Chmelaři doplácejí na kurz koruny

V České republice se v minulém roce sklidilo 7831,2 tuny chmele z 5672 hektarů při průměrném hektarovém výnosu 1,38 tuny. Oficiální výsledek, který zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, potvrzuje, že loňská úroda chmele byla díky příznivým klimatickým podmínkám skutečně mimořádná.

„Výnosy Žateckého poloraného červeňáku na úrovni 1,3 tuny z hektaru byly dokonce druhé nejlepší v historii. Předčil je jen rok 1988 s výší 1,35 tuny z hektaru,“ porovnal tajemník Svazu pěstitelů chmele v ČR Zdeněk Rosa. Doplnil, že nejúspěšnější z hlediska výnosů byla Tršická chmelařská oblast s průměrem 1,79 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti sklidili pěstitelé průměrných 1,5 tuny a v Žatecké oblasti 1,29 tuny. „Mimořádně dobré byly výsledky u nových českých odrůd Sládek, Premiant a Agnus s průměrnými výnosy od 2,3 do 2,4 tuny z hektaru,“ uvedl Rosa.
Také kvalita chmele byla podle něho výborná. „Pouze obsah alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl kvůli chladným dnům v první polovině srpna v průměru 3,25 procenta, se dá označit jako mírně podprůměrný,“ upřesnil tajemník svazu s tím, že u dalších odrůd už byly hodnoty díky vývoji počasí na konci srpna a začátku září normální – u Sládku 6,3 procenta a Premiantu 8,75 procenta.
Přesto chmelaři nemohou loňský rok hodnotit jako úspěšný, upozorňuje tajemník jejich svazu. Připomíná, že se stále prohlubuje stáří chmelových porostů a zrychluje se úbytek chmelnic v České republice. „Platí to zejména o odrůdě Žatecký poloraný červeňák, kde jen od roku 2000 klesly plochy o 682 hektarů, což představuje 12 procent,“ dodal. Zatímco pěstitelům rostou výrobní náklady ve všech položkách – energie, nafta, LTO, chemické přípravky, hnojiva, drátek a také výdaje na mzdy, meziročně se snížily výkupní ceny chmele na úroveň, která podle Rosy nepokrývá při výnosech v průměrném roce náklady vydané na pěstování chmele. „Jedině díky dobrým výnosům se tedy v minulém roce nezhoršila ekonomika pěstování chmele. Bohužel kvůli poklesu cen nenastalo ani zlepšení, které by bylo potřebné pro nutnou obnovu chmelnic,“ zdůraznil.
Český chmel, který se z osmdesáti procent vyváží, doplatil na silnou korunu, která pro tuto komoditu znamená velkou konkurenční nevýhodu a hlavně obrovský tlak na ceny chmele. Jak Zdeněk Rosa připomíná, jedním z hlavních tlaků na ceny chmele je kurz české koruny vůči euru. „Jestliže k loňskému 31. srpnu bylo 29,568 koruny za euro, tak rok předtím 31,878 koruny za euro, což je rozdíl 7,2 procenta,“ srovnává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *