Evropský parlament chce podporu farmářů

Jaké by mělo být zemědělství unie po roce 2013? Podle členů Evropského parlamentu zelenější a konkurenceschopnější. A společná zemědělská politika? Ta by měla být I nadále opravdu společná a spravedlivější a mít k dispozici stejný rozpočet, jaký má nyní. Podporu by měli dostávat jenom ti zemědělci, kteří opravdu něco produkují. Platby by se měly rozdělit na základní na plochu a dodatkové, které by farmáři dostávali na základě uzavřených smluv a činnosti podle nich vykonávané.

Diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky nabírá na obrátkách. Veřejná debata skončila a v Bruselu se připravuje její vyhodnocení jako podklad pro konferenci a další jednání. Svým názorem přispěl i Evropský parlament, který v uplynulých dnech přijal na toto téma obsáhlé stanovisko. Po přijetí Lisabonské smlouvy musí komise brát europoslance daleko vážněji. Bez souhlasu Evropského parlamentu žádná nová legislativa a ani reforma společné zemědělské politky nebude. Náčrt reformy z pera Evroské komise přitom můžeme čekat již letos na podzim.
Aspoň tolik jako nyní
Odhad celkové produkční podpory (producer support estimates, PSE) se od roku 2000 v EU postupně snižuje a v přepočtu na osobu je dnes hodnota tohoto ukazazele srovnatelná s úrovní podpory poskytované v zemích hlavních obchodních partnerů unie. Podíl výdajů na SZP ve společném rozpočtu společenství klesal ze 75 procent v roce 1985 na 39,3 procenta, což je objem, s nímž se počítá pro rok 2013. Poslanci také argumentovali tím, že v průzkumu Eurostatu se 83 procent dotázaných vyslovilo pro finanční podporu zemědělců. I proto Evropský parlament (EP) požaduje, aby rozpočet na SZP zůstal po roce 2013 přinejmenším na stejné výši, jakou má nyní. Jakékoliv snížení financování SZP by podle nich mohlo mít vážné důsledky pro hodnotu zemědělských hospodářství a hlavně pro ty farmáře, kteří splácejí bankovní úvěry.
Spravedlivé platby
Systém podpory se musí zjednodušit, být transparentní, méně byrokratický a míň zatěžovat zejména drobné producenty. Europoslanci vyzývají ke spravedlivému rozdělování plateb jak vůči zemědělcům nových, tak starých zemí. Žádají více objektivních kritérií, která by zároveň odrážela i regionální rozmanitost. Zvláštní podporu by měli dostávat i nadále zemědělci ve znevýhodněných oblastech. Ty by se však měly nově vymezit, přičemž pro farmáře, kteří by tímto krokem ztratili na vyšší podporu nárok, by mělo existovat dostatečně dlouhé přechodné období.
Parlament varuje, že snížení plateb v prvním pilíři SZP (podpora zemědělství) by mělo zničující následky nejenom pro zemědělce, ale také pro venkov, služby související se zemědělství, spotřebitele i společnost. Přímé platby jsou podle poslanců nezbytné a musí být zachovány, zejména v případě nových členských států. Poslenci se však domnívají, že je nezbytné, aby se “odměňovala pouze aktivní zemědělská výroba.” Minimální činnost, která je pro vyplacení podpory nezbytná, stanoví podle nich pravidla cross complinace (křížové pdmíněnosti).
Dodatečné platby financované EU navrhují poslanci vyplácet na základě jednoduchých víceletých smluv týkajících se například snižování emisí uhlíku na jednotku výroby, zvýšení zadržování uhlíku v půdě apod.
Proč potřebujeme společnou politiku
Zemědělství zůstává jedním z důležitých hodářských odvětví EU. Aby mohlo svou roli plnit i budoucnu, musí být podle EP budoucí politika i nadále společná. Jen vyvážený a spravedlivý systém podpory v celé EU se společným souborem cílů a pravidel může zajistit při zohlednění specifických charakteristik určitých sektorů a regionů odpovídající podmínky pro zemědělce, tvrdí poslanci. Další nutnou podmínkou je řádné fungování jednotného trhu se spravedlivými pravidly hospodářské soutěže pro zemědělské výrobky a farmáře v EU. Tím se podle poslanců použité finanční prostředky na podporu farmářů zhodnotí lépe, než by tomu bylo v případě, že by se zemědělská politika renacionalizovala, tedy přesunula do pravomoci členských států.
Priority po roce 2013
Budoucí SZP by podle poslanců měla být zejména spravedlivá. Vzhledem k různým standardům, které musí zemědělci v EU na rozdíl od svých kolegů ze třetích zemích dodržovat, by důležitým cílem měla být i její konkurenceschopnost. Zemědělci potřebují dlouhodobé investiční perpektivy, proto by hlavním cílem SZP měla být záruka spravedlivých a stabilních příjmů pro zemědělce. Je třeba také zlepšit fungování dodavatelského řetězce zvýšením informovanosti, sladěním poptávky spotřebitelů s nabídkou a také obranou proti nekalým praktikám. To může vyžadovat úpravu či vyjasnění pravidel hospodářské soutěže.
V některých zemědělských sektorech, které vyžadují velké kapitálové investice v průběhu vícletého cyklu produkce (mléco, olivový olej, ovoce, víno) je nezbytné zavést nové systémy dodavatelsko-odběratelských vztahů.
V SZP musí podle EP existovat flexibilní a účinná opatření, která zajistí potřebnou záchrannou síť, zabrání extrémnímu kolísání cen, zajistí větší stabilitu a umožní rychlou a účinnou reakci na hospodářské krize. Tato opatření je třeba doplnit systémem řízení rizik, který pomůže minimalizovat následky přírodních katastrof a dopadů nákaz zvířat i rostlin.
Udržitelná a ekologická
SZP by měla být i do budoucna udržitelná. Pokud to bude možné, měly by i do ní být zahrnuty hlediska ochrany klimatu. Důležitý je výzkum a vývoj, používání nových technologií a poznatků. “Za tímto účelem doporučujeme aktivní přítomnost agronomických poradců v regionech, aby pomáhali zemědělcům v úsilí poskytovat environmentální veřejné statky”, píší poslanci. Trh stále dostatečně neoceňuje zemědělce za ochranu životního prostředí. SZP musí farmářům poskytovat vhodné pobídky, aby nadále ekologicky a udržitelně zacházeli s přírodními zdroji, zejména s půdou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *