Čeští a japonští vědci vynalezli metodu, jak identifikovat pravý kaviár

Rozpoznat pravou a drahou pochoutku, jakou je kaviár, od pouhé náhražky pomůže metoda vyvinutá českými a japonskými vědci. Identifikovali specifické znaky v genomu vyzy velké známé také pod ruským jménem běluga, která produkuje nejhodnotnější kaviár. Metoda by měla pomoci nejen těm, kdo kaviár rádi jedí, ale také populacím jeseterů, jež jsou nejvíce ohroženými živočichy na Zemi. O objevu českých vědců informovala za Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Klára Pirochová.

Kaviár je nejdražším živočišným produktem, často se ale stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval jednoduchý způsob, který by originál od náhražky spolehlivě odlišil. Společný výzkum vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech a Fakulty rybářských věd Univerzity Hokkaidó v Hakodate přinesl metodu, která to umožňuje.

Jeseteři se kvůli svému ohrožení v přírodě chovají uměle. Umělé chovy byly původně zaměřeny na návrat těchto ryb do přírody, v poslední době se ale stále více věnují produkci kaviáru. Kaviár je kromě čistých druhů jeseterů produkován i z jejich hybridů, mezi kterými je nejpoužívanější bestěr. Pro rozpoznání méně hodnotného kaviárů hybridů od pravého kaviáru je nutná analýza DNA a druhová identifikace, která vyžaduje odpovídající molekulární metody, vysvětlil Miloš Havelka, jenž se zabývá výzkumem jeseterovitých ryb na zmíněné fakultě Jihočeské univerzity. Identifikoval specifické znaky v genomu vyzy velké a jesetera malého, na jejichž základě následně vytvořil jednoduchou metodu umožňující rozpoznání jedinců vyzy velké, jesetera malého a bestěra. Metoda spolehlivě funguje i pro určení druhového původu kaviáru a pro analýzu je potřeba pouze jedna jediná jikra, dodal Havelka.

Nová metoda by měla přispět k lepší a spolehlivější kontrole a regulaci mezinárodního obchodu s kaviárem a také k ochraně a navrácení jeseterovitých ryb do volné přírody. Jelikož je nová metoda velice jednoduchá a nevyžaduje drahé přístrojové vybavení, může být snadno použitelná napříč laboratořemi i v méně rozvinutých zemích, doplnila Pirochová.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *