Hlavně zachovat jednotný trh

Téměř bilion eur dosáhl loni roční obrat potravinářského a nápojářského průmyslu Evropské unie. Z toho téměř polovinu vytvořily malé a střední podniky. Ty představují 99,1 procenta z celkového počtu zhruba 310 tisíc firem, které tvoří potravinářský sektor EU. Potravináři nakupují a zpracovávají 70 procent zemědělské produkce členských zemí a zaměstnávají 4,4 milionu lidí. Budoucí společná zemědělská politika by podle nich měla zachovat jednotný trh unie, nepodvazovat konkurenceschopnost navazujících odvětví a nadále dotovat farmáře.

Více než půl miliardy lidí každodenně krmí svými výrobky potravinářský průmysl EU. I v loňském roce poznamenaném krizí dosáhl podle zprávy jeho celkový obrat částky 965 miliard eur. Je to o 3,2 procenta více než v roce 2007. Se 4,4 miliony zaměstnanců je skupina potravinářského a nápojářského průmyslu hlavním zaměstnavatelem v EU. Přitom 63 procent ze zmíněného počtu lidí pracuje v malých a středních podnicích. Ve srovnání s rokem 2007 se loni počet zaměstnanců v odvětví zvýšil o 0,8 procenta. O tom, jak si toto zpracovatelské období vedlo v loňském roce a o aktivitách jeho reprezentantů, vypovídá výroční zpráva Konfederace potravinářského a nápojářského průmyslu EU za rok 2009.
Pozitivní bilance zahraničního obchodu Export potravin a nápojů v ceně 58 miliard eur šel do různých zemí světa (mimo unii). Ve srovnání s rokem 2007 vyvezlo odvětví loni zboží, jehož hodnota byla o 6,4 procenta vyšší. Naopak EU dovezla loni za 57,1 miliardy eur potravin a nápojů ze třetích zemí (o 8,4 procenta více než v roce 2007). I v roce 2009 tedy zaznamenalo odvětví pozitivní obchodní bilanci, a to na úrovni 1,1 miliardy eur. Podíl potravinářského a nápojářského průmyslu unie na světovém trhu činil 17,5 procenta. Jen pro srovnání: v roce 1998 to bylo 24,5 procenta. Na globální trh totiž krok za krokem pronikají další hráči, například Brazílie, Argentina, Čína či Indie.
O konfederaci Členy Konfederace potravinářského a nápojářského průmyslu EU (CIAA) je 26 národních federací, z toho tři jako pozorovatelé, 26 sektorových asociací a 20 hlavních nadnárodních potravinářských a nápojářských společností (například Nestlé, Coca-Cola, Heinz, Heineken či Unilever). Z České republiky je členem CIAA Potravinářská komora ČR. Federace koordinuje práci více než 700 odborníků seskupených do výborů a expertních skupin. Zabývají se hlavně těmito tématy: konkurenceschopností, potravinářskou a spotřebitelskou politikou a udržitelným rozvojem.
Spolupráce s prvovýrobou
Potravinářský a nápojářský průmysl EU zpracovává 70 procent zemědělské produkce vyrobené v členských státech unie. I proto se zajímá o podobu společné zemědělské politiky po roce 2013. Jak autoři zprávy konstatují, zpracovatelský průmysl požaduje po prvovýrobě tyto základní tři věci, a to:
• jistotu dodávek,
• udržitelnost,
• orientace na trh.
Co je tedy pro potravináře podle výroční zprávy CIAA podstatné? Zejména jistota trvalých dodávek zdravotně nezávadných (bezpečných) surovin, které odpovídají vysokým nárokům na jakost. Ceny těchto surovin přitom nesmějí podvazovat konkurenceschopnost evropských potravinářů. Jen na trh orientovaná společná zemědělská politika může podle CIAA pomoci splnit cíle následující dekády.
Budoucnost společné zemědělské politiky CIAA dává také stanoviska k nejrůznějším věcem, a to i mimo okruh potravinářské a hygienické legislativy. Jako mnohé další organizace přispěla i k debatě o tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika (SZP) po roce 2013. Jak známo, základní strukturu diskuse na toto téma určily čtyři otázky, které položila Evropská komise.
Potřebujeme politiku?
Otázka první: Proč potřebujeme SZP? Podle CIAA má SZP zásadní význam v tom, že vytváří vhodné rovné podmínky pro zemědělce v unii (farmáři z nových zemí na to mají diametrálně jiný názor – poznámka redakce), zajišťuje odpovídající podmínky pro fungování jednotného trh unie a umožňuje zemědělcům reagovat na globální výzvy. Přispívá také k pravidelnému zásobování zpracovatelů potřebnou surovinou odpovídající jakosti. Pokud by se unie vzdala SZP, mohlo by to přinést některým potravinářským oborům problémy v dodávkách surovin, míní CIAA. Nejde jen o dodávky zdravotně nezávadných kvalitních surovin z členských zemí. Podle potravinářů musí být trh otevřen i pro suroviny ze třetích zemí, které stojí mimo unii. Budoucnost jejich odvětví závisí, jak uvádějí, na dostatku kvalitních surovin za konkurenceschopné ceny. Základní zásadou SZP i pro budoucnost musí tedy z pohledu potravinářů zůstat jednotný trh pro zemědělské produkty. Je třeba podle nich zabránit jakékoliv renacionalizaci SZP tak, aby různé národní výjimky nenarušovaly volnou hospodářskou soutěž. A hlavní principy nové SZP? Jak už jsme uvedli, je to jistota dodávek, udržitelnost a orientace na trh.
Co přináší zemědělství? Otázka druhá: co očekávají občané od zemědělství? CIAA uvádí, že z ekonomického pohledu poskytuje zemědělství, potravinářský a nápojářský průmysl dohromady zaměstnání více než 15 milionům lidí. CIAA připomíná výsledky průzkumu Eurostatu, podle nějž evropští občané očekávají, že hlavní prioritou SZP by mělo být zajištění kvalitních, zdravých, výživných a bezpečných zemědělských produktů. Přitom musí jejich producenti respektovat náročné normy platné v EU. Jejich požadavky (welfare, péče o životní prostředí apod.) ale nemusí splňovat produkce, která jde na evropský jednotný trh ze třetích zemí. Tato skutečnost ohrožuje konkurenceschopnost evropského zemědělství a v důsledku toho i potravinářství. Proto je třeba, aby SZP vzala tyto skutečnosti v úvahu.
Má se reformovat? Otázka třetí: Proč je třeba SZP reformovat? CIAA připomíná, že SZP byla reformována již několikrát. Z výsledků předchozích reforem vítají potravináři zejména orientaci na trh. Přesto je podle nich další reforma nutná i proto, aby zemědělci mohli reagovat na nové výzvy. Jde zejména o rostoucí světovou poptávku po agrární produkci, větší kolísání cen, důsledky otevírání světových trhů, pokračující omezování dostupných zdrojů, klimatické změny, omezené možnosti zvyšování výnosů zemědělské výroby a vyšší očekávání spotřebitelů. Problémy způsobí i zádrhely ve fungování potravinového řetězce, zejména silová nerovnováha jeho článků.
Proto bude třeba nadále podporovat udržitelnou a konkurenceschopnou zemědělskou produkci. Udržitelnost v sobě přitom zahrnuje ekonomickou životaschopnost, sociální odpovědnost a řádné environmentální řízení. CIAA zdůrazňuje, že hlavní úlohou zemědělství je produkce surovin pro potraviny a krmiva a ne na energetické účely.
Potřebné nástroje Čtvrtá otázka: Jaké nástroje bude budoucí SZP potřebovat? Pro potravináře je důležité, aby budoucí SZP zabezpečila dodávky, bránila vzniku krizových situací a napravovala dočasnou nerovnováhu na trhu. Musí být schopna řešit extrémní pohyb cen a přitom zajistit, aby zemědělci neztratili orientaci na trh. Nástroje SZP tedy musí podle CIAA hrát roli záchranné sítě. SZP také podle potravinářů musí podporovat investice do nových zemědělských technologií, výzkumu a vývoje, infrastruktury a přenosu znalostí pro zemědělce. Investice by měly být zaměřeny na zlepšení zásad správné zemědělské praxe, zvýšení efektivity zdrojů a výnosů. další zlepšení bezpečnosti a kvality zemědělských surovin a zmenšení environmentálních dopadů. Důležitá je i správná propagace evropské produkce. Pravidla pro její podporu vyžadují podle potravinářů revizi.
Podpora odbytových organizací zemědělců by podle jejich odběratelů neměla vést k narušení hospodářské soutěže. CIAA také odmítá záměr řešit podobu smluv a případný kodex dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci SZP. Nicméně potravináři souhlasí s tím, že je třeba, aby zemědělství unie nadále dostávalo potřebné prostředky ze společné bruselské kasy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *