Co zajímalo inspekci z EU v drůbežárnách

Přestože jsou kuřata v chovných halách v neustálém pohybu, lze je spočítat. Inspektory veterinárních správ ale v chovech a zpracovatelských podnicích nezajímají tak detailně počty chované drůbeže, alebrž jejich zdravotní stav a z toho i vyplývající nezávadnost potravinářských výrobků. Orgány veterinárního dozoru kontrolují způsob krmení a zdravotní stav živých, u poražených kusů pak kvalitu masa, obsah cizorodých a inhibičních látek apod. V jatkách a výrobních zařízeních veterinární kontrola sleduje hygienu porážky a hygienu výroby potravin.

Na celý proces od chovů, přes porážku a vyšetřování vzorků v diagnostických laboratořích po výrobu se soustředila inspekce Evropské komise, která po celý uplynulý týden zkoumala systém veterinárního dozoru na všech těchto úrovních.
Předběžné závěry kuřecí inspekce jsou uspokojivé: spokojenost s průběhem kontroly, nebyly zjištěny žádné závady a v protokolu z této inspekce, který Státní veterinární správa ČR posléze obdrží, nebudou zmíněny připomínky, ale spíše doporučení. Tlak Státní veterinární správy přinesl ovoce – žádný ze závodů, které byly kontrolovány nepřišel o možnost exportovat do EU a certifikace těchto i ostatních provozů Státní veterinání správou nebyla zpochybněna.
Tato doporučení se, podle předběžných závěrů, budou týkat především administrativy. Bylo by dobré, aby lépe fungovala evidence všech dokumentů (například o vyšetřování, školení o usmrcování), přičemž inspekce konstatovala, že nezjistila pochybení, že by chyběly. Dále doporučuje uplatnit jednotný kontrolní systém, aby byl používán tak, aby byl metodický pokyn SVS rozpracován na podmínky jednotlivých konkrétních závodů. Důležité je i nadále usilovat o co nejdokonalejší schopnost dosledovat zvířata v případě nálezu závady až do původního chovu. V případě zjištění jakékoli závady ji zdokumentovat, analyzovat, komentovat a s dotyčným subjektem projednat. Toto jsou zásady, na které podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR v poslední době veterinární správa klade velký důraz. Jedině to, co je doložené a dokladovatelné, je i kontrolovatelné.
Týká se to i kontroly výroby ve zpracovatelských závodech, jak předvedli inspektoři. Stačí zkontrolovat množství „navezené“ drůbeže, množství výrobků a to, co zbude jako odpad má odpovídat známým procentům výtěžnosti.
Z diskuse na závěr inspekčního týdne vyplynulo, že v EU se potýkají s absolutně stejnými problémy jako my. Jako potenciálně nebezpečný vnímají například drůbeží separát, proto je možné s ním obchodovat jedině za podmínky, že je tepelně opracovaný. Při péči o welfare považují stejně jako my za nejproblematičtější okamžiky nakládky, přepravy, vykládky a usmrcování zvířat. Zajímavé jsou zkušenosti při mytí technologických zařízení, doporučují používat tlakovou vodu jen v první fázi, na poslední umytí podlahy nikoli neboť již umyté části jsou aerosolem opět kontaminovány.
Tato inspekce skončila jako předchozí dobře, a Státní veterinární správa se nyní připravuje na další, v listopadu, která se zaměří na prvenci BSE. Další je pak hlášená na prosinec na kontrolu pohraničních veterinárních stanic.

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: svs.aquasoft.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *