Fuksa: Dojednat spravedlivé podmínky

V polovině července letošního roku převzal řízení ministerstva zemědělství Ivan Fuksa z Občanské demokratické strany. Při nástupu do funkce deklaroval jako své priority zejména úspory v resortu, jeho efektivní fungování a snížení byrokracie a dále vyjednání spravedlivých podmínek pro české zemědělce po roce 2013 a podporu jejich konkurenceschopnosti. O tom, jak konkrétně chce tyto priority naplňovat, hovoří nový ministr zemědělství v rozhovoru, který exkluzivně poskytl týdeníku Zemědělec.

Jaké jsou vaše první kroky ve funkci ministra zemědělství?
Jsou to tři zásadní kroky. Prvním krokem bylo dát dohromady tým, který bude ministerstvo zemědělství řídit. Rozhodl jsem se vsadit na kombinaci čtyř zkušených odborníků na zemědělskou problematiku, to jsou čtyři náměstci, kteří zůstávají, a nových dvou nových lidí. Z nich jeden – Roman Boček – je expertem na management a správu, působil jako první náměstek na ministerstvu dopravy a druhý je expert na jednání s Evropskou unií – Juraj Chmiel byl ve Fischerově vládě ministrem pro evropské záležitosti. Tento tým zpracoval kapitolu o zemědělství do programového prohlášení vlády a teď se pouští do naplnění vládního programu. Druhým krokem tedy bude audit finančního stavu tohoto resortu v souvislosti s přípravou rozpočtu na příští rok. Finance státu jsou ve špatném stavu a tak máme od premiéra jasné zadání: snížit o deset procent nemandatorní výdaje, tedy objem mezd, a snížit o pět procent, kapitálové výdaje tedy investice. Třetím krokem jsou opatření k rychlému řešení situace ve státním podniku Lesy České republiky, která povedou ke stabilizaci situace ve v souvislosti s přípravou tendrů těžby na příští rok.

Kde konkrétně počítáte v rámci resortu zemědělství s úsporami; dotknou se úspory také kofinancování programů EU, či pozemkových úprav? V žádném případě nechceme, aby úspory omezovaly příjem prostředků z Evropské unie. takže se kofinancování dotknout nesmí. Všechny úspory budou souviset zejména s odstraňováním duplicit, se snižováním byrokracie a se snahou o přátelský přístup zemědělské byrokracie k producentům i ke zpracovatelům.
Co se týká pozemkových úprav, tak ty jsou jednou z priorit koalice i ministerstva. Rychle chceme pokračovat v lokalitách, které jsou v přípravách nejdále. Z nich budeme upřednostňovat ty, kde úpravy slouží i k ochraně před povodněmi.
Jedno ze základních opatření, které se najdete v programovém prohlášení vlády i v koaliční smlouvě je zabezpečení přístupu k jednotlivým pozemkům. Je to velké téma, nicméně podle mých informací se v této věci zatím udělalo poměrně málo a to musíme napravit. Vím, že to nebude jednoduché, protože ministerstvu financí jsem měl na starost odstraňování ekologických škod po privatizaci a tam jsem viděl, jak obtížné je dotáhnout projekt tak obrovského rozsahu. Na počátku byla velká slova a velká gesta, od té doby co se začalo řešit odstraňování ekologických škod, uplynulo dvacet let a je odstraněna ještě není ani polovina.
Nemyslím si tedy, že by v tomto resortu bylo něco velmi výrazně pozadu ve srovnání s jinými resorty. Situace prostě odpovídá ekonomickému a možná i morálnímu stavu této společnosti.

Víte už, kterých konkrétních investičních akcí v resortu se budou úspory týkat? Pokud se ptáte, které konkrétní investiční akce v resortu budou v rámci úspor omezeny či zastaveny, v tuto chvíli vám neřeknu přesný scénář. Mám už přehled jednotlivých investic, které před námi stojí, ať je to investice do chodu této byrokracie, nebo investice jiné, počínaje výstavbou poldrů, přes různé krajinné úpravy včetně budování přehrad, což jsou zatím hodně vzdálené cíle. Zároveň však chci, aby se úspory v resortu zemědělství nedělaly pouze na papíře a byly realizovatelné. Chci, abychom měli podrobný rozpis toho, co před námi stojí a spolu s tím i podrobný jízdní řád, kde bude uvedeno, co je možné zrealizovat a v jakém čase.

Prosadíte jako ministr zemědělství plné dorovnání přímých plateb? Česká republika není v dobré finanční situaci a úspory dopadnou na všechny obyvatele. Zemědělci nebudou moci být jedinou výjimkou. Podívejme se pravdě do očí. Plné dorovnání plateb bychom si přáli, ale nebudeme na něj mít. Budeme se snažit naplnit top-upy co nejvíce. Budeme tak jednat s ministerstvem financí i hledat prostředky v rámci resortu. Jako jednu z možností vidím právě státní podnik České lesy. Najdeme řešení, jak jejich volné prostředky využít pro zemědělce, místo aby ležely na účtech bank. A jsem přesvědčen, že díky úsporám budou mít volných prostředků dost.

Jaké budou konkrétní kroky ke snížení byrokracie, které deklaruje v kapitole zemědělství koaliční smlouva? Za prvé půjde o to, co je kvantifikovatelné. Je třeba udělat analýzu všeho, co je duplicitní od prvovýroby přes zpracování až po nákup zboží spotřebitelem, a tyto duplicity minimalizovat. Dále musíme vyhodnotit, co všechno stát skutečně potřebuje vědět, schvalovat a kontrolovat. Jsem přesvědčen, že toho skutečně potřebuje daleko méně, než jaký je současný stav. To, co je těžko kvantifikovatelné, je přátelská byrokracie, o kterou usilujeme. Na to neexistuje žádná norma, ale očekávám, že každý úředník si uvědomí, že je placen z kapes daňových poplatníků, a měl by vědět, že pokud bude byrokracie resort dusit, tak si zároveň podřezává větev i pod sebou, protože daňová výtěžnost se ztenčuje, je méně zdrojů do státního rozpočtu a tedy i méně zdrojů do systému byrokracie. Nechci ale, aby byl termín přátelská byrokracie zaměňován s termínem český klientelismus. Víme však, jakým způsobem se chovají byrokracie například v Německu nebo v Rakousku k místním zemědělcům a já bych chtěl nastavit stejnou normu tady u nás.

Kdy se tedy mohou zemědělci nového přístupu úředníků a snížení byrokracie dočkat? Pustili jsme se do toho hned. Včera jsem se zúčastnil zasedání Antibyrokratické komise, vyjádřil jí plnou podporu a dal jasné zadání. Nebudeme čekat na podrobnou analýzu všeho, co chceme a jaké souvislosti to bude mít se stavem naší legislativy. Začneme věci řešit rychle, po balíčcích. Některá opatření, která budou vázána na legislativu, si však vyžádají změnu zákonů, což má své termíny. Jiné věci jsou v pravomoci resortu či ministra a ty půjdou rychle. 

Jakým způsobem bude MZe podporovat konkurenceschopnost našeho zemědělství? O podpoře konkurenceschopnosti našeho zemědělství mohu nyní mluvit pouze v základních principech, o konkrétních programech zatím nemám podrobnou představu, nicméně mám představu o mechanismu. Například v rámci protikrizových opatření vlády v roce 2008 jsme na ministerstvu financí poměrně rychle nastavili pravidla hry a konkrétně například v mém tehdejším sektoru, tedy podpoře exportu, prostřednictvím České exportní banky a Exportní garanční pojišťovny ty podpůrné mechanismy doslova zázračně zafungovaly. Během několika měsíců a přinesly zvýšení exportu až o 40 procent. Obdobným způsobem by se daly realizovat kroky v této agentuře na konkrétní projekty, které by zvýšily v prvé řadě odbyt a následně s tím související i produkci. Podstatné je ale zároveň změnit i chování českého spotřebitele.
Jednoznačně chceme podpořit producenty českých potravin. To vychází i z koaliční dohody. Osobně nejsem zemědělec, ale jako standardnímu spotřebiteli a konzumentovi, který chodí po světě s otevřenýma očima, je mi sympatické to, co vidím například v Itálii, Německu nebo v Rakousku v oblasti podpory regionálních potravin.
Pocházím z Příbrami, kde jsem starostoval a kde jsme kvůli radikálnímu ukončení těžby uranu měli ze dne na den 21 procentní nezaměstnanost. Ze dne na den přišlo šest tisíc lidí o práci a byla to skupina lidí, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech měli nadstandardní příjmy. Město bylo vždy velmi dobře zásobováno a spotřebitelé byli zvyklí na kvalitní zboží. Posledních dvacet let je ale Příbram městem, kde lidé upřednostňují cenu na úkor kvality. A to je kvůli nástupu hypermarketů problém celé České republiky a jednoznačně to škodí venkovu. Lidé místo, aby svoje peníze utratili ve své obci u svého živnostníka, je jedou utratit do hypermarketu a to je podle mého názoru špatně, protože jejich peníze mají skončit především v jejich obci.
Tomu se musí přizpůsobit i podpůrné programy, nejen aby donutily výrobce k efektivitě a vytvořily jim podmínky, kdy bude jejich regionální produkce snadno dostupná v obchodech, restauracích i u čerpacích stanic, ale zároveň, aby přinesly změnu chování spotřebitelů. V poslední době na úrovni okresních měst už pomalu začínají lidé dávat přednost nákupu masa u místního řezníka, nebo nákupu kvalitního pečiva u místních pekařů. Věřím, že to je další cyklus toho supermarketového boomu, a že tu začíná vznikat určitá klientela, kterou zajímá kvalita a je ochotna za ni zaplatit odpovídající cenu, a to je důležité i pro miliony lidí, kteří žijí na venkově.

Co soudíte o poměrně nadstandardních podmínkách maloobchodních řetězců u nás? Nevím, zda jde o nadstandardní podmínky, ale v porovnání s Polskem, Maďarském či Slovenskem u nás mají obchodní řetězce výrazné dominantní postaven. Proč to tak je? Prostě proto, že to chtěl český spotřebitel. Opět zde využiji komunální zkušenosti. Když se tvořily vyšší územně právní celky a územní plány krajů někdy v první polovině devadesátých let, tak se diskutovalo i o obchodních centrech a starostové mezi sebou soutěžili, kdo má více supermarketů a čerpacích stanic. Důsledkem je, že v této zemi máme dnes nadprůměrný počet čerpacích stanic i supermarketů. Stále jsme sice, co se týká prodejní plochy na hlavu, ještě za Německem, Británii a za dalšími západoevropskými zeměmi, ale když se porovnáváme s ekonomikami, které měly stejný průběh jako my, tedy Polsko, Maďarsko nebo Slovensko, tak ve srovnání s nimi máme těchto zařízení neuvěřitelný nadbytek. Na druhou stranu ale osobně nejsem příznivcem žádných oficiálních regulací. Toto si prostě vyžádal český spotřebitel, proto je třeba k případně změně nejprve změnit jeho chování.

Kterým směrem povedete jednání s EU o reformě společné zemědělské politiky a jaké budete mít při těchto jednáních priority? Otázka je, zdali očekávaná reforma společné zemědělské politiky skutečně nastane. Všichni spoléháme na to, že důležitým zlomem bude rok 2014, ale jak víme, vždy se jakákoli politika a nejenom ta zemědělská upravuje podle těch nejsilnějších hráčů, proto očekávám, že pravidla hry budou opět upravovat ti čistí plátci, ti největší donátoři. Ze strany odborné veřejnosti slyším varování, že rok 2014 nebude tím rokem, kdy dojde k definitivnímu a spravedlivému srovnání podmínek zemědělců ve starých a nových členských zemí, protože politici v nejsilnějších zemích jsou nakloněni tomu určité výhody svým zemědělským podnikům zachovat. Pak bude záležet především na soudržnosti nových členských zemí a také na vyjednávací dovednosti České republiky.
Nechci nyní hovořit o prioritách naší agrární diplomacie. V této souvislosti jsem provedl určité personální změny a zřídil jsem úsek pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU, který bude řídit náměstek Juraj Chmiel, bývalý ministr pro evropské záležitosti v minulé vládě. Jeho znalost tohoto administrativního prostředí je vynikající, stejně jako jeho kontakty a odborná erudice a zkušenost, takže jsem přesvědčen, že tato důležitá oblast bude maximálně posílena.
Na závěr bych chtěl využít této příležitosti a zemědělské i nezemědělské veřejnosti garantovat při výkonu své funkce transparentnost, otevřenost a zdravý selský rozum. To jsou věci, kterými se chci řídit. Jako nezemědělec se budu chtít rychle učit, ale současně bych chtěl v této věci požádat o oněch tradičních sto dní hájení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *