Body do říjnových voleb sbírat nemusím

Problémy, které v letošním roce sužují resort zemědělství, zejména chovatele mléčného skotu u nás i v ostatních částech Evropy, protesty zemědělců, nedávno ukončené české předsednictví Radě Evropy a také příprava státního rozpočtu pro příští rok, to všechno byla témata, kterými se v rozhovoru pro poslední číslo týdeníku Zemědělec zabýval ministr zemědělství ČR Jakub Šebesta.

Pane ministře, jak hodnotíte z hlediska svého resortu uplynulých šest měsíců českého předsednictví? Naše předsednictví rozhodně bylo úspěšné. Osobně jsem měl tu čest do něj aktivně vstoupit až poslední dva měsíce a byla to pro mne velmi cenná zkušenost. Myslím si ale, a nechci snižovat roli jednotlivých ministrů, že zcela zásadní roli při našem předsednictví hrály vyjednávací týmy, protože závěry, které jsme přijímali na poslední Radě Evropy byly výsledkem právě jejich vyjednávání.
U všech našich priorit se výsledek jednání zhmotnil do konkrétních dokumentů, v případě politiky kvality, zjednodušování legislativy a určování přírodně znevýhodněných oblastí jsou to Závěry rady, pro které se vyžaduje jednomyslnost členských států a které jsou do budoucna pro ně závazné, další předsednictví i evropské struktury na ně budou navazovat.
Také v otázce budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 jsme měli velmi ambiciózní cíle a i toto téma jsme chtěli uzavřít jako Závěry rady, ale získat jednomyslný souhlas všech zemí se nám bohužel nepodařilo, takže jde pouze o Závěry předsednictví, které však podpořilo 21 států, což je velmi významný signál. Česká republika byla navíc první zemí, která konkrétní debatu o takto složité a citlivé otázce vůbec otevřela a myslím si, že jsme vyjednali maximum možného.
Vedle těchto prioritních oblastí se našemu předsednictví podařilo prosadit Závěry rady k akvakultuře, kde mohla ČR využít svých dlouholetých zkušeností daných tradicí českého rybníkářství. Resortní ministři se také shodli na návrhu nařízení na ochranu zvířat při usmrcování, jehož cílem je zlepšení zacházení se zvířaty na základě nejnovějších vědeckých poznatků, snížení administrativní zátěže a sjednocení pravidel tzv. animal welfare – pohoda zvířat v rámci celé unie. A jelikož se v této souvislosti objevila v médiích řada dezinformací, chci využít této příležitosti k důraznému prohlášení, že tradiční české zabijačky nám nikdo nevezme ani neomezí. Předsednictví se podařilo naopak zmírnit původní návrh EK, který vyžadoval, aby porážky prováděl pouze farmář, teď je může svěřit osobě s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi, tedy řezníkovi. Čili, nic nad rámec vžité praxe na českém venkově.
V rámci předsednictví se nám povedlo uzavřít i deklaraci o dobrých životních podmínkách zvířat, pokročili jsme u návrhu směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, v oblasti fytosanitární jsme dojednali nové mezinárodní standardy rostlinolékařské péče, které mají zabraňovat šíření škůdců prostřednictvím dřevěných obalů. Dosáhlo se dohody s Evropským parlamentem a Komisí ohledně návrhu nařízení o statistice pesticidů, resp. přípravků na ochranu rostlin, jako součásti tzv. pesticidního balíčku. Jednotnou pozici se podařilo formulovat k tzv. potravinám nového typu, tedy k potravinám, jejichž zastoupení na trhu není zatím nijak významné, o to větší je ale jejich potenciál, a tudíž i význam včasného podchycení této otázky; jedná se například o produkty upravené tzv. nanotechnologiemi, z geneticky modifikovaných rostlin nebo potomků klonovaných zvířat.
Celkově za šest měsíců předsednictví předsedali experti ministerstva a Stálého zastoupení v Bruselu 160 pracovním skupinám, zorganizovali pět formálních a jednu neformální radu pro zemědělství a rybářství a celou řadu odborných konferencí a dalších doprovodných akcí.

Přes úspěch českého předsednictví je však situace zejména v sektoru mléka kritická, čím může ministerstvo pomoci producentům mléka?
Současná nepříznivá situace producentů mléka je celoevropským a dá se říci, že i celosvětovým problémem, který trvá už rok. Propad cen mléka úzce souvisí s ekonomickou krizí, v níž se svět nachází. Resort zemědělství byl zasažen touto krizí dříve, než většina jiných resortů a projevila se zejména v sektoru mléka kvůli poklesu koupěschopnosti obyvatelstva. Důsledkem byla nižší spotřeba zpracovaných mléčných produktů a došlo ke vzniku přebytků mléka a v návaznosti na ně k dalšímu výraznému poklesu cen mléka. Producenti a zpracovatelé mléka bohužel vznik přebytků nemohou ovlivnit v krátké době. Kráva není stroj, produkci mléka nelze jednoduše regulovat. O to více vystupuje do popředí nutnost pojímat podnikání v mléčném sektoru s ohledem na možné výkyvy na trhu. Snižování počtu dojených krav není řešením, v okamžiku zlepšení situace na trhu a nárůstem cen mléka by byl naopak zvířat nedostatek. Náklady českých producentů na výrobu mléka jsou dnes minimálně o dvě až tři koruny na litr mléka vyšší než reálné ceny za produkci a také evropští producenti zůstávají pod výrazným tlakem nízkých cen mléka na světových trzích. Znovuzavedení vývozních náhrad v únoru 2009 a jejich navýšení v březnu 2009 mírně snížilo tržní ceny evropských mléčných výrobků. Za nízké ceny tedy může kombinace poklesu poptávky, zvlášť po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například sýry či jogurty, a vyšší konkurence hlavních exportérů mimo unii.
Byla zavedena podpůrná opatření jako vývozní subvence, podpora soukromého skladování másla a intervenční nákupy másla a mléka. podpůrné režimy měly být původně ukončeny v srpnu 2009, avšak vzhledem k pokračující krizi v sektoru mléka dojde k jejich prodloužení. Současně v závěru června vzrostly částky vývozních subvencí na některé mléčné výrobky.
Také u nás bude možné od příštího roku využít podporu podle dle čl. 68 nařízení rady EU, kterou již využívají státy EU 15 a jež umožňuje podporovat tzv. citlivé sektory tedy i mléko. Tady lze počítat až 600 miliony korun. Musíme však nejdříve najít způsob, jak tyto peníze k chovatelům dojného skotu dostat.
EU rovněž zvažuje rozšíření programu školního mléka o další výrobky, což by mělo napomoci. Na obnovu tohoto programu u nás bude pro školní rok 2009/2010 vynaloženo 60 milionů korun. Určitou pomocí jsou i nové programy poskytování podpory Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem ve formě finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě provozních úvěrů a zajištění těchto úvěrů a to programy Provoz, Zpracovatel – Provoz, nebo Podpora krátkodobého financování. Počítáme, že na tyto účely bude mít fond finanční prostředky ve výši 2,6 miliardy korun. Zároveň máme možnost zemědělcům vyplatit 70 procent přímých plateb již od 16. října 2009, tedy o dva a půl měsíce dříve. Samozřejmě, že tuto možnost využijeme, i když pro ministerstvo a jeho pracovníky to znamená obrovský nárůst práce, protože finanční zdroje budou muset administrovat dvakrát.

Jak v této souvislosti hodnotíte nedávné protesty našich zemědělců?
Osobně zemědělcům rozumím, protože sám jsem bytostně zemědělcem, takže jejich rozhořčení chápu a chápu i to, že vyjedou s traktory na silnice. Rozumím tomu, že firmy, které investovaly a na dojném skotu postavily svůj podnikatelský záměr, jsou ve velmi obtížné situaci. Producenti mléka mají na protest právo, ale bohužel se jejich protesty nešťastně potkaly s povodněmi.
Bohužel jsem zaslechl hlasy, že tím, že jsem se osobně neúčastnil demonstrace, jsem se otočil k zemědělcům zády. Mrzí mne to a rozhodně to není pravda.V průběhu povodní jsme museli především řešit neustále se měnící situaci v jednotlivých povodích a rychle generovat finanční zdroje z ministerstva zemědělství. V dané situaci jsem považoval za správnější otočit se zády k demonstrantům, než abych se otočil zády k těm, kterým šlo o životy a majetek při velké vodě. Sednout si v téhle fázi na traktor a jet v čele demonstrantů, abych u agrárníků získal body, jsem nepovažoval z lidského hlediska za správné. Nejsem politik a body do říjnových voleb sbírat nemusím.

Zemědělci jsou přesvědčeni, že za jejich nerovnoprávné postavení na trhu mohou z velké části obchodní řetězce, co o tom soudíte?
S obchodními řetězci jsem měl z hlediska komunikace ve svém minulém působení (jako ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce pozn. redakce) ty nejlepší zkušenosti. Kritika, která se týká zastoupení českých výrobků v sortimentu i rostoucí marže řetězců má jistě své opodstatnění, ale svoje opodstatnění má i argumentace samotných obchodníků. Pravda bude možná někde uprostřed. Situace ale vážná je. V květnu na formální Radě Evropy v Bruselu se tématem vysokých marží řetězců zabývali ministři zemědělství a ukázalo se, že zdaleka nejde jen o problém nových členských zemí. Komise se zavázala, že do konce roku nechá vypracovat detailní analýzu této situace, se kterou předstoupí před Radu a bude hledat řešení. Je pravda že poslední dobou se nůžky mezi cenami dodavatelů a cenami za spotřebitelskými rozevírají a tento stav zatím trvá.
U nás se hovoří se o zákonu o významné tržní síle, který by měl chování řetězců ve vztahu k dodavatelům regulovat. Původní návrh určil, co je významná tržní síla, a její zneužití zakazoval. Jeden z předkladatelů Ladislav Skopal, ve druhém čtení předložil pozměňovací návrh, který princip regulace mění. Řetězcům sice bude za zneužití tržní síly hrozit i nadále až desetimilionová pokuta nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu, zákon by ale nově přesně vyjmenovával, které praktiky jsou zneužitím tržní síly. Návrh ukládá kupujícím, tedy hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat třeba cenové podmínky nebo údaje o snižování cen, a pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od dodání zboží. Řetězce by také nesměly prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což by se nemělo vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezónní výrobky.
Já osobně nechci čekat, až projde toto řešení parlamentem a během následujících čtrnácti dnů chci na toto téma se zástupci řetězců diskutovat. Nikoli direktivně, ale partnersky. Ze své pozice jim samozřejmě nemohu nic nařizovat ale chci s nimi mluvit o tom, zda mohou nějakým způsobem prvovýrobě pomoci. Nedomnívám se, že by představitelé obchodních řetězců byli tak naivní, aby si mysleli, že když tady u nás skončí produkce určité komodity či výroba nějaké potraviny, že mohou působit na tuzemském trhu a že budou všechno dovážet. To zcela jistě není jejich záměr a určitě s tím nekalkulují.

V poslední době hodně mluví o škrtech v připravovaném státním rozpočtu, na co tedy bude váš resort napřesrok mít a na co ne? Hlavní snahou ministerstva zemědělství bude v rámci rozpočtu zajistit prostředky na kofinancování podpor ze společných fondů EU a z národního rozpočtu, a na výplatu národních doplňkových přímých plateb (tzv. top-up). To je skutečnost, i když v médiích bylo prezentováno, že vláda a ministr financí na top-up peníze nedá. Ona to je pravda a současně to pravda není. Vláda si je vědoma své odpovědnosti sestavit rozpočet tak, aby nepřekročil určitý schodek, který je schopna tato země unést, tedy o maximální částce pěti procent, což je zhruba 165 miliard. Pokud se podíváte na výdaje státního rozpočtu, tak z většiny jde o výdaje mandatorní, s kterými bez změny legislativy nelze nic udělat. Čas je však velice krátký, takže jakékoli snahy o takové změny jsou nereálné. Museli jsme tedy hledat rezervy v té části rozpočtu s nemandatorními výdaji, mezi které patří například i doplňkové přímé platby, a zde se jednotlivým resortům tyto výdaje výrazně krátily. My tedy skutečně nemáme v rozpočtu položku pro top-up pokrytou, ale je na nás, abychom finanční prostředky na tyto platby našli a my je opravdu najdeme. Několikrát jsem to již zemědělcům říkal, ale měl jsem pocit, že mi nevěří. Proto opakuji, že jednoznačně stojím za tím, že musíme naplnit to, co bylo vyjednáno s EU a peníze na dorovnání najít.
Pro nás bude prioritou především ušetřit peníze a ze všeho nejdřív nejprve sami u sebe na ministerstvu a jeho pracovištích. V rámci úřadu jsme zastavili některé významné investiční akce a přehodnocujeme, zda je vůbec potřebujeme. Zavázat se na dva tři roky, že budeme investovat stamiliony korun prostě není možné. Zatím není přesně známo, kolik lze takto ušetřit, ale osobně jsem přesvědčen, že v těchto rezervách je možné najít finanční prostředky více než v řádech stamilionů korun.
Současně věřím, že pomohou poslanci a také ministr financí je ještě připraven k diskusi o některých položkách a budeme spolu jednat o potřebě jejich financování. Například půjde o kofinancování opatření z operačních programů, a to je další položka, kterou musíme finančně zajistit. Když na jednu naší korunu přijdou tři koruny z Bruselu, byli bychom špatní hospodáři, kdybychom tu korunu nenašli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *