky a zachování pracovních příležitostí v regionu.”

“Rozhodující pro zamezení migrace obyvatel je kromě pracovních příležitostí rovněž zajištění kvality života na venkově zabezpečením dostupné občanské vybavenosti a zachováním společenského a kulturního dědictví venkova. V této oblasti je vhodné zohlednit regionální hlediska a princip partnerství a podporovat realizace místních rozvojových strategií, například metodou Leader,” shrnula budoucí cíle dotační politiky Tereza M. Dvořáčková.

 

Programy s financováním z národních zdrojů 

Dotace z národních zdrojů poskytuje Ministerstvo zemědělství v rámci dotačních programů zemědělství schvalovaných každoročně Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR současně se státním rozpočtem (dotační programy poskytované na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství), informovala Tereza M. Dvořáčková.

Dotační programy zemědělství jsou programy účelové, které slouží k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru. Stát jimi výhradně z národních zdrojů přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru.

Žádosti o dotaci se podávají na příslušné oddělení agentury pro zemědělství a venkov podle sídla obchodní firmy u právnické osoby a podle adresy trvalého pobytu u fyzické osoby.

Termíny pro podávání žádostí o dotace z národního programu pro zemědělce a potravináře uvádí tabulka 3 a lze si je ověřit na internetových stránkách ministerstva zemědělství.

“Škála dotačních programů se každoročně snaží udržet kontinuitu s programy realizovanými v předchozích letech. Přesto však se jejich výčet upravuje s ohledem na schválený státní rozpočet, respektive na Poslaneckou sněmovnou schválené finanční limity dotačních programů,” sdělila mluvčí ministerstva zemědělství. “Pro následující roky byl připraven návrh dvou nových dotačních podprogramů v rámci dotačního programu 8. Nákazový fond, a to podprogram 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat (dochovů selat, plemenných prasniček a kanečků) a podprogram 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže. V obou případech jde vlastně o rozšíření stávajícího dotačního podprogramu 8.F. o další kategorie prasat a jeho obdoba pro vyjmenované kategorie chovu drůbeže. Přesné znění návrhů je uvedeno v Přílohách 1. a 2. vlastního materiálu. Předpokladem vyhlášení těchto dvou nových podprogramů je jejich notifikace ze strany Evropské komise,” uvedla Tereza M. Dvořáčková. Předběžnou kalkulaci potřeby finančních prostředků pro maximální čerpání uvedených dotačních podprogramů zachycuje tabulka 4.

Mluvčí ministerstva upřesnila, že k notifikaci byly zaslány návrhy na dotační podprogramy, o které by následně byly rozšířeny Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011:

– SA.32899(2011/N) – Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat;

– SA.32900(2011/N) – Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti.

Ze strany Evropské komise obdrželo ministerstvo zemědělství sdělení Evropské komise, že dvouměsíční lhůta pro posouzení těchto režimů podpor začala běžet od 20. dubna 2011. V této lhůtě může Evropská komise požádat ČR o poskytnutí doplňujících informací.

“Ministerstvo zemědělství předpokládá, že i po roce 2013 zachová rozsah a strukturu národních dotačních programů v kontextu budoucích prostředků státního rozpočtu,” řekla Tereza M. Dvořáčková.

Segment manažer firemního bankovnictví Volksbank CZ Daniel Kovařík ve spolupráci s partnerem a odborným garantem pro oblast dotací společností EUFC CZ navíc doplnil, že zemědělství podporují i kraje, které umožňují podávat žádosti o podporu na včelařství, vinařství a lesnictví. Výše podpory jsou omezeny aktuálními možnostmi rozpočtů.

 

Programy podpůrného fondu

Bankovní úvěry lze kombinovat s podporami z programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Tento fond poskytuje podpory podnikatelům v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a zpracovatelského průmyslu ve formě dotace k úrokové sazbě nebo garance za úvěr.

Mezi investiční programy patří zejména program Zemědělec, který má fungovat do roku 2013. Z tohoto programu si lze pořídit stroje, například traktor, sklízecí mlátičku, pluh, podmítač, brány, rotavátor, mulčovač, žací stroj, obraceč, shrnovač, rozdružovač, lis a baličku na slámu a seno, rozmetadlo, nástavbu, postřikovač, půdní frézu, samosběrací vůz, řezačku, krmný vůz, nakladač, rosič, kypřič, sázeč, drtič hrud, kompaktor, kultivátor, stroj na sběr kamene, sklízeč cukrovky, manipulátor, stroje na aplikaci kejdy a jiné.

Ukončený program Půda nahradil v roce 2010 program Podpora nákupu půdy a měl by být ukončen k 31. prosinci letošního roku. Cílem programu je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů zemědělských prvovýrobců a umožnit nákup nestátní zemědělské půdy.

Provozní programy Provoz, Zpracovatel – Provoz a Podpora krátkodobého financování řeší přechodný nedostatek vlastních finančních zdrojů zemědělských výrobců a zpracovatelů a končí rovněž se závěrem letošního roku.

Podpora na výše zmíněné programy s výjimkou programu Podpora nákupu půdy se poskytuje pouze malým a středním podnikům. Toto omezení odráží stanovisko Evropské komise ve vztahu k poskytování provozních podpor.

Jak se vyvíjí poptávka po úvěrech s dotací fondu v uplynulých třech letech? “Úvěry s dotací Podpůrného garančního a rolnického fondu (PGRLF), kdy jde o úvěry na stroje, půdu a provoz, byly nejvíce poskytovány v roce 2008, což souvisí s vynikajícími výsledky českého zemědělství v roce 2007. Čerpáno bylo celkem více než 278 milionů korun. V roce 2009 a 2010 klesl objem čerpaných úvěrů s dotací PGRLF zhruba o třetinu. V letošním roce je však již objem čerpaných úvěrů o patnáct procent vyšší než ve srovnatelném období roku 2010, lze tedy očekávat čerpání více než 190 milionů úvěrů s úrokovou dotací PGRLF,” odpověděla Bc. Zuzana Švábová a doplnila statistikou Volksbank CZ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *