Doporučené minimální dávky hnojení

Předmětem tohoto příspěvku je doporučit minimální celkové dávky hnojiv v kilogramech čistých živin na hektar, které by při optimálním průběhu povětrnosti zabezpečovaly dosažení alespoň průměrné produkce při splnění kvalitativních potravinářských parametrů daných normou pro ozimou pšenici. Pro doporučení je využito praktických zkušeností z poradenství a je zohledněna většinou velmi špatná současná ekonomická situace v zemědělských podnicích.

Od poloviny sloupkování do počátku metání je nutné rozhodnout, zda stav porostů ozimé pšenice dává na konkrétním pozemku předpoklad návratnosti intenzifikace ve formě pozdního produkčního nebo kvalitativního přihnojení a aplikace fungicidů. Technologická jakost potravinářské pšenice je podmíněna významně geneticky, tedy potenciálem dané odrůdy dosahovat vysokou jakost vyžadovanou zpracovatelským průmyslem.
Současné odrůdy pšenice se od sebe liší svým zařazením do příslušné kategorie kvality zrna a je evidentní, že odrůdy pro nepotravinářské využití (kategorie C) dosahují zpravidla podstatně vyšších výnosů než odrůdy pro potravinářské využití. V souvislosti s tím je dobré si uvědomit, že zrno u odrůd pro nepotravinářské využití (kategorie C) je tvořeno nebílkovinnou složkou, kde převažují různé druhy polysacharidů, na jejichž biosyntézu je zapotřebí méně metabolické energie než na bílkovinnou složku. Lze proto očekávat, že zvyšování výnosů budoucích odrůd bude dosahováno spíše vyšším podílem škrobů a nižším podílem bílkovin v zrnu. K tomuto jevu už zřejmě dochází již v současnosti a tomu odpovídá změna výkupní normy ČSN 46 1100-2 pro potravinářskou pšenici v České republice, ke které došlo v roce 2001, kdy byl snížen nejnižší přípustný limit obsahu bílkovin v zrnu pro výkup potravinářské pšenice z původních 12,5 % na současných 11,5 %.
Nyní jsme dospěli do stadia, kdy je prakticky veškerá orná půda na Zemi využívána pro potřeby zemědělství. Rozvoj technologií umožnil provádět intenzivní zemědělství, kdy s každým zvýšením produkce potravin rovněž vzrostl počet obyvatel.
Až do minulého století byla všechna potrava na této planetě získána ze slunce pomocí fotosyntézy, kdy energie v potravě vždy pocházela ze slunce. Aby bylo možné zvýšit produkci potravin, bylo nezbytné zvýšit množství energetických vstupů fosilního původu na výrobu hnojiv a pro pohon zemědělských strojů a tyto vstupy transformovat pomocí zemědělského systému na tvorbu potravin.
Jestliže jsou vkládány naděje do moderních genetických technologií, bylo by žádoucí je využít pro přenos genů umožňující zvyšování účinnosti fotosyntézy, a tím se pokusit zlepšit využitelnost slunečního záření pro tvorbu využitelné biomasy rostlin a současně eliminovat závislost na dodávané energii fosilního původu do zemědělství.
V souvislosti s očekávaným vyčerpáním fosilních zdrojů bude tedy nutné čelit naléhavému problému nedostatku potravin pro lidskou populaci (viz: Allen Pfeiffer – Jíme potraviny vyrobené z ropy). Tento problém je řešitelný zavedením technologií šetrných k přírodě, zvýšením míry a efektivity využití obnovitelných zdrojů a souladem mezi spotřebou a udržením stability přírodních procesů. Důležité bude omezit zábor orné půdy. Je tedy nezbytné, aby se znovu stal aktuální systémový přístup k řešení obnovení koloběhu prvků uvnitř zemědělských soustav, které přispějí k jejich vyváženosti a udržitelnosti.

Doporučené dávky NPK
ve výrobních oblastech

KVO – kukuřičná výrobní oblast
Výživa, hnojení
– po dobré předplodině (vojtěška, jetel, hrách)
Celkem N: 90 kg/ha v KVO
Kvalitativní přihnojení:
75 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po dobré předplodině (ozimá řepka, mák)
Celkem N: 115 kg/ha v KVO
Kvalitativní přihnojení:
75 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po špatné předplodině (obilniny, kukuřice na siláž a zrno)
Celkem N: 125 kg/ha v KVO
Kvalitativní hnojení:
150 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
Hnojení
podzim
NPK
Amofos
jaro
LAV 27 %, dusičnan amonný
močovina – ne do I. regeneračního přihnojení
DAM 390

ŘVO – řepařská výrobní oblast
Výživa, hnojení
– po dobré předplodině (vojtěška, jetel, hrách)
Celkem N: 80 kg/ha v ŘVO
Kvalitativní přihnojení:
75 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po dobré předplodině (ozimá řepka, mák)
Celkem N: 100 kg/ha v ŘVO
Kvalitativní přihnojení:
75 kg/ha LAV 15 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po špatné předplodině (obilniny, kukuřice na siláž a zrno, slunečnice)
Celkem N: 115 kg/ha v ŘVO
Kvalitativní hnojení:
150 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
Hnojení
podzim
NPK
Amofos
jaro
LAV 27 %, dusičnan amonný
močovina – ne do I. regeneračního přihnojení
DAM 390

OVO, BVO – obilnářská a bramborářská výrobní oblast
Výživa, hnojení
– po dobré předplodině (jetel, hrách)
Celkem N: 85 kg/ha v OVO, BVO
Kvalitativní přihnojení:
100 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku a oblasti, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po dobré předplodině (ozimá řepka)
Celkem N: 110 kg/ha v OVO, BVO
Kvalitativní přihnojení:
100 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku a oblasti, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
– po špatné předplodině (obilniny)
Celkem N: 125 kg/ha v OVO, BVO
Kvalitativní hnojení: 150 kg/ha LAV 27 % (zvláště při vlhkém ročníku a oblasti, v suchém ročníku ekvivalent v DAM hadicovými aplikátory)
Dávka P2O5: 40 kg/ha
Dávka K2O: 40 kg/ha
Hnojení
podzim
NPK
Amofos
jaro
LAV 27 %, dusičnan amonný
močovina – ne do I. regeneračního přihnojení
DAM 390
Doporučené dávky dusíku vycházejí ze současné ekonomické situace v zemědělských podnicích, kde nefunguje návratnost koloběhu živin zpět do půdy, což detekuje dlouhodobou neudržitelnost daného stavu. Navržené minimální dávky dusíku nepokrývají odebrané živiny na tunu produkce.

 

Klíčové informace

– Z hlediska technologické kvality zrna pšenice je rozhodujícím faktorem především průběh povětrnosti, dále výrobní oblast a stanoviště. 
– Stanovištěm není myšleno pouze místo, ale je to především soubor vlastností geologického podkladu, půdy, terénu, klimatu, vegetačního pokryvu atd., které charakterizují růstové prostředí na dané lokalitě. 
– Významnými faktory jsou předplodina, odrůdová skladba, dále hustota porostů, dusíkatá, draselná a fosforečná výživa a výskyt houbových chorob
.

 

Ing. František Tichý, CSc.,
Ing. Stanislav Edler,
Ing. Petr Martinek, CSc.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *