Garanční fond nekončí

Od svého založení patří Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond k jednomu z nejúčelnějších nástrojů podpory zemědělství. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však jeho právní forma neumožňuje, aby rozděloval prostředky ze státního rozpočtu. Přestože jde podle kontrolorů o závažné zjištění, činnost fondu nekončí.

Podle členky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Elišky Kadaňové není možné a nikdy ani možné nebylo, aby státní prostředky poskytoval podnikatelský subjekt. A právě tak byl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který je akciovou společností, v roce 1993 na základě pouhého usnesení vlády založen. Jediným akcionářem je přitom Česká republika, jejíž práva vykonává ministerstvo zemědělství. Za ně jedná jako pověřená osoba ministr zemědělství. Kadaňová připomněla, že usnesení vlády, na jehož základě fond vznikl, není právně závazné. V době vzniku PGRLF podle NKÚ ani neexistovaly právní předpisy, které by upravovaly postup státních orgánů při zakládání státních společností. Fond ve formě akciové společnosti nepodléhá podle Kadaňové kontrole jako jiné státní subjekty.
Kontroloři dále fondu vytýkají, že nevracel do státního rozpočtu pro daný rok přidělené, ale nevyčerpané prostředky, jak to vyžadovala rozpočtová pravidla, ale převáděl je do svého rezervního fondu. Za chybu také považují, že příjemce podpory neuváděl v Centrální evidenci dotací a návratných finančních výpomocí (CEDR). Činnost provozovaná fondem se v některých letech lišila od jeho stanov i od platného zápisu v obchodním rejstříku.
„Nepochybuji, že úmysl byl dobrý a že se PGRLF opravdu snažil a zajistil, aby státní prostředky nezneužívaly banky,“ uvedla Kadaňová a dodala: „Ale myslím si, že vlastní systém, jak byl nastaven, byl nastaven nešťastně.“ Řešení vidí Kadaňová ve vydání zákona o akciové společnosti PGRLF, který vymezí předmět její činnosti, povinnosti a práva. Další možností je přechod na jinou právní formu, například státní fond.
Kontrolní nález označil za velmi závažný předseda NKÚ František Dohnal. Nelíbí se mu především to, že jeho úřad na zmíněné nedostatky upozornil již při předchozí kontrole v roce 1999. Na její výsledky reagovala tehdejší vláda svým usnesením, v němž mimo jiné uložila hlásit příjemce podpor z PGRLF do zmíněné centrální evidence a také zpracovat návrh na řešení další existence fondu. Jak NKÚ ve svém nynějším kontrolním závěru konstatuje, MZe tehdy vládou uložený úkol rozpracovalo a připravilo návrh zákona na zřízení státního fondu. Mezitím však vyšel nový zákon o rozpočtových pravidlech. Na jeho základě ministerstvo usoudilo, že PGRLF sice nemůže být poskytovatelem podpor ze státního rozpočtu, je však jejich konečným příjemcem. Proto upustilo od snahy měnit formu fondu. Tento názor byl podle Kadaňové mylný. Fond podle ní není podnikatelem v agropotravinářském komplexu, jimž jsou prostředky ze státního rozpočtu pro kapitolu MZe určeny, proto nemůže být ani jejich konečným příjemcem.
„Jestliže funkce fondu obstála pod zorným úhlem Evropské unie a Světové banky, pak obstála i legislativně,“ prohlásil k výtkám NKÚ Václav Slavíček, někdejší náměstek ministra zemědělství a zároveň první předseda představenstva fondu. Jak poznamenal, sám do stanov PGRLF navrhl, aby činnost fondu mohl kontrolovat NKÚ i kontrolní výbor Poslanecké sněmovny a aby poslanci dostávali všechny smlouvy uzavřené s příjemci podpor.
Podle současného ministra zemědělství Jana Mládka bylo založení fondu jako akciové společnosti chybou. Byl to však kompromis mezi tehdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem a předsedou vlády Václavem Klausem. Mládek si myslí, že fond je třeba transformovat. Všechny navrhované varianty ale vyžadují řešení formou zákona, což do voleb není možné standardní cestou stihnout. Hospodaření fondu, jak Mládek uvedl, prověří forézní audit. Vyplácení podpor z fondu by však podle ministra nemělo být ohroženo. „Ujišťujeme zejména všechny klienty a partnery PGRLF, že pokud parlament, nebo vláda nerozhodne jinak, bude PGRLF pokračovat v nastaveném režimu. Všechny programy PGRLF jsou notifikovány v rámci přístupových smluv k Evropské unii minimálně do 31. 12. 2007,“ ujišťuje předseda představenstva a ředitel fondu Petr Buchal s tím, že zjištěními NKÚ se zabývá vláda. „Budou se hledat právní i jiné odborné názory, tak, aby celá situace byla vyřešena s ohledem na potřebu zachování a dalšího rozvoje stávajícího systému podpor PGRLF,“ dodal Buchal.
Od roku 1994 do konce roku 2004 poskytl fond celkem garance za téměř 30 miliard korun, a vyplatil dotace úroků z úvěrů ve výši 16,5 miliard korun. Z poskytnutých záruk uhradil za nesplacené půjčky 3,2 miliardy korun. Do zemědělství přivedl zvýhodněné úvěry v celkové výši téměř 96 miliard korun. Přitom ze státního rozpočtu dostal za zmíněných deset let méně než 8,5 miliardy korun.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vznikl v roce 1993 na základě usnesení vlády jako důležitý nástroj podpory agrárního sektoru. Úkolem fondu bylo pomoci zemědělcům dosáhnout na bankovní úvěry poskytováním garancí a dotací části úroků. O výběru příjemců podpory fondu rozhodují komerční banky, které posuzují podnikatelský záměr, jehož realizaci má fondem zvýhodněný úvěr financovat. Zmíněné usnesení vlády také stanovilo, že se do PGRLF budou převádět akcie potravinářských podniků vyčleněné při jejich privatizaci pro zemědělce. Fond již na počátku své existence zakoupil za symbolickou částku akcie v nominální hodnotě téměř čtyř miliard korun. Dnes odkupuje i pohledávky z České konsolidační agentury. Prostředky pro své podpůrné programy čerpá ze státního rozpočtu i z výnosů svých aktivit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *