Hormony v potravním řetězci?

Aféra s možným výskytem pohlavního hormonu MPA v potravním řetězci, která se lavinovitě rozšířila ve velké části Evropské unie, opět upozornila na nedostatky intenzivního konvenčního zemědělství a potravinářství. Opakovaně se ukazuje, že namátková kontrola hotových produktů neposkytuje dostatečnou záruku kvality a bezpečnosti potravin pro spotřebitele. Jedině průběžná kontrola celého produkčního systému může zajistit dodržování předpisů platných při produkci potravin.

Jediným systémem, kde se taková kontrola důsledně uplatňuje, je ekologické zemědělství. Každý ekologický zemědělský podnik a každá zpracovna bioproduktů podléhá každoročně nezávislé kontrole; na základě výsledků této kontroly je pak zemědělci udělen, nebo také neudělen příslušný certifikát.
Ekologické zemědělství bez hormonů
Ekologičtí zemědělci se od samého vzniku ekologického zemědělství zříkají používání syntetických látek a jejich vnášení do potravních řetězců: syntetická hnojiva, pesticidy, hormony, přídatné a pomocné látky do potravin. Hormony se v ekologickém zemědělství nepoužívají ani ke zvyšování přírůstků, ani k tzv. synchronizaci říje u hospodářských zvířat. Povolené postupy a prostředky přesně definuje zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a vyhláška MZe ČR č. 53/2001 Sb., jíž se tento zákon provádí. Dodržování ustanovení těchto právních předpisů kontroluje nezávislá organizace KEZ o. p. s. (Kontrola ekologického zemědělství) se sídlem v Chrudimi.
V systému ekologického zemědělství jsou zakázány také způsoby ustájení a chovu, které jsou klasifikovány jako týrání zvířat, tzn. např. klecový chov prasat a drůbeže nebo celoroční vazné ustájení krav. Samozřejmostí je zákaz takových opatření, jako je upalování zobáků u drůbeže nebo kupírování ocasů a uší u prasat. Na minimum se omezují transporty živých zvířat.
Konvenční zemědělství je v krizi
Konkurenční prostředí a honba za co největší a nejlevnější produkcí potravin dostala konvenční zemědělství do krize. Jak říká Jiří Urban, zástupce českého svazu ekozemědělců PRO-BIO, obchodní řetězce tlačí ceny dolů a zemědělci, výrobci krmiv a zpracovatelé se uchylují k různým trikům a podvodům. Současné skandály s potravinami v EU jsou podle něho pouze špičkou ledovce. Obzvlášť kritická je situace u krmiv, která zcela nekontrolovaně putují po Evropě i mezi kontinenty. Také živá zvířata jsou za katastrofálních podmínek transportována z jednoho státu do druhého.
Není Bioland jako Bioland
Původcem skandálu s hormonem MPA je belgická firma Bioland Liquid Sugars, která hormony a zbytky léků přimíchávala do krmiv a potravinářských přísad. Skandálem se cítí být velmi poškozen německý svaz ekologických zemědělců Bioland, s nímž má od letošního února uzavřenu smlouvu o spolupráci také český svaz ekozemědělců PRO-BIO. Německý svaz Bioland nemá s belgickou firmou nic společného. „Jméno Bioland je u potravin v celé Evropě právně chráněno. Jeho zneužití vyvolává nejistotu u spotřebitelů a poškozuje ekologicky hospodařící podniky,“ uvádí předseda německého svazu Thomas Dosch. Svaz Bioland podal na belgickou firmu žalobu a žádá náhradu škody ve výši 10 milionů eur.
Nitrofen nebyl „bioskandál“
Nedávný skandál s výskytem pesticidu Nitrofenu v ekologickém krmivu ukázal, že prohřešky konvenčního zemědělství mohou s plnou silou zasáhnout i po letech, a to i na zcela nečekaném místě. Zbytky pesticidu se tak dostaly do krmného obilí, které bylo uskladněno v hale, v níž se za dob NDR uchovávaly látky na ochranu rostlin. I německý kancléř Gerhard Schröder se v souvislosti s Nitrofenem postavil za svou ministryni zemědělství Renate Künastovou a prohlásil, že tento skandál neukazuje, že obrat v zemědělské politice je příliš razantní, ale naopak, že musí být ještě razantnější.
Ing. Radomil Hradil
Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *