Jak bádají soukromníci

Výzkum a šlechtění lnu letos slaví v Šumperku 60 let své existence. Roku 1942 byl totiž do Šumperka výzkum lnu a lněných vláken přesunut z Německa a přes řadu organizačních změn a občas i kotrmelců se právě problematika lnu táhne historií ústavu jako příslovečná červená nit až do současnosti.

Přežití šlechtitelských programů lnu umožnila privatizace výzkumného ústavu jeho managementem po roce 1994 a založení společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Ředitel Agritecu, ing. Miroslav Hochman, v této souvislosti připomenul zátěž, jakou pro soukromé výzkumníky znamenají splátky pozemkovému fondu za privatizovaný majetek. Protože ani dotace a granty plně nepokrývají náklady na výzkum a šlechtění, musí vysoce fundovaní výzkumníci hledat zdroje pro pokrytí nákladů těchto činností například i v obchodní činnosti. A co víc: třebaže se ukazuje, že nové odrůdy a nová technika s sebou nesou potřebu přehodnocení i v oblasti postupů základní agrotechniky a technologií pěstování, nejsou žádosti o granty k řešení této problematiky akceptovány.
A tak si myslím, že by měl existovat mechanismus, který by fungujícím společnostem, které dokázaly svou životaschopnost a dosáhly prokazatelných výsledků v prokazatelně neziskové činnosti, jakou výzkum a šlechtění bezesporu jsou, usnadnil dýchání, ať už institucionálním financováním, sníženými daněmi nebo i odpisem části dluhů. Třeba už jen za to, že například právě společnost Agritec, která začínala po privatizaci s 37 pracovníky, zaměstnává nyní 62 lidí, z toho je 25 vysokoškoláků.
Kdybyste se v těchto dnech zeptali ředitele společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. v Šumperku, inženýra Miroslava Hochmana, co by bylo nejlepším dárkem pro firmu k jejím šedesátinám, určitě by měl stejný názor a hned by také věděl, kam prostředky investovat: na modernější vybavení laboratoří nebo na nákup techniky pro polní pokusy.
Což by se mělo pochopitelně týkat nejen Agritecu, protože podobně dlouhodobě zatížených a ve svém hlavním oboru úspěšných pracovišť je v Česku více.
Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *