Euroskeptici prý ve volbách nezabodují

Důvodem, proč prý české euroskeptické strany nezaznamenají úspěch v blížících se volbách do Evropského parlamentu, je neschopnost věrohodně propojit odpor vůči Evropské unii s dalšími pro voliče podstatnými tématy. Uvedl to britský odborník na českou a středoevropskou politiku Seán Hanley z britské University College London (UCL), který současně připomněl, že Evropa není ani v evropských volbách pro voliče tím nejdůležitějším tématem.

„V Česku, ale také mnoha dalších evropských zemích je skepse veřejnosti vůči EU jakýmsi rozšířením obecné skepse a nedůvěry v politiku a všechny formy politického establishmentu,“ poznamenal Hanley.
Důvěra ve vlastní veřejné instituce padá podle něj v evropských zemích souběžně s důvěrou v Evropskou unii  – a mnohdy je dokonce ještě nižší. „Myslím, že je to ekonomickou situací a neschopností zavedených politiků nabídnout řešení. A také jejich odcizením voličům,“ míní politolog.
V českém kontextu se podle něj navíc ekonomická stagnace potkala s doutnající krizí polistopadových politických stran, částečně spojenou s tématem korupce. Právě zde vidí Hanley důvody úspěchu hnutí ANO.
Průzkumy před volbami do Evropského parlamentu v České republice ukazují na vítězství vládního hnutí ANO a vládní sociální demokracie, které se deklarují jako proevropsky orientovaná uskupení. Europoslance by podle průzkumů mohli získat také komunisté, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Z nich jsou k nynější podobě unie z různých pozic kritičtější ODS a KSČM.
Hanley připomíná, že někteří západoevropští novináři a analytici předpokládali, že hnutí ANO jako nový hráč v politice bude mít protievropskou agendu, podobně jako jiné nové strany na západě EU. Hnutí vedené nynějším ministrem financí Andrejem Babišem však nabízí zatím spíše pragmatický přístup, což je podle něj novinkou v zemi, kde „euroskeptici i eurofilové“ dosud na unii nahlíželi spíše ideologickým způsobem. „Mám dojem, že podobný pragmatismus je velmi v souladu s názorem velké části české veřejnosti,“ poznamenal Hanley.
Česká republika jako malá středoevropská země nemá podle něj realisticky mnoho jiných možností než být členem EU s omezeným vlivem na její směřování a bez možnosti či síly vyjednat si výjimky nebo speciální přístup.
„Je to velký kontrast s pozicí, řekněme, Velké Británie. Ta je v případě potřeby dost velká a silná, aby si prosadila zvláštní vztah s EU,“ míní Brit. I britští zastánci unie podle něj uznávají, že Británie by mimo unii přežila, byť za horších podmínek.
„Většina českých voličů, a v případě eurovoleb bych měl asi říci i nevoličů, realisticky chápe limity ekonomické a geopolitické pozice své země,“ poznamenal Hanley.
Připomíná také nesoulad mezi „nabídkou a poptávkou euroskepticismu“. Podle něj totiž v minulých letech vzdělaní a dobře situovaní voliči pravice podporovali k EU zdrženlivou ODS ne kvůli, ale navzdory jejímu euroskeptickému přesvědčení.
V celoevropském měřítku by však euroskeptické a protievropské strany mohly zaznamenat určitý úspěch. Nedávná studie Deutsche Bank například uváděla, že v určitém případě by mohla tato jinak nesourodá skupina převážně protestujících stran získat až 204 křesel ze 751.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *