Integrovaná ochrana sníží závislost na pesticidech

Integrovaná ochrana je v mnoha ohledech návratem k již dávno prověřeným postupům a využitím jejích prvků se pomůže snížit závislost na přípravcích na ochranu rostlin. Uvedl to na semináři Integrovaná ochrana při pěstování obilnin zástupce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Miroslav Florián.

Na semináři vystoupil ministr zemědělství Marian Jurečka. „Vnímáme tlak veřejnosti na omezení přípravků na ochranu rostlin a snižování počtu účinných látek přípravků, a proto klademe důraz na vědu a výzkum,“ uvedl.  Informoval o spolupráci zemědělců, ministerstva a jeho podřízených organizací a snaze nalézt řešení, které by vedlo k dosažení optimálního využívání integrované ochrany v praxi. Podtrhl důležitost sběru dat, propojení datových základen a v návaznosti na zpracování komplexních údajů nabídku optimálního poradenství zemědělcům v této oblasti.

Téma semináře motivovalo k vystoupení předsedu odboru rostlinolékařství České akademie zemědělských věd Jana Nedělníka. „Laická veřejnost velmi citlivě vnímá informace o používání pesticidů v zemědělství či o jejich reziduích. Přitom veřejně přístupná data při analýzách českých surovin a potravin či při analýzách složek životního prostředí, zejména vody a půdy, ukazují, že pokud zemědělci dodržují pravidla správné zemědělské praxe, zatížení není nijak dramatické,“ konstatoval Jan Nedělník. Vyjádřil obavu, že například při snižování spektra účinných látek nebudou mít farmáři k dispozici dostatečné portfolio přípravků na ochranu rostlin, což ve svém důsledku může znamenat nežádoucí pokles kvality produkce, tedy paradoxně to  povede k obrácenému efektu.

O dlouhodobě udržitelné regulaci trávovitých plevelů v obilninách, která je efektivní, hovořil Miroslav Jursík z České zemědělské univerzity. Upozornil na to, že klimatické změny, změny v technologiích zpracování půdy, zužování spektra účinných látek herbicidů a nárůst ploch rezistentních populací plevelů jsou důvody k šíření trávovitých plevelů. Seznámil proto přítomné s možnostmi ochrany u vybraných plevelů v obilninách, včetně antirezistentní strategie.

Problematice přípravků na ochranu rostlin z pohledu jejich omezení v ochranných pásmech vodních zdrojů se věnovala Andrea Blažková z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Zaměřila se na výčet nejpoužívanějších účinných látek a zmínila i některé konkrétní příklady přípravků s omezeným použitím na svažitých pozemcích pěstovaných obilnin. Promluvila i o inspekční činnosti, která v této oblasti probíhá, a o změnách v požadavcích podmíněnosti (PPH 10) pro rok 2017.

Odrůdové pokusy pšenice v systému integrované ochrany rostlin slouží nejen k detailnímu popisu vlastností zkoušených odrůd, ale i jako zdroj informací o změnách v oblasti škodlivých organismů v souvislosti s novými rasami původců chorob či posunem škodlivosti některých hmyzích škůdců. „Využití znalostí o odrůdách, škodlivých organismech a prostředí umožňuje pěstitelům tvořit pěstební technologie na míru a hospodařit tak ekonomicky a ekologicky výhodně,“ shrnula Vladimíra Horáková z ÚKZÚZ.*

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *