Ceny brambor táhne vývoz

Bramboráři ani na tuto sezónu, když předchozí jim ekonomicky příliš nevyšla, nebudou vzpomínat v dobrém. Agrární komora považuje brambory za jednu ze čtyř komodit, jejichž výroba je v přímém ohrožení.

„Pro ekonomiku zemědělských podniků jsou rozhodující tržby a ty budou i přes vysoké hektarové výnosy dost problematické,“ počítá předseda Ústředního bramborářského svazu František Novák. Mluví o pěstitelích konzumních brambor, výsledky u průmyslových brambor označuje za jednoznačně dobré.
Teprve před závěrem roku se podle Nováka zvedly farmářské ceny konzumních brambor na úroveň kolem dvou korun, nejvýše se vyšplhaly na 2,30 koruny za kilogram. „V září cena začínala katastrofálně nízko, na 1,60 koruny. Cena se teprve nyní dostává na hranici rentability. Jejímu růstu, které by mírným tempem mělo pokračovat, pomáhá vývoz,“ řekl Novák. Upřesnil, že v červenci z Česka odešlo 3835 tun brambor, v srpnu 4007 tun, v září 11 140 tun a v dalším měsíci již 12 991 tun. Předsednictvo svazu v souvislosti s tempem exportu zdůrazňuje, že svědčí o cenové a kvalitativní konkurenceschopnosti českých brambor v Evropě. Směřují hlavně na maďarský, slovenský a polský trh, ale i do Německa, Itálie, Nizozemska či Belgie. „Na maďarském trhu si konkurujeme například s Rakušany. Uplatní se tedy jen skutečně kvalitní zboží a ukazuje se, že takové se u nás najde,“ konstatoval Novák.
Bramborářský svaz nedávno zopakoval svůj požadavek na zavedení plošných dotací na nákup certifikované sadby, který vznesl za úřadování ministra zemědělství Petra Zgarby. „Ministr se tehdy vyjádřil ve smyslu, že našemu požadavku rozumí. Brambory vypadly z národních doplňkových plateb a dotace na sadbu by se tedy mohly poskytovat jako určité kompenzace. Nicméně ministerstvo náš návrh nepřijalo,“ připomněl předseda svazu. Rozšíření dotací na veškerý nákup uznané sadby chce svaz prosadit od roku 2007. Jako nová národní podpora by musela projít notifikací Bruselu. Svaz ji obhajuje tím, že by měla pozitivní vliv na obměnu sadby, což je jedna z cest ke stabilitě výnosů a kvality.
V Evropské unii i u nás by se pěstitelské plochy brambor měly spíše snižovat a současně porostou hektarové výnosy, předpokládá ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Dušan Vaněk. Hlavně vzhledem k opakovaným cenovým výkyvům mluví o bramborách jako o nepříliš perspektivní plodině.
V posledních dvou letech se u nás brambory celkem pěstovaly na zhruba 36 tisících hektarech. Z toho plocha konzumních a průmyslových brambor vloni mírně přesáhla 33 tisíc hektarů a jejich výnos dosáhl podle statistiky 30,3 tuny z hektaru, zatímco rok předtím byl necelých 25 tun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *