Bilance výroby a spotřeby obilovin

O tom, že každý rok je zcela jiný, vypovídá aktuální situace při bilancování výroby a spotřeby obilovin. Ještě nedávno jsme byli ujišťováni o rozevírajících se nůžkách mezi produkcí a potřebou obilovin a dalších komodit, například mléka, a trvale zvyšující se spotřebou potravin zejména v rozvíjejících se zemích a Číně. Ukazuje se, že renomovaní analytici se opět zmýlili a zůstává jen otázkou, zda šlo jen o prostý omyl nebo tak trochu záměr. V každém případě je zajímavé provést si rozbor příčin a následků.

Obiloviny jsou základní složkou výživy hospodářských zvířat, zejména monogastrů. Jakákoliv změna týkající se dostupnosti a ceny obilovin pro krmné účely se okamžitě promítá do ekonomiky živočišné produkce. Jsou také důležitým zdrojem pro potravinářský průmysl a nelze opomenout ani jejich využití k technickým účelům. Proto je důležité vývoj na trhu s obilovinami sledovat, správně analyzovat a vyhodnocovat dopady.

Produkce obilovin u nás

Ještě v jarních měsících v roce 2008 nic nenasvědčovalo tomu, že bude v České republice dosažena druhá nejvyšší sklizeň obilovin v období od roku 1992. Na dosaženém výsledku se podílelo několik faktorů. Zejména to byly dobré klimatické podmínky, výborné přezimování ozimů, dostatek vláhy a chladnější teploty v červnu. Po ekonomicky úspěšném roce 2007 si zemědělci mohli dovolit zvýšit dávky hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Rovněž vysoké ceny obilovin iniciovaly osetí části pozemků, které byly původně uvedeny do klidu (set aside), když celková plocha obilnin v porovnání s předchozím rokem nestoupla.
Mimořádně vysoká sklizeň obilovin se promítá i do bilance spotřeby obilovin v České republice. Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování (ČMSOZZN) zpracovává každoročně vlastní předpoklady bilance, které se podle skutečností z minulých let velice blízce shodují s dosaženou skutečností (tabulka 1). Při zpracování bilance pro rok 2008/2009 jsme vycházeli mimo jiné z toho, že se vyveze zhruba stejné množství obilovin jako z minulé sklizně, tj. 1,4 milionu tun. Rovněž jsme vzali v úvahu i předpokládaný pokles výroby krmných směsí pro prasata, a to v návaznosti na výrazný pokles počtu prasat chovaných v ČR. Určitým otazníkem zůstává, kolik obilí se zpracuje na bioetanol.
Velice alarmující je údaj, který nám při bilancování vyšel, a to zůstatek obilovin na skladě před sklizní v roce 2009. Je velice reálný předpoklad, že tento zůstatek bude činit 50 % tuzemské roční spotřeby obilovin. To znamená, že pokud nedojde k zásadní změně na evropském a světovém trhu, která umožní obilí vyvézt, ovlivní předsklizňové zásoby i ceny obilovin po sklizni v roce 2009.

Situace v Evropské unii

Pro celosvětovou sklizeň obilovin v roce 2008 je charakteristické dosažení rekordních výnosů v celé řadě zemí, které patří k významným světovým producentům. V roce 2008 sklizeň obilovin překonala všechna očekávání, a to nejenom v ČR, ale i v celé Evropské unii. Pokud si porovnáme průměrné hektarové výnosy obilovin dosažené v roce 2008 s průměrem dosaženým za posledních pět let v EU-27, došlo k nárůstu o 16 %. Celková produkce v roce 2008 je 306 mil. tun, což je o 51,9 mil. tun více než v roce 2007.
Porovnání výnosů podle jednotlivých druhů obilovin ukazuje tabulka 3 a údaje o dosažených průměrných výnosech v některých státech EU.
Pro dokreslení – průměrný výnos pšenice byl ve Francii 7,4 t/ha, v Německu 7,3 t/ha a ve Velké Británii 7,9 t/ha. Průměrný výnos ječmene dosáhl v Německu 5,9 t/ha, ve Francii 6,5 t/ha, ve Velké Británii 6,1 t/ha. Oproti tomu Dánsko, Slovensko a Nizozemsko hlásí v porovnání s předchozím rokem pokles výnosů.
U kukuřice se v rámci EU předpokládají výnosy o 20 % vyšší. V Rumunsku se očekává výnos zrna kukuřice vyšší o 122 %, v Bulharsku o 193 %, v Maďarsku o 94 %. Naopak Polsko očekává pokles o 14,5 %.
Z celoevropské bilance je zřejmé, že přetlak obilovin je na celém území Evropské unie. V porovnání s loňským rokem je vyšší zůstatek obilovin pro vnitřní trh o 22,4 milionů tun a pro vnitrokomunitární obchod zůstává 67,8 mil. tun. To vysvětluje současnou stagnaci ve vývozu obilovin z ČR a s tím i související výrazný pokles cen za obiloviny.

Pohled na celosvětový trh s obilím

Podle zprávy, kterou vydala Mezinárodní rada pro obiloviny v Londýně (IGS) 28. listopadu 2008, je celosvětová produkce obilovin v roce 2008 odhadnuta na 1,769 miliardy tun. To představuje zvýšení produkce v porovnání s rokem 2007 o 80 milionů tun. Celkovou spotřebu obilovin předpokládá IGS v množství 1,745 miliard tun, což je zvýšení oproti roku 2007 o 61 milionů tun. Přes negativní dopady vyplývající z ekonomické krize předpokládá IGS nárůst produkce masa zejména v rozvojových zemích, a to o 2 %. Zároveň předpokládá i nárůst spotřeby obilovin pro krmné účely, a to o 24 milionů tun, to je na celkovou celosvětovou spotřebu 773 milionů tun.
Zajímavý je také pohled do zemí, které již tradičně patří k celosvětově významným producentům obilovin.
Ruská federace
Rekordní sklizeň podle posledního odhadu dosahuje 106 mil. tun. Z toho pšenice 62 mil.tun, ječmen 22,5 mil. tun, kukuřice 6,5 mil. tun, ostatní obiloviny 15 mil. tun
V důsledku vysoké sklizně se předpokládá nejvyšší export v historii – 22 mil. tun obilovin. Do konce listopadu již bylo vyvezeno 10 mil. tun. Podle posledního vyjádření vlády chce Rusko subvencovat export 10 mil. tun obilí v 1. pololetí 2009. Vysoká sklizeň obilovin se rovněž promítne do domácí spotřeby, která stoupne o 2,5 mil. tun. Ruská federace rovněž nakupuje obilí do státního fondu. Rezervy obilovin tak dosáhnou v červenci 2009 15 mil. tun. Protože Rusko má nedostatek skladovacích kapacit, chce tento problém kompenzovat zvýšeným tlakem na export v co možná nejkratší době.
Ukrajina
Rovněž na Ukrajině byl dosažen sklizňový rekord. Sklizeň dosáhla 45 – 46 mil. tun a některé odhady uvádí dokonce 50 mil. tun. Rovněž Ukrajina disponuje nedostatečnými skladovacími kapacitami, které jsou pouze na 31,5 mil. tun obilovin. Domácí roční potřeba obilovin pro potravinářské účely je 6,6 mil. tun, potřeba na krmiva pak 14,7 mil. tun.
V důsledku vysoké produkce obilovin se předpokládá export ve výši až 22 mil. tun. Do konce listopadu 2008 se rovněž vyvezlo z Ukrajiny 10 mil. tun obilí.
Rusko a Ukrajina tak přebírají dominantní postavení na celosvětovém trhu obilovin. Obě tyto země urychleně budují nové terminály na nakládání obilovin v přístavech a zvyšují kapacitu železniční přepravy obilovin. Zajímavé je, že budování kapacit na vyskladnění převážně financují dceřiné společnosti nadnárodních firem obchodujících s obilovinami. Díky levným cenám obilí z těchto států obsazují tradiční trhy např. státy Střední Asie a severní Afriky, kde dříve dominovaly Spojené státy a vývozci z EU.
Kazachstán
Tento stát sice nepatří ke světově největším producentům obilovin, avšak s ohledem na nízkou domácí spotřebu patří k významným exportérům, a to zejména vysoce kvalitní potravinářské pšenice. V roce 2008 bylo dosaženo historicky třetí nejvyšší sklizně, a to 12,3 mil. tun. Tato produkce je však nižší než v roce 2007, kdy dosáhla 14,2 mil. tun. Očekává se, že export pšenice z Kazachstánu dosáhne 6,5 mil. tun. a ječmene asi 820 tis. tun.
Spojené státy americké
Přes záplavy, které postihly zejména státy Iowu a Ohio, bylo dosaženo nadprůměrné sklizně.
Spojené státy, které byly vždy předním světovým exportérem zejména kukuřice, výrazně omezily vývoz, a to především z důvodu vysoké domácí spotřeby na výrobu bioetanolu.
Z dalších zemí produkujících obiloviny hlásí velice dobrou sklizeň obilí a rýže Čína, která zajišťuje více než 90% soběstačnost. Rovněž z Indie jdou informace o nadprůměrné sklizni. Austrálie a Kanada hlásí sklizeň průměrnou.

Světové a evropské ceny

Současné ceny obilovin na světovém a evropském trhu v posledních dvou letech prodělaly neočekávaně velké změny. K velkým změnám došlo v průběhu posledních let také v České republice, kde ceny v podstatě kopírují ceny dosahované v EU.
Podle předpovědi vývoje ceny pšenice ve Spojených státech a v EU, kterou prezentovala Evropská komise, není výhled nijak optimistický, protože pokud se naplní, tak až v roce 2012 a 2013 je možné očekávat navýšení ceny, a to někam k hranici 150 až 160 amerických dolarů za tunu, což stále není nijak dobrá cena.
Při porovnání cen je nezbytně nutné srovnávat srovnatelné, což se často nestává. Vždy je důležité si ověřit, jaká mezinárodně uznávaná zkratka je u ceny uvedena. Tato zkratka uvádí, co daná cena zahrnuje, např. nakládku na dopravní prostředek, vykládku, přepravu, pojištění nebo se také často může jednat o cenu označenou zkratkou FOB (free on boat), což znamená, že prodávající je povinen při dané ceně dodat zboží na palubu lodi v nakládacím přístavu.

Dopady nadbytku obilovin

Jaký je dopad současného nadbytku obilovin a výrazného poklesu cen? V současné době se odhaduje, že u zemědělců je zadrženo asi 2,5 milionu tun obilovin. Kdo prodal obilí po sklizni, tak na tom relativně vydělal. Ten kdo obilí neprodal, tak na tom absolutně prodělává. Výrazný pokles cen obilovin se samozřejmě promítá do poklesu cen krmných směsí. Takže je možné říci, že nízké ceny obilovin jsou dobrou zprávou pro chovatele prasat a drůbeže, ale špatnou zprávou pro pěstitele obilovin.
Celkově tento stav bude znamenat pro zemědělskou prvovýrobu po loňském úspěšném roce miliardové ztráty v tržbách. Další ztráty je možné očekávat z toho důvodu, že v porovnání s loňským rokem výrazně stouply ceny přípravků na ochranu rostlin a hnojiv. Výsledkem bude horší solventnost zemědělců a růst jejich zadluženosti. Částečnou kompenzaci ztrát může způsobit výrazně nižší cena pohonných hmot. Těžko se hledá východisko z této složité situace, ale při porovnání průměrných výnosů obilovin je naprosto zřejmé, že pokud chce být pěstitel při stávajících cenách obilovin ekonomicky úspěšný, musí sklízet minimálně sedm a více tun obilovin z hektaru. Znamená to tedy pěstovat obilniny především na úrodných půdách, které jsou pro ziskovost při pěstování obilovin základní podmínkou, vybírat vhodné odrůdy s cílem maximálně využít jejich genetický výnosový potenciál za použití optimálních dávek hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

 

Klíčové informace

– Podle předpokladů Českomoravského sdružení organizací ZZN byla v roce 2008 celková výroba obilovin téměř 8,3 mil. tun.
– Pro celosvětovou sklizeň obilovin v roce 2008 je charakteristické dosažení rekordních výnosů v řadě zemí, které patří k významným světovým producentům.
– Zůstatek obilí na skladě v ČR před sklizní v roce 2009 může být až 50 % tuzemské roční spotřeby.
n Nízké ceny obilovin – to je dobrá zpráva pro chovatele prasat a drůbeže, ale špatná zpráva pro pěstitele obilnin.

 

Ing. Jiří Zedník, CSc.Českomoravské sdružení organizací ZZN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *