Do Krušných hor se vrátí listnáče

Lesy ČR usilují o zlepšení stavu půd v severočeských Krušných horách, zatížených průmyslovou činností. V současné době se snaží, aby se v nich postupně obnovila původní dřevinná skladba místních lesů, která je pro Krušné hory historicky typická. Díky nejnovějšímu projektu, ktery je dlouhodobý a finančně náročný, Lesy ČR v Krušných horách postupně přemění v současnosti převažující skladbu náhradních dřevin. Informoval o tom mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Podnik hodlá pro maximální efektivitu projektu využít i finanční podpory Evropské unie. „Odborníci Lesů ČR proto zpracovali speciální program „Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor“, s jehož realizací se počítá na území lesních správ Lesů ČR Klášterec, Litvínov a Děčín. Náklady dosáhnou až 116 milionů korun. Samotný projekt odstartuje letos na podzim a skončí v roce 2013, přičemž následná péče bude pokračovat do roku 2015,“ vysvětluje výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. „Zároveň připravujeme druhou fázi těchto projektů, v přibližně stejném finančním objemu, se začátkem realizace v roce 2011,“ dodává Vladimír Krchov.
Do současnosti financovaly přeměnu dřevin v Krušných horách z náhradních na původní Lesy ČR výhradně ze svých prostředků. Ročně jde o částky v rozmezí 80 až 100 milionů korun. „V současnosti v Krušných horách ročně obnovujeme 600 – 700 hektarů lesa s využitím přibližně 2,5 milionů kusů sazenic převážně smrku a buku. Díky naším novým cílům počítáme s nárůstem rozsahu zalesnění na cca 800 hektarů ročně,“ říká Svatopluk Sýkora.
V důsledku špatného stavu ovzduší v Severních Čechách se v minulosti v Krušných horách vytěžilo asi 36 000 hektarů lesů. Místo nich lesníci zakládali porosty náhradních dřevin tvořených dřevinami jako bříza, smrk pichlavý, kleč, jeřáb, olše, modřín a řadou dalších, které jediné byly schopny růstu v těchto podmínkách. Tyto porosty dnes plní především půdoochrannou a vodohospodářskou funkci lesa (asi 24 000 hektarů v působnosti Lesů ČR), dřevoprodukční funkce je málo významná.
„V průběhu devadesátých let minulého století došlo k významné redukci průmyslových emisí a podařilo se vytvořit startovací podmínky pro přeměnu porostů náhradních dřevin na porosty cílové, které by opětovně v optimální míře plnily požadované mimoprodukční i produkční funkce lesů,“ vysvětluje Vladimír Krchov.
Na rozsáhlý a složitý úkol přeměny dřevinné skladby se Lesy ČR již dříve připravily zadáním výzkumného projektu nazvaného Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor. Výstupem projektu je nejen přehledné shrnutí nejdůležitějších informací o životním prostředí, ekosystémech a lesních porostech v Krušných horách, ale i návrh dalšího postupu lesního hospodaření v této oblasti. Kromě rozsáhlého materiálu shromážděného lesnickým výzkumem v minulých desetiletích byly ve výstupu výzkumného projektu vyhodnoceny také výsledky dvou podpůrných studií o současném stavu lesních porostů a o mysliveckém hospodaření v oblasti.
V poslední době přibylo značné poškození smrku pichlavého houbovými patogeny. Od roku 2009 je to především kloubnatka smrková, která napadá nevyrašené pupeny smrku. Při opakovaném silném napadení strom přestává rašit a během několika let odumírá. Toto houbové onemocnění se v současné době stává limitujícím faktorem existence smrku pichlavého. „Při současné dynamice poškození nelze vyloučit katastrofický vývoj, při kterém může během několika let odumřít přibližně sedm tisíc hektarů porostů se zastoupením smrku pichlavého. Výsadba původních dřevin by měla takovému scénáři zabránit,“ uvádí Vladimír Krchov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *