Boj za rovné podmínky pokračuje

Po setkání nevládních zemědělských organizací nových zemí Evropské unie v Brně se Agrární komora ČR společně se Slovenskou zemědělskou a potravinářskou komorou rozhodla navázat na úspěšné brněnské jednání a v listopadu zorganizovat podobné setkání v Bratislavě. Na to, jak by mělo vypadat a jaké výstupy je možné očekávat, jsme se zeptali prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby a předsedy Slovenské zemědělské a potravinářské komory Vladimíra Chovana.

Proč jste se rozhodli po Brně iniciovat setkání nevládních zemědělských organizací nových zemí Evropské unie v Bratislavě?
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba:
Vedení Agrární komory ČR se tak rozhodlo proto, že je třeba využít všech prostředků k tomu, abychom vyvinuli maximální politický tlak, směřující k nastolení rovných podmínek. V současné době víme, že západní země sice rovné podmínky proklamují, ale také víme, že udělají všechno pro to, aby i nadále zůstal zachován určitý přepočtový koeficient a nové země to znevýhodnilo, respektive nedosáhly rovných podmínek.
Summit chceme uspořádat před tím, než se bude reforma společné zemědělské politiky probírat v Evropském parlamentu. Jeho organizátorem tentokrát nebude pouze Agrární komora ČR, ale i Slovenská zemědělská a potravinářská komora. Setkání se uskuteční tentokrát v listopadu v Bratislavě.
Co vás vedlo k tomu, že jste se chopili pořádání další podobné akce?
Předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Vladimír Chovan:
První konference nevládních agrárních organizací v Brně se u nás setkala s velkou odezvou. Resort i samospráva k ní přistoupily zodpovědně, jejich představitele jsme uvítali v Brně. Byl tu státní tajemník ministerstva, protože otázka Jak dál po roce 2013 je zcela zásadní. Jsme rádi, že se můžeme přidat k českým kolegům a být spoluorganizátory dalšího setkání, protože to první nás oslovilo, a chceme motivovat deset států společně s Českou republikou a Slovenskem, proto jsme se rozhodli, že budeme spoluorganizátory dalšího jednání v Bratislavě.
Kdo by se měl tohoto setkání zúčastnit?
Vladimír Chovan:
Pozveme představitele agrární samosprávy 12 nových zemí Evropské unie. Kromě zástupců zemědělských organizací chceme pozvat i europoslance těchto států, kteří budou spolurozhodovat o nové evropské politice. Byli bychom rádi, aby si vyposlechli i názory zemědělců z nových členských států a mohli je pak nějakým způsobem tlumočit dále.
Kolem 10. listopadu má Evropská komise představit první návrh reformy. Lze tedy očekávat, že hlavní pozornost bude zaměřena na výpočet plateb?
Jan Veleba
: Ano, to je hlavní důvod pořádání tohoto setkání. Pokud by byl zachovaný historický princip propočtu plateb, tak to se samozřejmě rovná prodloužení přechodného období. Sám jsem na to velmi zvědav, protože komisař Dacian Cioloş už několikrát řekl, že nevidí důvod, proč by historický princip měl fungovat i nadále. Do konce srpna se nám však nepodařilo získat jedinou informaci z Francie nebo z Německa, proto se bojím, že se udělá všechno pro to, aby historický princip výpočtu plateb zůstal v návrhu reformy zakotven v nějaké modifikovanější a sofistikovanější podobě. Proto ten listopad v Bratislavě. Rádi bychom potom zopakovali výsledky z Brna, pak je už jen na nás, jakým způsobem tuto informaci dostaneme k členům Evropského parlamentu.
Jaká byla odezva na brněnskou deklaraci?
Jan Veleba:
Odezva byla v Bruselu velmi dobrá. Máme informace, že deklarace vzbudila velký ohlas, protože nikdy se ze strany nových zemí nic takového nestalo. Podle mého názoru to splnilo svůj účel. Také se nám podařilo po dvou a půl hodinové tvrdé diskusi dostat do materiálu Copy/Cogecy větu, která deklaruje stejné podmínky pro všechny farmáře v Evropské unii. To by bez brněnské konference zcela určitě nebylo.
Jak je vnímáno starými členskými zeměmi Evropské unie vaše působení v Copa/Cogeca?
Jan Veleba:
Tato otázka by měla směřovat spíš na ně. Myslím si ale, že jsme si jako nové členské země vydobyly respekt brněnskou deklarací, kde hybatelem nebo spouštěcím mechanismem byla česká agrární komora, respektive moje působení v Copa/Cogeca. A jsem zvědavý, jak budou kolegové odvážní a kolik jich přijede do Bratislavy, protože do Brna nepřijel ani jeden jediný. Když se jednalo o společné pozici Copa/Cogeca, tak jsem ve svém úvodním vystoupení začal tím, že ani jeden její představitel a ani jeden ze šéfů nevládních západních agrárních organizací nepřijal moje pozvání a nepřijel do Brna. Museli si to vyslechnout a bylo jim to krajně nepříjemné.
Co očekáváte od setkání v Bratislavě?
Jan Veleba:
Je tady naděje. Také trochu vkládám naděje do našeho ministra zemědělství Ivana Fuksu, který sice říká, že stejné platby asi nebudou. Mluví o spravedlivých podmínkách. Má ambici získat na radě ministrů 14 hlasů, včetně svého hlasu, pro to, aby reforma byla přijatelná pro nové země unie, a myslí to vážně. V tom mu určitě pomůžeme.
V Brně byla přijata určitá deklarace, jak to bude vypadat v Bratislavě, mělo by to být o stupínek výš?
Vladimír Chovan:
Ano, mělo by to být o stupínek výš z toho důvodu, že Evropská unie má představit první materiál, týkající se budoucnosti společné zemědělské politiky. Proto považujeme tento termín za velmi zásadní. Státy budou tento materiál samozřejmě analyzovat a tento termín by měl přispět k diskusi mezi státy EU-12, protože v tomto období si budou tvořit svůj názor na první koncepci společné politiky po roce 2013.
Na to, co předloží Evropská komise, budeme reagovat. Naším cílem jsou sjednocené podmínky, to bylo již nadefinované v Brně. Teď by se mělo uskutečnit takové přehodnocení požadavků, které byly dojednány v Brně, jak byly zakomponované v tomto dokumentu, jak na deklaraci reflektovala Evropská unie a podle toho se zachováme dále.
V červenci 2011 má být připravena legislativa a to je už vážná věc. Je třeba si uvědomit, že se polští europoslanci v Parlamentě prezentovali jistým návrhem, v únoru na jednání ve Varšavě byla přijata určitá deklarace, pro kterou hlasovalo devět z přítomných jedenácti států. Nehlasovalo jen Švédsko a Česká republika. Tehdy už polští poslanci tuto deklaraci předložili k podpisu poslancům Evropského parlamentu. V případě, že by ji evropští poslanci podepsali v nadpoloviční většině, přešlo by to do legislativy EU. To se nepodařilo. My ale víme podle jednání se slovenskými europoslanci, že tuto iniciativu polských europoslanců podpořili. Tehdy jsem s nimi v Bruselu večeřel a naši europoslanci chápou potřebu zrušení historického principu stanovení plateb a vyrovnání podmínek se zemědělci z původních zemích Evropské unie. Proto je chceme také pozvat, abychom projednali pozice Evropské komise a to, jak se zachovat ve svých poslaneckých klubech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *