Chovatele hospodářských zvířat čekají problémy

Letošní extrémní vedra a jejich důsledky pocítí kromě pěstitelů také chovatelé hospodářských zvířat, a to nejen v podobě úhynů, poklesu dojivosti či váhových přírůstků, ale pravděpodobně také v nedostatečných zásobách krmiva na zimní měsíce a zřejmě i vyšších cenách sena. Na tom se s ministerstvem zemědělství shoduje i Agrární komora ČR.

Podle mluvčího ministerstva Hynka Jordána mají největší problémy chovatelé pasených hospodářských zvířat, protože situace na pastvinách na mnoha místech země je velmi špatná až kritická. Chovatelé na ně musejí zavážet krmivo nebo pasená zvířata přemísťují na farmy či jim umožnňují přístup na farmu ke krmivu. „Největší následek sucha se očekává V produkci konzervovaných objemných krmiv. Jednak v objemu, kdy mnoho farmářů již muselo začít silážovat zaschlou kukuřici, a jednak v kvalitě siláží,“ konstatoval Jordán. U nich, stejně jako u senáží lze totiž očekávat kvůli vysokému podílu sušiny sklízené hmoty větší pravděpodobnost zaplísnění.

Podle MZe byly letos první seče víceletých pícnin většinou dobré až nadprůměrné, druhé seče však měly výnos o 20 až 30 procent nižší, než je obvyklé a výnosy třetích sečí se pohybují od nulové sklizně  maximálně do 50 procent obvyklého objemu. Další seče letos již podle Jordána pravděpodobně nebudou.

Agrární komora nicméně soudí, že sena by měl být dostatek vzhledem k rozsahu ploch trvalých travních porostů a jejich poměrně malému stupni zatížení dobytkem. „Otázkou bude spíše jeho cena. V posledních letech byl sena nadbytek a přebytkové se vyváželo. Se suchem se však nyní potýkají i sousední státy a cena sena se tak může skokově zvýšit,“ uvedla mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová.

Z průzkumu, který provedlo MZe u chovatelských svazů, vyplývá, že v období sucha asi čtvrtina chovatelů potíže se zajištěním vody nepocítila, naproti tomu polovina chovatelů musela omezovat spotřebu vody a další čtvrtina z nich si musela zajistit vodu z jiných vlastních zdrojů, někteří dokonce z cizích vodních zdrojů. U chovatelů prasat neměla problémy s dostupností vody polovina respondentů, čtvrtina z nich spotřebu vody omezovala a zbytek zajišťoval vodu z jiných zdrojů.

Státní veterinární správa také letos zaznamenala deset  hromadných úhynů drůbeže, z toho osm v období od června do současnosti. Uhynulo při nich zhruba 72,5  tisíce kusů drůbeže, nejčastěji brojlerů, ale také slepic a krocanů. „Nejčastější příčinou hromadných úhynů jsou extrémní teploty. Nejvíce hromadných úhynů každoročně proto připadá na letní měsíce zejména v závislosti na počtu tropických dní,“ uvedl mluvčí správy Petr Pejchal.

Podle Večeřové se chovatelé v horku snaží zvýšit napájení brojlerů, už ale nemají dostatek vody na chlazení drůbeže. „Ventilátory, kterými se chladí v extrémně horkém počasí, spíše ženou horký vzduch a na investice do lepšího chlazení nemají drůbežáři peníze,“ řekla.

Večeřová potvrdila zvýšený počet úhynů s tím, že hynuly především slabší kusy, u kterých se už před tím, než přišlo extrémní počasí, objevily nějaké zdravotní komplikace. Současně ale dodala, že u hovězího dobytka docházelo v horkých dnech ke snižování dojivosti a podobná situace byla podle ní i u prasat, kde klesaly váhové přírůstky, a slepic, kde se horko projevilo menší snáškou.

Další škody způsobené úhyny byly zaznamenány u chovatelů ryb, ale konečné počty uhynulých ryb ještě nejsou známy.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *