Čas pro nájmy i nároky

Sněmovní zemědělský výbor minulý týden odložil projednání dvou sledovaných norem – úpravy prodlužující dobu výpovědi u nájmů půdy a novely transformačního zákona. Poslanci si ještě dali čas na to, aby kontroverzně přijímané předpisy poupravili. Politické dohody dávají oběma novelám šanci, že dolní komorou možná ještě do prázdnin projdou.

O uzákonění dlouhodobých nájmů usilují levicové strany dvěma cestami – poslaneckým návrhem samostatného zákona o pronájmu půdy a vládní novelou občanského zákoníku. Předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD), ač spolupředkladatel první předlohy, se dnes přiklání k té druhé. „Je více pravděpodobné, že bude schválena změna občanského zákoníku,“ předpokládá. Tím by se roční výpovědní lhůta u smluv sjednaných na dobu neurčitou prodloužila nejspíš na pět let. Novelizace by se týkala nejen nově uzavíraných smluv, ale i těch běžících.
Právě to chce zvrátit místopředseda výboru Jan Grůza (KDU-ČSL), podle jehož názoru by se pětiletá výpověď měla vztahovat pouze na nové právní vztahy. „Není možné, aby úprava měla retroaktivní účinky. Pokud se mi to pozměňovacím návrhem nepodaří změnit, pak novelu nepodpoříme,“ tvrdí za lidovce.
Do vládní předlohy se chystají zasáhnout také sociální demokraté. Místopředseda výboru Petr Zgarba chce umožnit, aby vlastník dostal dříve pozemek nazpět v případě, chce-li na něm postavit nemovitost. Předčasně ukončit pacht by podle něho mohl také zemědělec, který předmětný pozemek koupí. „V podmínkách pro podporu hypotečních úvěrů na nákup půdy je, že nový vlastník na ní musí do roka začít hospodařit. A to by jinak stálo proti sobě,“ dodal.
Některým poslancům také vadí ustanovení v občanském zákoníku, podle něhož platí předepsaná výpovědní doba pouze tehdy, není-li ve smlouvě dohodnuta jinak.
Občanští demokraté změny u nájmů nepodpoří. „Není možné takovouto formou omezovat vlastnická práva,“ zdůrazňuje Jiří Papež. Rozhodně proti bude ODS také při hlasování o novele transformačního zákona, která podle očekávání zřejmě projde hlasy sociálních demokratů a komunistů za tiché podpory lidovců.
„Důvody pro změnu, které návrhem sledují předkladatelé, jsou oprávněné. Přicházejí ale naprosto ve špatné době.Ve výhodě mají být družstva, která se nevyrovnávala, oproti těm, kteří spláceli, nebo skončili v konkursu,“ odmítá opožděné řešení Jan Grůza. Nicméně připouští, že lidovci nebudou novelu blokovat a pravděpodobně se zdrží hlasování.
„Vyplatit majetkové nároky znamená konkurs. Ale pak se držitelé podílů dočkají jen velmi malého uspokojení,“ tvrdí předseda Skopal, který je spolu se dvěma komunistickými poslanci podepsán pod návrhem novely transformačního zákona. Ten počítá výhradně s naturálním vypořádáním a po oprávněných osobách chce, aby v krátkém termínu znovu uplatnily svůj nárok, již jednou vyměřený. Nepeněžní vyrovnání má podle projednávané novely odpovídat skladbě majetku družstva podle účetní uzávěrky za kalendářní rok, který bezprostředně předchází uplatnění nároku. Pokud se oprávněná osoba nedohodne s družstvem o způsobu plnění, má se na doporučení zákona obrátit na soud a ten má rozhodnout ve stejném duchu, to znamená uspokojit v majetku v závislosti na tom, jakým podnik disponuje. Bude nejspíš ještě snaha dále prodloužit lhůtu na vypořádání o několik let, mluví se o sedmi. „Peníze v zemědělství nejsou a pokud novou úpravu neschválíme, prodělají na tom při konkursech obě strany,“ řekl Skopal minulé úterý ve sněmovně, kam svolal pracovní seminář k tomuto tématu.
Miloslav Kučera z ODS označuje chystanou novelu za postup, jak vyvlastnit původní nároky. „Tam, kde ochota byla, se dohoda našla. Kde ochota není, k vyrovnání nikdy nedojde,“ je přesvědčen. Ani on si nemyslí, že soudy jsou tou nejlepší cestou. „Jiná ale v takových případech není. Kdo neuspěje u našich soudů, měl by se obrátit do Štrasburku. Když tam přijde vlna žalob, snad i česká vláda začne respektovat vlastnické právo,“ věří Kučera, který podle svých slov připravuje vzorovou stížnost k mezinárodnímu soudu.
„Není možné se znovu hlásit o majetkový nárok,“ zdůrazňuje lidovec Jiří Hanuš. Ptá se, jak to, že některé podniky se byly schopny vypořádat a jiné ne. „Nejsem ochoten novelu transformačního zákona podpořit,“ řekl.
„Jde nám o to, spravedlivě dokončit vypořádání, abychom neznehodnotili funkční majetek. Je třeba získat určitý čas,“ prohlásil při diskusi ve sněmovně předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Nelze podle něho zvýhodňovat pár oprávněných osob před desítkami ostatních. „Když finančně v nominální hodnotě majetku vypořádáme osoby zvenčí, okrádáme pak ty uvnitř podniku,“ doplnil místopředseda svazu Jaromír Řezáč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *