Biomasu zatím pěstitelé vyvážejí

Výroba energie z obnovitelných zdrojů u nás vázne. Biomasa, která je vedle větru jediným perspektivním obnovitelným zdrojem, totiž putuje často místo na tuzemský trh do zahraničí. Zabránit jejímu vývozu by mělo pomoci zvýšení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů které minulý týden vyhlásil Energetický regulační úřad.

Roman Polák z Energetického regulačního úřadu minulý týden na konferenci Biomasa & Bioplyn vysvětlil, že i když jsou částky na podporu výroby elektřiny z biomasy u nás srovnatelné s ostatními státy Evropské unie, právě v sousedním Rakousku a Německu jsou tyto sumy ještě vyšší. Zatímco u nás se MWh elektřiny vyrobené spalováním cíleně vypěstované biomasy letos vykupuje za 2930 korun, v sousedním Rakousku výkupní ceny šplhají až ke 160 eurům (zhruba 4480 Kč) za MWh, záleží na velikosti producenta. „Možná proto zaznamenáváme v České republice odliv biomasy,“ uvedl Polák.
Není to výhodné
Pěstování biomasy není navíc pro české zemědělce ve srovnání s běžnými plodinami zatím příliš výhodné, přiznal Jiří Trnka z ministerstva zemědělství.. Podle něj by se to v příštím roce mělo zlepšit. „Ve hře je zavedení takzvaného uhlíkového kreditu, dotace 45 eur na hektar. Uvidíme, jestli to stihneme do května,“ poznamenal Trnka.
Prezident Agrární komory Jan Veleba už dříve uvedl, že mezi zemědělci panuje k energeticky využitelným plodinám nedůvěra. „Například šťovík je v podstatě velmi úporný plevel, a když ho jednou na pole zasejete, těžko se ho pak zbavíte,“ konstatoval.
Právě na nedostatek dodavatelů biomasy narážejí výrobci elektrické energie. Například společnost International Power Opatovice má připravený plán na výrobu energie z biomasy; sehnat spolehlivého dlouhodobého dodavatele je však podle předsedy dozorčí rady Bohuslava Čápa velmi obtížné. „Když se bavíme se zemědělci, narážíme na problém, že pro ně to není efektivní. Můžeme stavět kotelny, turbíny, ale když je nebudeme mít čím naplnit, limit nesplníme,“ uvedl Čáp.
Vyšší podpora
Zmíněnou situaci by mělo pomoci řešit rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z minulé středy o tom, že výkupní ceny u stávajících zdrojů vzrostou v příštím roce o dvě procenta. Podle předsedy úřadu Josefa Fiřta se u zelených bonusů do zvýšení kromě inflace zohlednil i nárůst tržní ceny silové elektřiny o 15 procent. „Významnou změnou pro příští rok je zvýšení podpory cíleně pěstované a zelené, takzvané lesní biomasy. U první jsme při výpočtu ceny zahrnuli i nárůst ceny paliva o 16,6 procenta, u druhé o 11 procent,“ informoval Fiřt.
Zelený bonus inkasuje od distribuční firmy ten, kdo vyrábí proud z obnovitelných zdrojů a sám si najde zákazníka, kterému elektřinu prodá. Například vlastník bioplynové stanice uvedené do provozu po 1. lednu 2006 získá v rámci zeleného bonusu z jedné MWh 1920 korun. Další možností je využít pevné výkupní ceny, kdy distributor má povinnost výrobci tuto cenu zaplatit a elektřinu vykoupit.
Větší podporu obnovitelných zdrojů přivítala i společnost ČEZ, dominantní tuzemský výrobce elektřiny. „Je jen dobře, že došlo ke zvýšení podpory elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, což by dále mělo napomoci tomuto sektoru,“ sdělil mluvčí firmy Ladislav Kříž. ČEZ hodlá v následujících letech investovat do obnovitelných zdrojů až 30 miliard korun. Nejperspektivnější se v tuzemských podmínkách jeví biomasa, ať zelená nebo cíleně pěstovaná. Zvýšení podpory pro zelenou biomasu by mělo zabránit jejímu vývozu do Polska a Rakouska, kde je podpora vyšší. Řadě dodavatelů se tak vyplatilo biomasu vyvážet,“ prohlásil Kříž.
Přestože se produkce elektrické energie z biomasy letos prudce zvyšuje, stále je to asi s třemi promilemi jen zanedbatelný zdroj. Například společnost ČEZ za tři letošní čtvrtletí takto vyrobila přes 158 GWh proudu, meziročně to je dvaapůlkrát více.
Nereálné cíle
Podle směrnice Evropské komise z roku 2001 má Česká republika v roce 2010 vyrobit z obnovitelných zdrojů osm procent elektřiny, což s největší pravděpodobností nesplní. To potvrdil i náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Z obnovitelných zdrojů dnes pochází kolem šesti procent celkové spotřeby energie v Evropské unii. „My jsme nyní na 3,8 procenta instalovaného výkonu, ale vzhledem ke stále se zvyšující spotřebě jsme skeptičtí, že bychom tohoto cíle dosáhli,“ řekl Hüner. Podle něj nejsou cíle postaveny reálně, protože výroba elektřiny z těchto zdrojů je třikrát dražší než z klasických zdrojů. Z pohledu České republiky je prosazování obnovitelných zdrojů zaváděním netržního prvku do tržního prostředí, uvedl Hüner s tím, že je třeba vymyslet jednotný a efektivní způsob, jak tyto prvky na trh dostat. Česká republika chce podle něj v tomto směru zejména podporovat výrobu energie z biomasy.
Skupina poslanců nedávno přišla s návrhem zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů energie, a to především biomasy, na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů alespoň na šest procent. Návrh bývalého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana či exministra životního prostředí Libora Ambrozka by podle nich měl přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a závislosti země na dovozu energetických surovin. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana by však přijetí takového zákona znamenalo dramatické zvýšení ceny tepla. Soudí, že postavit nové kapacity na spalování biomasy a zásobovat je biomasou bude náročné jak investičně, tak provozně. „Je otázkou, zda jsme schopni takové množství biomasy, které nahradí více než deset procent klasických zdrojů, vůbec získat,“ prohlásil Říman. Podle Ladislava Pazdery z Ministerstva průmyslu a obchodu se můžeme za čtyři roky dostat maximálně právě na zmíněných šest procent. Aby se Česká republika dostala na osm procent, muselo by se podle něj za čtyři roky postavit 350 větrných elektráren, když dnes jich je 60, a zemědělci by museli vypěstovat milion tun biomasy. „To je nereálné,“ dodal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *