ČZPI kontrolovala kvalitu cukru

Česká zemědělská a potravinářská inspekce provedla rozsáhlou kontrolu výrobců, distributorů a prodejců cukru. Zaměřila se především na sledování dodržování jakosti a řádného označování této komodity.

Inspektoři odebrali celkem 138 vzorků cukru většinou tuzemské provenience (4 vzorky byly z dovozu), z nichž 125 hodnotili z hlediska označování. V devíti případech nebyl cukr řádně označen, většinou chyběl na obale údaj o čisté hmotnosti výrobku. Ze 67 vzorků, které byly hodnoceny podle jakostních kritérií, inspekce zjistila nedostatky u 10 z nich, nejčastěji byl cukr nesprávně zatříděn do příslušné kategorie.
Ve většině případů inspektoři uložili „provinilcům“ opatření k nápravě nedostatků, případně navrhli uložení pokuty.
Běžný spotřebitel se v obchodě setkává s cukrem krystalem, krupicí nebo moučkou, které by ale měly být označeny také skupinou, do níž jsou zatříděny podle „bělosti“ jako cukr extra bílý, bílý nebo polobílý. Ostatně bělost cukru se pozná i laicky pouhým rozpuštěním ve vodě. Vyhláška rozlišuje ještě oblíbený cukr tvarovaný – kostky, bridž a dokonce homole, pak cukr moučku s obsahem protihrudkujících látek, cukr s přísadami, tzv. kandys, což jsou velké nahnědlé nebo nažloutlé krystaly řepného cukru, a tekuté výrobky z cukru. Vyhláška pamatuje také na přírodní, hnědý cukr. Protože však poptávka na trhu je velmi malá, setkává se spotřebitel s tímto druhem cukru v běžně spíš výjimečně, i když v okolních zemích je velmi oblíben.
Bílý cukr se získává rafinací, kdy se poměrně složitým procesem vyluhování čistí přírodní hnědý cukr. Čištěním se z něj odstraňují minerály a různé příměsi, které způsobují zabarvení cukru. Během tohoto technologického postupu se nepoužívají chemické látky a příslušná vyhláška nedovoluje užívat ani modření.
Prakticky veškerý cukr na českém trhu je vyráběn z cukrové řepy, protože třtinový cukr se do České republiky již několik let nedováží.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *