Česká obchodní inspekce a její pravomoci

I Česká obchodní inspekce (ČOI) se svou činností dotýká zemědělství. Její úkoly a povinnosti nám popsala její tisková mluvčí Mgr. Miloslava Fléglová.

Můžete sdělit našim čtenářům, čím se zabývá Česká obchodní inspekce?
Dozorová odpovědnost obchodní inspekce je vymezena především kompetenčním zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Podle tohoto zákona je ČOI oprávněna kontrolovat dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků, včetně zdravotní nezávadnosti, zda je zboží prodáváno ve stanovené nebo požadované míře, množství, hmotnosti nebo jakosti, zda zboží, služby nebo jiné činnosti jsou účtovány v souladu s cenami, se kterými byl spotřebitel seznámen, zda se při prodeji zboží nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, zda jsou dodržovány dohodnuté nebo stanovené podmínky a kvalita služeb, zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh a zda jejich vlastnosti a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.
Dalším novým zákonem v dozorové pravomoci ČOI, který představuje významný krok ke zvýšení odpovědnosti výrobců, dovozců a distributorů, a tím i posílení ochrany spotřebitele, je zákon o obecné bezpečnosti výrobků (102/2001 Sb.).
Obecně tedy dozoruje obchodní inspekce nepotravinářské výrobky, s důrazem na jejich bezpečnost, ochranu zdraví, života a ekonomických zájmů spotřebitelů a uživatelů a také se zřetelem na ochranu životního prostředí (pravomoci ČOI se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů).
Kontrolovanými subjekty jsou právnické a fyzické osoby prodávající zboží, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu.
Řada kompetencí, hlavně u výstupů zemědělství, přešla na ČZPI a SVS. Je tu však široká oblast výrobků a služeb, které do zemědělství vstupují. Jaké jsou na ně kladeny požadavky, jsou tyto požadavky něčím specifické?
Obecně, pokud jsou firmy výrobci, dovozci nebo distributory nepotravinářských výrobků nebo jsou poskytovateli služeb, pak se na ně vztahují také příslušné zákony, kde je dozorovým orgánem ČOI.
Zákon o ochraně spotřebitele (634/1992 Sb.), který ukládá řadu povinností ve vztahu ke spotřebiteli zejména prodávajícím a poskytovatelům služeb, jako např. poctivost při prodeji výrobků a poskytování služeb, zakazuje diskriminaci a klamání spotřebitele, ukládá řadu informačních povinností, včetně povinnosti přijímat a vyřizovat reklamace.
Zákon o technických požadavcích na výrobky (22/1997 Sb.) ukládá povinnosti jak výrobcům a dovozcům, tak i distributorům, a to ve vztahu ke stanoveným výrobkům, které musejí splňovat náležitosti pro posuzování jejich shody s harmonizovanými normami. Zjednodušeně řečeno, jsou povinni prokázat jejich bezpečnost. K jednotlivým skupinám výrobků byla vydána nařízení vlády specifikující povinnosti výrobců a dovozců před jejich uvedením na trh nebo (v případě strojních zařízení, výrobních linek,…) do provozu.
Povinnosti distributorů pohonných hmot upravuje nově zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (56/2001 Sb.) Na jeho základě a v souladu s příslušnou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu (227/2001 Sb.) provádí ČOI kontrolu a monitoring pohonných hmot.
Jak konkrétně může probíhat kontrola podnikatele nebo podniku? Jaké jsou podněty k provedení kontrol?
Nejdříve ke druhé části dotazu: Podnětem ke kontrole může být stížnost spotřebitele nebo informace ze sdělovacích prostředků, dále také požadavek kontroly z ministerstva, jiného úřadu či orgánu samosprávy. Nezřídka jsou to také podněty od občanských sdružení spotřebitelů nebo profesních sdružení. Podle charakteru podnětu pak ČOI provádí buď cílenou nebo plošnou kontrolu.
V prodejnách a provozovnách poskytujících služby provádějí inspektoři kontrolu bez ohlášení, neboť žádným právním předpisem není stanovena povinnost ohlásit se kontrolované osobě předem. Ovšem u některých, zejména u komplikovaných a dokladově náročných kontrol podle zákona o technických požadavcích na výrobky (22/1997 Sb.), takto obchodní inspekce postupuje. Tím umožňujeme, aby si mohl odpovědný pracovník, jehož součinnost je při kontrole žádoucí, vytvořit odpovídající časový prostor a sledovat průběh kontroly. Pokud je inspektor ohlášen předem, je v zájmu kontrolované osoby se dohodnutému termínu přizpůsobit. Kontrolu lze sice provést i bez účasti odpovědného pracovníka, ovšem za cenu zbytečného prodloužení celého kontrolního procesu. Neochota kontrolované osoby přizpůsobit se oprávněným požadavkům inspekčního orgánu by mohla být navíc posouzena jako maření, narušování nebo ztěžování kontroly. Za toto jednání může ředitel inspektorátu uložit pořádkovou pokutu do výše 50000 Kč, a to i opětovně.
Je nedodržování zákonů trestáno sankcemi?
Veškeré sankce, včetně výše pokut, stanoví zákony v dozorové kompetenci ČOI. Při ukládání pokut se přihlíží individuálně k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Např. za porušení ustanovení zákonů o České obchodní inspekci nebo o ochraně spotřebitele je možno uložit pokutu až do výše 1000000 Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše 2000000 Kč. Pokuty za porušení zákona o technických požadavcích na výrobky nebo zákona o obecné bezpečnosti výrobků mohou dosáhnout výše až 20000000 Kč.
Pokuty jsou ukládány kontrolovaným osobám ve správním řízení rozhodnutím ředitele inspektorátu. Proti tomuto rozhodnutí se může kontrolovaná osoba odvolat, resp. využít mimořádných opravných prostředků, jak umožňuje správní řád. Pokud rozhodnutí nabude právní moci, je kontrolovaná osoba povinna pokutu uhradit ve stanovené lhůtě. Není-li v jejích silách jednorázová úhrada, může si domluvit oboustranně přijatelný splátkový kalendář.
Vladimír Skalický

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *