Deset let v Evropské unii České republice prospělo

Rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy před deseti lety 1. května bylo největším v dějinách evropské integrace a České republice zejména ekonomicky jednoznačně prospělo.

Do unie tehdy vstupovaly země, jejichž ekonomická úroveň vyjádřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele dosahovala zhruba 45 procent průměru tehdejší patnáctky. Dnes jsou ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko v tomto ukazateli asi na 82 procentech unijního průměru.
Ekonomická úroveň naší země měřená HDP na obyvatele se za deset let zvedla z asi 60 procent průměru unie na 79 procent v roce 2012, kdy Česko zaujímalo 17. příčku na žebříčku tehdy 27 zemí EU. Z „nováčků“ byla v roce 2012 ČR čtvrtá – před Kyprem, Maltou a Slovinskem, za námi se umístilo se 75 procenty Slovensko (stejně jako Řecko a Portugalsko). Nejhůře z desítky „nováčků“ na tom bylo Lotyšsko (62) před Rumunskem (49) a Bulharskem (47), jež se drží na chvostu.
Česká republika nicméně zůstává mezi pouhými čtyřmi zeměmi (s Maďarskem, Polskem a Litvou) z deseti vstupujících v roce 2004, kteří zatím nepřijaly euro, protože neplní některé z kritérií. Ke vstupu do eurozóny se zavazuje každá země, jež vstoupí do unie. A ač má podnikat kroky k co nejčasnější připravenosti, po splnění kritérií záleží na ní, kdy tak učiní. Problematické je pro adepty (ale i pro stávající členy) zejména snížit a udržet deficit rozpočtu veřejných financí nejvýše na třech procentech HDP a veřejný dluh maximálně na 60 procentech HDP.
Naše země v roce 2012 neplnila dvě kritéria pro euro – cenovou stabilitu (inflace činila 3,5 procenta) a míru deficitu veřejných financí, který v roce 2012 stoupl na 4,4 procenta HDP z 3,3 procenta o rok dříve (nárůst se ale vysvětluje zaúčtováním církevních restitucí). Podle prognózy Evropské komise zveřejněné letos v únoru by ČR loňský rok měla uzavřít s deficitem 2,7 procenta a letošní s 2,8 procenta HDP, i když by podle ČNB měl být ještě nižší, asi 2,6 procenta.
Relativně dobře je na tom naše země také v nezaměstnanosti – z desítky „nováčků“ je před ní jen Malta, která měla v roce 2012 roční míru nezaměstnanosti 6,4 procenta oproti našim sedmi procentům. Letos v lednu měla ČR z této skupiny nezaměstnanost nejnižší – podle Eurostatu 6,8 procenta, čímž se dostala čtyři procenta pod unijní průměr.
Pokud jde o růst HDP nevyznívá srovnání České republiáky s ostatními devíti zeměmi, jež vstoupily do EU v roce 2004, příliš příznivě. V roce 2012 byla mezi čtyřmi státy, jejichž HDP klesl (dále Kypr, Slovinsko a Maďarsko); v našem případě o jedno procento. V posledním čtvrtletí loňského roku už ale podle Eurostatu stoupl meziročně o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
V regionálním srovnání podle HDP na obyvatele boduje na celounijní úrovni Praha, která se drží v první desítce. V roce 2011 byla desátá, ovšem oproti předchozímu roku si pohoršila (sedmé místo). Za sebou nicméně nechává například Vídeň, naopak na vyšší příčce než Praha se drží mj. Bratislavský kraj.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *