Česko si vloni opět polepšilo

I druhý rok členství České republiky v Evropské unie skončil pro naše zemědělství příznivě, potvrzují první odhady Eurostatu. Důchod na pracovníka v zemědělství se u nás vloni meziročně zvýšil o čtyři procenta. Česká republika se tak řadí do skupiny devíti zemí, které zaznamenaly z roku na rok zlepšení.

V celé evropské pětadvacítce důchod na pracovníka v zemědělství v loňském roce klesl v porovnání s rokem 2004 o 6,3 procenta. Výsledek podle statistiků ovlivnil pětiprocentní pokles zemědělské produkce při snížení nákladů o 1,6 procenta a růstu celkových podpor o 1,9 procenta. V celé unii klesla hodnota rostlinné produkce o osm procent a živočišné produkce o 1,7 procenta, uvádí Eurostat. U rostlinné produkce se projevilo meziroční snížení objemu výroby o 5,3 procenta a farmářských cen o 2,9 procenta. Podepsal se na tom hlavně propad v produkci olivového oleje o 16 procent, vína o 10,4 procenta a obilí o 10,7 procenta. Výpadek u obilí způsobila především neúroda ve Španělsku a Portugalsku vlivem sucha a sklizeň se tam meziročně snížila o 42, resp. 39 procent. Za poklesem u živočišné produkce stojí hlavně snížení cen o 1,7 procenta. Nejhlubší cenový pád nastal u vajec – o 9,4 procenta – a drůbeže – o 3,8 procenta.
Zpráva Eurostatu zdůrazňuje významný nárůst důchodu na pracovníka v zemědělství u šestice zemí – Lotyšska o téměř 26 procent, Estonska o 23 procent, Irska o bezmála 13 procent, Litvy o 5,7 procenta, Nizozemska o 5,4 procenta a Česka o již zmíněná čtyři procenta. Belgie si polepšila o 3,7 a Dánsko o 3,1 procenta. Naopak nejprudší pokles o 19,3 procenta zaznamenalo Maďarsko, o 15 procent si meziročně pohoršilo Slovensko, o 12 procent Španělsko, o 11 procent Portugalsko, o deset procent Francie, o 9,6 procenta Itálie, o 6,8 procenta Rakousko, o 3,2 procenta Velká Británie a o dvě procenta Německo.
První čísla Eurostatu je třeba brát jako předběžná, připomíná ředitel zemědělské statistiky Českého statistického úřadu Jiří Hrbek. „Dá se předpokládat, že pozitivní výsledek, kterého dosáhla Česká republika, se při dalším zpřesňování o něco málo sníží. Potvrzuje se ale, že neprodukční podpory na hektar mají rozhodující vliv na důchod na pracovníka v zemědělství. Určité snížení produkce proti roku 2004 vyrovnává nárůst dotací,“ uvedl Hrbek. Zdůraznil také, že údaj Eurostatu nevystihuje příjem hotových peněz, ale index meziroční změny. Ta byla zvlášť výrazná před rokem, kdy se srovnával první rok v EU s předvstupním rokem 2003. První hrubý odhad statistického úřadu unie tehdy zařadil ČR na první místo v rozšířené EU s výsledkem 108 procent. Zpřesněné údaje už naši zemi odsunuly za Polsko na druhou příčku při zvýšení důchodu o 68 procent. „Loňský prudký meziroční růst důchodu u Lotyšska a Estonska je podobný situaci, která u nás nastala před rokem. Obě země ale tehdy nezajistily prostřednictvím svých platebních agentur takový přísun podpor, jaký jim unie nabízela. Protože je nedokázaly zúřadovat, promítl se u nich nárůst dotací až v roce 2005,“ vysvětlil Hrbek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *