Burzovní obchody poskytují jistotou

Obchodování na organizovaných trzích přináší producentům a zpracovatelům několik výhod. Je na každém podnikateli, pro kterou cestu se rozhodne. Může jít cestou tradičních osvědčených obchodních metod, tedy na volném trhu, kde lze prodat pod cenou nebo koupit nad cenou kotovanou na organizovaných trzích. Další možností je, že půjde cestou zhodnocování své produkce na organizovaných trzích – na burze.

Říká se: „Vyrobit dokáže každý, ale dobře prodat jen málokdo“. Je to dáno tím, že nejprve peníze směníme na výrobní prostředky, jako jsou osivo, krmivo, hnojivo. Pak se z nich snažíme dostat zboží nebo z pohledu burzovní terminologie komodity v co v největším objemu a v příslušné kvalitě. Jakmile se této fáze výrobního procesu dosáhne, je na stole problém výběru obchodního partnera a finančního zhodnocení produkce.
Smyslem tržního chování je získat větší peníze, než jsme na počátku vložili. Pokud ale nezrealizujeme proměnu komodity v peníze, dostáváme se do problému. Zemědělské komodity rychle ztrácí kvalitu, musíme platit za jejich skladování a působí na ně nejrůznější tržní vlivy. Mezi nejnebezpečnější tržní vliv patří pokles jejich ceny mezi dobou, kdy je vyrobíme a kdy je prodáme. Nyní jsme ve fázi vysoké poptávky po obilovinách a olejninách, které vyhnaly ceny do závratných výšek, ale není to tak dávno, co naši producenti řešili problém opačný, kdy ceny nedosahovaly ani výrobních nákladů.

Organizovaný trh má pravidla

Jednou z cest, jak eliminovat tyto tržní vlivy, je směňovat komoditu za peníze, nebo naopak peníze za výrobní prostředky na organizovaných trzích. Pod pojmem organizovaný trh se rozumí komoditní burza. Jedním ze znaků burzy je to, že trhu dává určitá pravidla stanovená zákonem o komoditních burzách, statutu burzy a burzovními pravidly. Nad dodržováním statutu a burzovních pravidel dohlíží burzovní komora a burzovní komisař jmenovaný ministerstvem zemědělství.
Organizace trhu burzou nemá za cíl likvidovat volné tržní principy, ale stanovit přesné podmínky, za jakých budou účastníci burzovních obchodů uzavírat a vypořádávat na burze uzavřené obchody. Organizace trhu burzou zajišťuje rovná práva mezi kupujícím a prodávajícím. Burza je vynálezem trhu v etapě, kdy již nebylo možné zajistit směnu zboží za peníze, a naopak klasickými metodami. Traduje se příklad Chicaga v době boomu dobytkářství, kdy stáda dobytka naplnila město tak, že město přestalo plnit své funkce a burza byla na světě. Prvním znakem burzy je totiž to, že se na něm obchoduje s komoditou, která není na burze fyzicky přítomná. Komoditu zastupují kvalitativní burzovní standardy, podle kterých se zboží přiřadí kvalitativní znaky, které komoditu plně charakterizují. Jsou ale jako ve všem výjimky a v některých případech, pokud jsou komoditou například květiny nebo zelenina, je na burze vystaven jejich vzorek.
Vývoj jde dál a na burzách se už neobchoduje jen s komoditami, za kterými je hmota, a komodita vystupuje po určitou dobu jen jako podkladové aktivum pro obchody typu futurem. V termínu stanoveném burzou se pak znova chová jako klasická komodita, za kterou je hmota. Někdy se dokonce obchoduje jen s právy spojenými s držbou tohoto zboží nebo také s odhadem vývoje cen komodit.

Přínosy burzy pro producenty a zpracovatele

Jaké jsou přínosy obchodování na organizovaném trhu pro producenty i zpracovatele, kteří vystupují na burze jako kupující nebo prodávající?
Na organizovaný trh mají přístup jen účastníci vymezení zákonem a ti, kteří se podrobili jejím pravidlům a obchodování jim nezakázala burzovní komora nebo burzovní komisař. Burza má totiž právo vyloučit z obchodování účastníky, kteří neplní své závazky. To znamená, že burza selektuje účastníky organizovaného trhu na účastníky, kteří plní své závazky, a ti mají obchodování povoleno, a na ty, kteří své závazky neplní, a burza je z obchodování vyloučí. Všichni o nich vědí a burza má právo je zveřejnit.
Platí, že čím větší je objem obchodů uzavřených na burze, tím je obchodování bezpečnější. Každý si totiž rozmyslí nesplnit své závazky, protože vyloučení z obchodování z tohoto titulu by „byl jeho konec“. Na volném trhu ale může obchodovat téměř každý. Odhalit neseriózní subjekt stojí náklady na právní službu, nejrůznější seznamy nebo dost dobrou znalost obchodní pověsti subjektů působících na trhu.
Burza upravuje typy burzovních obchodů, včetně způsobu jejich vypořádání. Pokud účastník burzovního obchodu uzavře určitý typ obchodu, potom ví, jak se obchod „bude chovat“, kdy se plní a jakým způsobem se vypořádává. To umožňuje účastníkům obchodování na burze kombinovat typy burzovních obchodů podle svých potřeb a vytvářet obchodní politiku a s cílem eliminace především cenových rizik.
V současnosti lze na Obchodní burze Hradec Králové kombinovat obchody promptní, termínové dodávkové, futures a opce. Obchody lze vypořádávat jak dodávkou zboží, tak skladním nebo skladištním listem podle potřeby. Jde také o to, že vedle vztahů upravených zákonem může burza upravit i zvyklosti charakteristické pro obchody s danou komoditou, může přesně charakterizovat kvalitativní parametry, slevy při nedodržení kvality, způsoby přepravy nebo úhradu přepravních nákladů. To není na volném trhu možné, protože existují vztahy, kde má každý subjekt jinou smlouvu, kde může být uschována na jednoho z účastníků „právní pastička“, slůvko nebo věta, která umožní poškodit protistranu. Odhalení těchto nekalých praktik stojí velké peníze na právnické služby a kdo je nemá, je v nevýhodě proti tomu, kdo je má.

Ceny zveřejněné v kurzových lístcích

Burza ze zákona zveřejňuje v kurzových lístcích ceny z  uzavíraných obchodů, nikoli kdo s kým a za jakou cenu obchoduje. To je zákonem zakázáno, ale burza vypočítává ceny za celý obchodní den (burzovní shromáždění) podle obchodovaných komodit a termínů plnění uzavřených obchodů. Z kurzových lístků se lze dozvědět objemy uzavřených obchodů, objemy registrované nabídky a poptávky, ceny obchodu s nejvyšší, nebo naopak s nejnižší cenou a cenu posledního na burze uzavřeného obchodu. To bývá paradoxně i vodítkem pro uzavírání obchodů na volném trhu. Burza vypočítává tyto ceny podle stejné metodiky. To umožní vytvářet subjektům časové řady cen komodit a dost přesně odhadovat odchylky či další cenový vývoj. Obecně se hovoří o cenotvorné úloze komoditních burz.
Je s podivem, jak zájmové organizace producentů nebo zpracovatelů vytváří tlak na dotační politiku státu namísto toho, aby svůj potencionál zaměřily na vybudování silného organizovaného trhu s komoditami a dosáhly pro své členy zajímavých přínosů, které jim poskytuje organizovaný trh. Naopak ceny uzavíraných obchodů na volném trhu jsou ve velkém množství případů kryty obchodním tajemstvím. Řada subjektů vypouští též dezinformace o cenovém vývoji a snaží se cenu ovlivňovat nahoru nebo dolů podle toho, jestli stojí na straně zpracovatelů nebo producentů. 

Nižší náklady

Obchodování na burze je výhodné také z důvodu, že velmi výrazně snižuje náklady na obchodní činnost. Burza zajišťuje přímý kontakt mezi kupujícím a prodávajícím, a tím snižuje náklady na akviziční činnost a právní služby. Za kotaci návrhu nevybírá burza poplatky. Burza vybírá poplatky až z  uzavřených obchodů na burze, a to umožňuje pružnou cenovou politiku, kdy lze trh jen „vyzkoušet, zda akceptuje mou cenu“. To nám dává možnost nákupu zboží v době jeho potřeby, čímž se sníží náklady na skladování. Na trh, kde obchodují subjekty jak domácí, tak i zahraniční, se lze dostat okamžitě prostřednictvím internetu, který umožní účastníkovi odesílat své návrhy na burzu kdykoli od ukončení posledního burzovního shromáždění do ukončení aktuálního burzovního shromáždění a odkudkoliv, kde se může účastník připojit k síti internet.

Vypořádání obchodů

Burza prostřednictvím svého zúčtovacího centra organizuje vypořádání burzovních obchodů. Stručně řečeno, je to vzájemné vyrovnání závazků a pohledávek z uzavřených burzovních obchodů mezi kupujícím a prodávajícím. Zúčtovací centrum tím zajišťuje i garance vypořádání burzovních obchodů. To je různé podle typů burzovních obchodů, podle toho, zda je obchod vypořádán skladním nebo skladištním listem nebo fyzickou předávkou komodity.
Vypořádání burzovních obchodů je upraveno v burzovních pravidlech a kupující i prodávají je povinen se podle nich řídit. Obecně však platí princip, že kupující musí před termínem plnění složit na svůj účet u zúčtovacího centra cenu dodávky u uzavřeného burzovního obchodu. Zúčtovací centrum to oznámí prodávajícímu a zablokuje složené peníze, dokud nedostane od kupujícího informaci o tom, v jaké kvalitě si komoditu převzal, zejména jestli odpovídá množstevně a na jakých slevách se s prodávajícím dohodl. Po obdržení této informace zúčtovací centrum následně převede dohodnutou částku na účet prodávajícího u zúčtovacího centra. Prodávající si ji tam ponechá pro další burzovní obchody nebo si ji dá převést na svůj bankovní účet. Vypořádání burzovních obchodů není na volném trhu vůbec organizováno a dozvědět se platební situaci kupujícího nebo zda má prodávající vůbec komoditu, kterou potřebuji v daném termínu, je malým zázrakem.
Spory z burzovních obchodů řeší burzovní rozhodčí soud. Ve srovnání s obecnými soudy rozhoduje rychle a levně.

Hedging proti pohybu cen

Hedgingové obchody jsou jednou z nejsilnějších zbraní, které může burza proti tržním rizikům z pohybu cen poskytnout. Na pohyb cen na komoditních trzích působí řada faktorů, které nemůže účastník trhu ovlivnit, například výkyvy v počasí, nadúroda či neúroda, státní subvenční politika. To vše se promítá do nabídky a poptávky. Pokud je nadúroda, je převaha nabídky nad poptávkou a cena dané komodity jde dolů. V tomto případě prodělávají producenti. Pokud je naopak neúroda a je převaha poptávky nad nabídkou, cena se šplhá nahoru. V tomto případě prodělávají zase zpracovatelé. Stát se sice snaží utínat hroty těmto výkyvům přes své státní intervenční fondy, ale mnohdy je výše tržní poruchy tak velká, že jsou intervenční zásahy neúčinné. Hedgingové obchody jsou metodou, jak se těmto tržním poruchám, které způsobují tržní nerovnováhu v nabídce a poptávce, bránit a tato rizika minimalizovat. Při použití této metody není cílem vydělat, ale zajistit se proti riziku z pohybu ceny. Podle toho, na které straně účastník v burzovním obchodě stojí, jde o hedging prodejní nebo nákupní.

Ing. Miroslav Adámek
Obchodní burza Hradec Králové
předseda burzovní komory

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *