Co se mění v potravinové bezpečnosti

Jak to vidí Martin Klanica, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Z řady nových povinností a změn obsažených v novele potravinářského zákona se pozastavím u § 16, tedy problematiky změny kompetencí. Předtím je však vhodné, spíše pro pořádek, zmínit to, co novela zákona o potravinách nepřinese, i když v povědomí veřejnosti byly tyto změny nesprávně spojovány právě s novelou zákona o potravinách. Jde například u balených potravin o minimální velikost písma, o určení většiny povinných údajů na obalech potravin, o povinné zvýraznění alergenů nebo o povinnou zemi původu u vyjmenovaných potravin. Všechny tyto nové nebo zpřesněné povinnosti vyplývají z přímo použitelného předpisu – z evropského nařízení 1169/2011, které bude ve svých hlavních částech účinné od 13. 12. 2014.

Projednávání a nastavení kompetenčních ustanovení nebylo rozhodně jednoduché a vyvolávalo řadu emocí již při jeho tvorbě a do jisté míry u některých dotčených tyto pocity přetrvávají. Potravinářské inspekci ke kompetencím dosud platným přibude od 1. 1. 2015 další významná a zcela zásadní, a to vykonávat státní dozor při výrobě a uvádění potravin na trh, včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb. Vzhledem k počtu provozovatelů se stát se rozhodl posílit tento segment výroby potravin a jejich uvádění na trh (protože pokrm je bezesporu potravina) prostřednictvím rozšíření kompetencí SZPI (a také SVS). Inspekce má tak zcela identické kompetence k provádění úředních kontrol podle zákona o potravinách v provozovnách společného stravování jako mají orgány ochrany veřejného zdraví (hygienické stanice). Potravinářská inspekce se proto intenzivně připravuje na zdárné zvládnutí nových kompetencí po novém roce, a to ze všech úhlů pohledu – z organizačně-technického, metodického, logistického a personálního. Předpokládám, že v roce 2015 provedeme 13 až 15 tisíc kontrol v provozovnách společného stravování. V rámci příprav považuji za zásadní komunikace s ministerstvem zdravotnictví s cílem nalezení rozumného klíče k realizaci priorit kontrol u různých typů provozoven společného stravování. Hledáme takové řešení v mezích zákona, aby byli provozovatelé provozoven společného stravování kontrolováni systematicky, rovnoměrně, ale bez nadměrné administrativní zátěže.

Je otázkou, jaká zjištění budou mít inspektoři SZPI v terénu a hlavně jaký bude přístup kontrolovaných osob. Pokud bude míra sebereflexe podobná jako u některých provozovatelů segmentu maloobchodu, tak se skutečně máme „na co těšit“. V měsících dubnu až květnu 2014 inspekce uskutečnila cílenou kontrolní akci zaměřenou na opakující se porušení právních předpisů u obchodních řetězců s důrazem na pochybení, která vznikají přímo v prodejnách. V rámci této cílené akce bylo provedeno 311 kontrol v 230 provozovnách obchodních řetězců nejvýznamněji zastoupených na českém trhu. Cílem bylo prověřit na 550 dříve zjištěných nedostatků z přelomu roku 2013 a 2014. A výsledek – z 550 původních nedostatků se porušení právních předpisů opakovalo téměř ve 47 % případů. Mimo to bylo při kontrole zjištěno 531 dalších nových porušení právních předpisů.

Nelze se pak divit, že výše pravomocně uložených pokut ve správním řízení za nedodržení požadavků potravinového práva se ze strany SZPI neustále zvyšuje. V roce 2013 bylo pravomocně uloženo téměř 1600 pokut v celkové výši více než 65 milionů korun. Za období leden až červenec 2014 bylo pravomocně uloženo již 1003 pokut, ve finančním vyjádření více než 52 milionů korun.

Uložení pokuty však není jediným nástrojem k tlaku na provozovatele potravinářských podniků. Často je efektivnější cílená, konkrétní medializace výsledků úřední kontroly. K tomu SZPI využívá řadu nástrojů, zejména pak webovou aplikaci Potraviny na pranýři. Nevidím žádný důvod, proč by nevyhovující výrobky – potraviny – pokrmy, s kterými se setkáme v provozovnách společného stravování, neměly být vkládány do této aplikace primárně určené spotřebitelům. Již nyní proto připravujeme programové úpravy Pranýře tak, abychom tento záměr mohli realizovat. V budoucnosti pak předpokládáme nasazení a používání modulu této aplikace, který bude mít za cíl jednoduchou a transparentní formou seznámit spotřebitele i s úrovní provozní hygieny.

 

Novela zákona o SZPI

Je třeba se ještě zmínit o úpravě jednoho podstatného předpisu, jehož novelizace byla někdy chybně označována jako malá novela zákona o potravinách. Jde o novelu zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která běžela legislativním procesem prakticky souběžně se zákonem o potravinách. Je to sice procesní norma, která v principu nestanovuje žádné nové povinnosti provozovatelům potravinářských podniků, ale krátké připomenutí je na místě. Cílem bylo zejména zohlednit zkušenosti a poznatky inspekce při realizaci úředních kontrol, vylepšit procesy a zejména posílit možnosti reakce státu prostřednictvím inspekce na zjištěný nevyhovující stav. Novela nabyla účinnosti 1. 9. 2014 a SZPI podle ní postupuje. Posílilo se například oprávnění inspektora zjednat si přístup do provozoven, včetně uzavřených prostor. Byl doplněn katalog opatření například o zákaz užívání prostor, do kterých nebyl umožněn vstup. Dále byla nově uložena povinnost provádět na náklady kontrolované osoby po určitou dobu rozbory v akreditované laboratoři při zjištění, že potraviny neodpovídají požadavkům na jakost nebo při zjištění, že informace poskytnuté o potravinách uvádějí spotřebitele v omyl. Nově zákon obsahuje opatření obecné povahy, které směřuje vůči neurčitému okruhu subjektů, řeší konkrétní otázku a může být vydáno bez předchozí kontroly. Předpokládáme, že tento silný nástroj bude využíván zejména při mimořádných událostech a spíše výjimečně. Uplatnění jistě najde například při plošném zákazu potravin kontaminovaných v době povodní nebo při eliminaci konkrétní nebezpečné potraviny, která bude uváděna do oběhu u stovek subjektů na území celé ČR. Tento nástroj je výjimečný ještě tím, že opatření obecné povahy bude vyvěšeno na elektronické úřední desce a předpokládá se jeho masivní medializace, právě proto, aby s jeho obsahem byli seznámeni dotčení provozovatelé a mohli podle něj korektně postupovat. Velmi pozitivně je provozovateli potravinářských podniků vnímána skutečnost, že byla prodloužena lhůta pro podání odvolání proti uloženému opatření ze tří na pět pracovních dnů.

Tlak na dodržování právních předpisů je různými subjekty vnímán rozdílně. Ti provozovatelé potravinářských podniků, kteří svůj byznys myslí vážně, mají koncepční přístup a chtějí prosperovat v souladu s pravidly, nemají s profesionálně a korektně provedenou úřední kontrolou zásadní problém. SZPI je transparentní, jednotný při výkonu úřední kontroly, čitelný, komunikativní a v rámci možností vstřícný dozorový orgán. Na druhé straně se bohužel setkáváme s různými formami negativní reakce na běžnou činnost SZPI. Od zcela diletantských a naprosto neodborných článků v tištěných médiích různé kvality, které spíše vzbuzují v očích odborné veřejnosti loajální úsměv než potřebu vysvětlující reakce, přes rozesílání pomlouvačných, štvavých a lživých „zaručených“ informací o tom, co SZPI udělala nebo spíše neudělala, až po vyhrožování či fyzické útoky na inspektory provádějící svoji práci nebo dokonce mimo ni. Podání trestního oznámení bylo samozřejmostí. V této souvislosti je třeba konstatovat, že inspektor SZPI je úřední osobou a násilí proti úřední osobě nebo vyhrožování s cílem působit na úřední osobu je podle trestního zákoníku kvalifikováno jako trestní čin s pestrou trestní sazbou odnětí svobody.

Výsledky úřední kontroly ukazují, že bezpečnost potravin produkovaných v České republice je na vysoké úrovni. Je to dáno mimo jiné nemalým úsilím, které provozovatelé potravinářských podniků, zejména výrobci, vynaložili v minulých letech. Za významných finančních nákladů posunuli výrobní procesy a technologie vpřed, často nad úroveň běžnou v jiných zemích EU. Produkce bezpečných potravin je prvním předpokladem pro mnohem komplexnější a složitější proces a to je soběstačnost. Spotřebitelé v České republice mohou tuzemské produkci důvěřovat a stav bezpečnosti potravin v ČR rozhodně není důvod, proč by neměla být při jejich výběru preferována.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *