Byla založena první plantáž korkovníku

Výsadba první plantáže korkovníku amurského byla dnes zahájena v okolí Běleckého Mlýna na Prostějovsku. Vychází z projektu, který má ověřit možnost pěstování této dřeviny v českých podmínkách. Podílí se na něm místní podnikatel s Mendelovou univerzitou v Brně.

Korek vypěstovaný na Hané by měl v budoucnu sloužit především jako izolační hmota ve stavebnictví a uplatnění by mohl najít také v interiérovém designu. Finanční hodnota projektu, na kterém se podílí Olomoucký kraj a Evropská unie, nebyla zveřejněna.
Pro výsadbu byla nachystána plocha o rozloze 1,5 hektaru, na ní bude vysazeno téměř 2500 korkovníků, informoval lesní správce společnosti Bělecký Mlýn Josef Venus. Korek je sice podle něj v tuzemských podmínkách netradiční dřevina, ale produkční využití dřeviny je možné. Partnerství společnosti Bělecký Mlýn Josef Venus s univerzitou má zajistit, že výsledky budou objektivně vyhodnoceny a bude zpětná vazba, zda je dobré se do takového podniku vůbec pouštět.

Stavební firmy nyní používají korek, který se získává pouze z dubu korkového pěstovaného převážně na území Španělska a Portugalska. Korek z korkovníků vypěstovaných v tuzemsku by podle odborníků mohl být zajímavou alternativou, a to nejen z finančního pohledu. Venus podotkl, že v rámci spolupráce s univerzitou budou testovány základní vlastnosti korku z korkovníku amurského, které jsou klíčové pro stanovení jeho dalšího využití. Budou se sledovat jeho růstové schopnosti v našich podmínkách se stanovením jeho technické využitelnosti v závislosti na věku. Je to běh na dlouhou trať, s prvními závěry počítáme za pět let, dodal.
Společnost Bělecký Mlýn příští rok plánuje zkušebně vysadit v okolí stejnojmenné obce také javor cukrový, ze kterého lze vyrábět javorový sirup. Více než osmdesát procent světové produkce javorového sirupu nyní podle Venuse pochází z Kanady, jak řekl Josef Venus, zkusí inovativní přístup, zda surovinu na výrobu sirupu bude možné získávat i u nás a nedovážet hotový sirup z Kanady. Sirup se získává zahuštěním mízy vytékající na jaře při poranění kmene stromu javoru cukrového. Sirup obsahuje cukry, minerální a organické látky, které mají příznivý vliv na lidský organismus.
První zmínky o možnostech produkčního využití korkovníku v ČR pochází z roku 1912. Výzkumy na toto téma byly provedeny v 60. letech, kdy se sovětským vědcům podařilo pěstovat korek i v chladnějších oblastech. Korek korkovníku měl tehdy částečně nahradit korek korkového dubu.
Porosty korkovníku, které původně měly charakter plantáží, byly zakládány ve směsi s habrem obecným, lípou srdčitou a střemchou, nebo jako čisté porosty. Jejich pozůstatky jsou nyní k vidění ve Šnepově na Nymbursku, v Jílovicích u Opočna a u Lanžhotu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *