Co trápí soukromníky

Současné problémy zemědělství, které dopadají i na rodinné farmy, jejich řešení i vyhlídky do budoucnosti měla na programu valná hromada Asociace soukromého zemědělství ČR. Poprvé se této akce zúčastnila také úřadující hlava resortu.

„Myslím, že je třeba respektovat všechny nevládní profesní organizace vyvíjející činnost, která je na podporu českého zemědělství,“ zdůvodnil svou přítomnost na jednání soukromníků ministr zemědělství Jaroslav Palas. Odmítl však, že by měla signalizovat změnu modelu českého zemědělství směrem k Evropské unii. O tom, že si soukromí zemědělci nevedou špatně, svědčí podle Aloise Juřici z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky opakovaně výsledky zpráv o stavu zemědělství. Jak uvedl, i za loňský rok jsou „fyzické osoby ve srovnání s právnickými stále nejméně o 1000 Kč/ha lepší. Je to pořád stejný trend,“ konstatoval. Přesto současné problémy našeho zemědělství dopadají i na členy asociace. I oni podle svého předsedy Stanislava Němce sklízejí „plody politiky uskutečňované ministrem zemědělství Janem Fenclem a důsledky naprosté konzervace nevyhovující struktury zemědělství a systému zalepování děr přisypáváním peněz do černé díry.“ Konkrétním příkladem této politiky může být podle Němce „regulace trhu s mlékem i neustále roztáčené kolo dalších a dalších požadavků na tzv. kompenzace tu za mokro, tu za sucho, tu za mrazy.“ I soukromí zemědělci podle něj trvají na srovnatelné státní podpoře, jakou mají jejich kolegové v Evropské unii. Tato podpora by však měla „problémy zemědělství systémově řešit a ne jen odsouvat, či dokonce prohlubovat. „Připravuje-li ministerstvo zemědělství koncepci, která bude znamenat odklon od tohoto neudržitelného systému, může beze sporu počítat s naší podporou,“ poznamenal Němec s tím že soukromí zemědělci potřebují takový systém podpor, který jim umožní dosáhnout především na investiční peníze.
Regulace mléka stojí stále více
S tím, že je do budoucna neúnosné, aby regulace trhu s mlékem probíhala v „těchto intencích,“ ministr Palas souhlasí. „V roce 2001 jsme vynaložili 980 milionů korun na uregulování trhu s mlékem. V loňském roce to bylo již 2,2 miliardy korun a, jak ukazuje letošní rok, náročnost na finanční prostředky je o něco vyšší než loni,“ konstatoval. Zmínil se i o tom, že některé mlékárny nemusí vstup do unie přežít a zemědělci tak mohou přijít o peníze za dodané mléko. „Prostřednictvím iniciativy poslanců chystáme opatření, aby všechny mlékárny ze zákona musely svým dodavatelům do jednoho měsíce platit. Nejen ty, které jsou zařazeny do regulace trhu, ale všechny,“ naznačil možné řešení ministr.
Může cenu tvořit trh?
Problémy jsou i s regulací trhu s obilím, kde kvůli loňskému intervenčnímu nákupu má dnes Státní zemědělský intervenční fond ztrátu téměř miliardu korun. Palas uvedl, že se fond přiklání k tomu, že letos intervenční nákup pšenice nevyhlásí. Vzhledem k zaorávkám ozimů by na trhu podle ministra nemělo být tolik potravinářské pšenice a její cena by se mohla dostat nahoru prostřednictvím trhu. Navíc hrozí , jak Palas uvedl, nebezpečí, že „pokud budeme mít v době vstupu do Evropské unie na skladě větší množství pšenice, bude tato zásoba zdaněna“ a budeme muset zaplatit unii nemalé peníze. O úloze trhu v tvorbě ceny obilí a řepky zapochyboval koordinátor komoditních rad asociace Jaroslav Bačina: „Trh upraví ceny tak, jak je upraví Agrofert a Agropol.“ Poukázal také na údajné prohlášení generálního ředitele Setuzy Františka Janů o tom, že zářijová cena řepky by měla být 6300 až 6900 Kč/t. „Za co budeme řepku prodávat v létě?“ položil si otázku.
Podle Josefa Stehlíka z vedení asociace je SZIF ze zákona povinen intervenční cenu vyhlásit. Zároveň se otázal, zda vlastně stále neplatí loňská cena 3500 Kč/t. „Budeme muset o ceny začít boxovat, musíme si o ně říci tam, kde naše produkce končí, u obchodních partnerů,“ prohlásil Němec s tím, že doufá, že tuto nutnost pochopí i představitelé ostatních zemědělských organizací. Záchranná sít by podle něj měla být u nás nastavena stejně jako v EU, tedy na ceně 101 eur za tunu potravinářské pšenice. Unií by se měly podle něj řídit i jakostní parametry a srážkový systém. „Naše kvalitativní parametry jsou nejen tvrdší, ale krácení ceny za jejich nedodržení je skokové. Běžný je stav, kdy je pšenice vykoupena jako krmná kvůli několika gramům v objemové hmotnosti a po přečištění se prodá jako potravinářská. Tento postup připravuje zemědělce o stamiliony korun,“ prohlásil Němec, který se podivuje, že za evropský systém výkupu dostatečně silně nebojují i organizace velkých zemědělských podniků. Soukromníci konstatovali, že je poškozuje i oddalování plateb za cukrovku a sladovnický ječmen.
Důchod a půjčky
A co dřívější odchod do důchodu? Bude možný i u nás, kde se mluví naopak o zvýšení věkové hranice? „Vstupem do EU bude tento titul platit a budeme jej podporovat,“ ujistil farmáře ministr. Palas také slíbil, že se v rámci snahy po oddlužení zemědělství se na podzim bude zabývat i otázkou půjček z první poloviny devadesátých let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *