Ekozemědělství se rozvíjí

Význam ekologického zemědělství postupně roste i v České republice. V současné době hospodaří ekologicky přes čtyři tisíce subjektů asi na 11 procentech půdy. To by se mělo do roku 2015 podle vládou schválené strategie zvýšit na 15 procent, přičemž 20 procent dané plochy by tvořila orná půda. Uvedl to vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů energie a environmentálních strategií ministerstva zemědělství Marek Světlík na 11. ročníku mezinárodní konference Bioakademie v Lednici.

Připomněl, že v roce 2004, kdy došlo ke schválení prvního akčního plánu ekologické zemědělství zaujímalo asi pět procent z celkové rozlohy zemědělské půdy. „V této době se zdálo téměř nereálné, že se podaří plochu ekologického zemědělství do roku 2010 téměř zdvojnásobit,“ prohlásil s tím, že se to podařilo zejména díky státní podpoře. Podle něj se očekává, že počet ekologických zemědělců se bude dále zvyšovat Biopotraviny by přitom v následujících letech měly tvořit až tři procenta na trhu s potravinami, nyní je to zhruba jedno procento. Domácí produkty by se přitom na něm měly podílet 60 procenty.
Řečníci na letošní konferenci, jejímž nosným tématem byla regionální produkce a klimatické změny, vyzdvihli stoupající význam ekologického zemědělství, a to jak z hlediska životního prostředí obecně, tak v souvislosti s rozvojem regionů. Světlík připomněl, že podpora regionálních potravin je jednou z priorit ministerstva zemědělství. „Pokud jde o změnu klimatu, tak v podmínkách ČR můžeme pozorovat některé negativní vlivy na zemědělskou půdu a produkci, které s ní souvisí,“ poznamenal s tím, že zkušenosti pojišťoven a zemědělců ukazují, že dochází ke zhoršení podmínek pro hospodaření. Podle člena Evropské komise Andrease Gumberta musí Evropa počítat s nároky, které na zemědělství bude klást zvyšující se populace. „Je třeba, aby zemědělství v Evropě nestagnovalo, ani nesnižovalo výkon a kvalitu. V případě, že by došlo k útlumu evropského zemědělství, znamenalo by to zvýšení zemědělské produkce v jiných částech světa. Tam by takový krok bohužel mohl znamenat mýcení lesů, což by rozhodně nepřispělo ke zmírňování změny klimatu,“ prohlásil Gumbert. Podle něj právě ekologické zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí, má pozitivní vliv na klimatickou změnu. Poradce ministra životního prostředí Vilém Žák připomněl, že při výrobě produkce se biozemědělci vydali cestou, která je často delší a k cíli vede přes hrboly. Rozvoj ekologického zemědělství potvrdila i manažerka Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Nesrstová. „Řady členů našeho svazu se rozrůstají. Uvědomujeme si, že je třeba se ekologickým zemědělcům věnovat z hlediska zprostředkování nejnovějších poznatků, výměny informací i kontaktů. Zájem o Bioakademii a řadu dalších vzdělávacích akcí, které pořádáme, je toho důkazem,“ uvedla Nesrstová. Na Bioakademii letos přijelo přibližně 120 účastníků z řad ekologických zemědělců, zástupců neziskových organizací i státní správy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *