Aviární influenza na východě Ruska

Na jihovýchodě Ruska, v Altajském kraji, uhynulo ve dvou hospodářstvích s kuřaty, husami a kachnami již 322 kusů drůbeže na vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1. Informovaly o tom ruské úřady s tím, že šlo o obce Dolgovo a Ilinsky v okrese Novochikhinsky. Zdrojem infekce byl údajně kontakt s volně žijícími ptáky. A k zavlečení pravděpodobně došlo prostřednictvím ulovených volně žijících kachen a hus. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Přestože z Altajského kraje v Rusku do České republiky je to daleko, je nutné si uvědomit, že během podzimní migrace volně žijící stěhovaví ptáci překonávají velké vzdálenosti a mohou tento nebezpečný virus přenést také na české území, upozornil Duben. Volně žijící ptáci jsou přirozeným rezervoárem virů ptačí chřipky a zejména ti vodní jsou nebezpeční pro přenos do chovů drůbeže, protože se u nich nákaza klinicky neprojevuje, dodal.

Proto Státní veterinární správa provádí monitoring ptačí chřipky u volně žijících ptáků a v chovech drůbeže. „Jako preventivní opatření je v ČR zaveden systém včasného varování v chovech drůbeže, kdy jsou chovatelé povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě, pokud zaznamenají v chovech pokles v příjmu potravy a vody, pokles produkce vajec, popřípadě zvýšené úhyny. Poté by následovala veterinární kontrola, odběr vzorků a přijetí opatření proti dalšímu možnému šíření nákazy. Stejný postup je i při nálezu většího počtu uhynulých volně žijících ptáků,“ uvedl Duben.

Mluvčí veterinárního dozoru připomněl, že v ČR byla v roce 2007 potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1 ve dvou chovech drůbeže, která se na naše území dostala právě se stěhovavými ptáky z infikovaných oblastí. Podzimní migrace zvyšuje riziko zavlečení ptačí chřipky, proto je nutné, aby chovatelé průběžně sledovali zdravotní stav drůbeže a dodržovali preventivní opatření v chovech. Mezi ně podle Dubna patří ochrana chovů před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky, voda a ani krmivo nesmí být kontaminovány trusem volně žijících ptáků. Napájet a krmit lze jen uvnitř zařízení nebo pod přístřešky. V případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo při jiných příznacích hromadného onemocnění je třeba neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *