Aplikace listových hnojiv v máku

Zařazení listové výživy do běžné agrotechniky pěstování máku je jednou z možností, jak omezit negativní dopady nevhodných podmínek ročníku na tvorbu výnosového potenciálu. To platí zejména v posledních letech, kdy se během vegetace více setkáváme s extrémními vlivy počasí. Jedná se zejména o období s vysokými teplotami a delšími přísušky. Tato nepříznivá období spolu s nedostatečnou zásobou živin v půdě nám může pomoci překonat listová výživa.

Mák řadíme do skupiny relativně méně náročných plodin.
Na výnos jedné tuny semene z hektaru a odpovídající množství makoviny odčerpá podle Edelbauera a Stangela (1993) 70 kg dusíku, 26 kg fosforu (60 kg P2O5), 90 kg draslíku (108 kg K2O), 79 kg vápníku (111 kg CaO), 15 kg hořčíku (25 kg MgO), 0,11 kg bóru, 0,2 kg zinku a 0,34 kg manganu. Podle Richtera a Lošáka (2004) odčerpá také 18 kg síry. Při intenzivních technologiích bychom měli zajistit obsah pohotových živin odpovídající výnosu  dvou tun semene máku na hektar (Richter, 2008).
Mák má krátkou vegetační dobu a dále slaběji vyvinutý kořenový systém. Proto vyžaduje živiny v pohotovém stavu.
Již na podzim nebo na jaře před zasetím je nutné upravit podle výsledků agrochemického zkoušení půd obsah přístupných živin na hladinu dobrou. To se týká zvláště fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku a síry.
Uvedená hnojiva je třeba zásadně zapravit do půdy (i orbou) nebo eventuálně již k předplodině, aby byly dostupné pro kůlový kořen z větší hloubky. Povrchová aplikace hnojiva těsně před setím, zvláště za suššího jara, se nemusí vždy ve výživě uplatnit. Dusík aplikujeme před setím. Dále jím pak přihnojujeme ještě ve fázích listové růžice až počátek dlouživého růstu. (Richter, 2006, Cihlář, 2010).

Bór a zinek
Z pohledu máku je z mikroživin významný bór a zinek. Bór je nutný pro metabolismus sacharidů a jejich transport v rostlině. Napomáhá rovněž lepšímu využití vápníku, je důležitý pro syntézu bílkovin a cytokininů v rostlině. Zasahuje také do procesu opylování, a tím do výnosu semen. Při nedostatku rostlina postupně nekrotizuje až úplně odumírá růstový vrchol. Na horních listech se objevuje chloróza a netvoří se květní pupeny (Mráz, 2007, Richter, 2008).
Prvním obdobím vhodným pro aplikaci listových hnojiv je období 4. až 6. listu, kdy jsou mladé rostlinky máku silně závislé na ještě slabé kořenové soustavě, která nedokáže mladé rostlinky dostatečně bórem zásobit.
Navíc je to období, kdy se aplikují herbicidy, které jsou výrazným stresovým faktorem ve vývoji rostlin máku.
Obdobím vhodným pro aplikaci hnojiva se zinkem je pak fáze pylových tetrád. Je to fáze, kdy je rostlina máku velmi citlivá na přísušek (Schreier, 1984). Listová aplikace hnojiva s obsahem zinku však musí proběhnout asi týden před nástupem pylových tetrád, tj. při výšce rostlin asi 30 cm. Zinek je nezbytnou součástí celé řady enzymů  a důležitým aktivátorem četných reakcí. Je nepostradatelný pro tvorbu růstových látek, které podmiňují dlouživý růst rostlin. U máku zinek pozitivně ovlivňuje vznik pylových tetrád, a tím přispívá k lepšímu opylování a tvorbě semen.
Výsledky pokusů s listovým hnojivem Lister Zn v Červeném Újezdě a zkušenosti s přípravkem Route tuto teorii potvrzují a ukazují i na pozitivní působeni zinku v ranějších růstových fázích.

Dřetovice 2004, 2006
Na trhu je v současné době celá řada listových hnojiv s mikroprvky od řady výrobců. Uvedené výsledky mají pouze dokladovat praktické zkušenosti s aplikacemi listových hnojiv s obsahem bóru a zinku na výnos semen máku.
V pokusu v Dřetovicích v roce 2004 byly aplikovány hnojiva řady Campofort. Campofort  Fortestim-beta byl aplikován ve fázi 6.–7. listu společně s kontaktním herbicidem. Přírůstek výnosu (0,28 t/ha) ukazuje, že Fortestim-beta působí v tomto období pozitivně na výnos semen. Dobré výsledky má i aplikace listového hnojiva  (Campofort Special B).
V roce 2006 jsme založili pokus s hnojivy řady Wuxal opět v lokalitě Dřetovice. Metodika pokusu a výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Z uvedených výsledků vyplývá, že aplikace hnojiva Wuxal deset dní po aplikaci herbicidů zvyšovala výnos semen u máku. U kombinací s herbicidem Callisto 480 SC zaznamenala nejvyšší výnos varianta 5, tedy Callisto, za deset dní Wuxal SUS Boron a za deset dní Wuxal Microplant.

Červený Újezd 2009
V roce 2008 byly na lokalitě Červený Újezd založeny pokusy s aplikací listového hnojiva Ferti-B. Z výsledků vyplývá pozitivní vliv tohoto hnojiva na výnos semen máku.
Z výsledků je patrný velmi výrazný pozitivní efekt zinku hnojiva Lister Zn v obou termínech aplikce, tj. šest listů a počátek květu. Nejlepší varianta v daném pokusu byla dvojí aplikace stimulátoru Hergit spolu s hnojivem Lister Zn, která navýšila výnos až o těžko uvěřitelných 47 % proti kontrole.
Velmi dobrých výsledků rovněž opakovaně dosahujeme s přípravkem Route.
Ze zkušeností a z výsledků pokusů je také patrná výrazná výnosová odezva na aplikace stimulátoru, listových hnojiv a fungicidů s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů v 5% roztoku močoviny. Na tyto aplikace mák výrazně reaguje intenzitou růstu.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

 

Klíčové informace

– Vzhledem k množství dodaných živin není listová výživa schopna nahradit dlouhodobou absenci hnojení makroživinami po celou vegetaci. 
– V počátku vegetace (6. list až vytvoření listové růžice) je však vzhledem k nízké hmotnosti sušiny možno přes list dodat rostlinám značné množství i takových živin, jako je dusík, fosfor či draslík.
– Pro hnojení mikroživinami je listová aplikace naopak optimálním řešením
.

 

Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.
prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Ing. David Bečka,  Ph.D.
Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra rostlinné výroby

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *