Jak bramboráři přicházejí o naděje

Na fytokaranténní situaci v českém bramborářství si loni v lednu „posvítili“ komisaři Evropské unie. Po jejich kontrolní misi vyjádřil předseda Ústředního bramborářského svazu ČR František Novák několikrát naději, že unie umožní vývoz našich brambor do členských zemí. Začal ale už další rok a dveře do EU jsou pro domácí brambory stále zavřené. Zeptali jsme se ho tudíž, jestli přece jen zaznamenal nějaký pozitivní posun v této oblasti.

Ještě věříte, že v blízké budoucnosti bude vývoz konzumních brambor možný oběma směry?
Můj mírný optimismus vycházel ze zásadního konstatování komisařů, že od poslední kontroly udělala Česká republika v kontrole a eradikaci bakteriální kroužkovitosti brambor pokrok. Stálý fytosanitární výbor EU však na svém jednání koncem listopadu projednal zprávu komisařů a prodloužil zákaz dovozu českých brambor do unie.
Překvapilo vás toto rozhodnutí?
Bohužel musím říci, že pro mě nebylo úplně překvapující. A myslím, že bylo logickou tečkou za obdobím, ve kterém měla česká strana aktivně prokázat schopnost přijmout konkrétní opatření vyplývající ze závěrů kontrolní mise. Namísto rychlé a cílevědomé práce však nastalo na ministerstvu zemědělství období bezradnosti. Ministerstvo nesplnilo dva základní úkoly, které si samo stanovilo. Tím prvním mělo být vydání nového metodického pokynu MZe a Státní rostlinolékařské správy (SRS) s účinností od října 2001. Druhým bylo připravení vyhlášky k novele rostlinolékařského zákona do konce září. SRS v létě reagovala na závěry mise expertů vydáním ředitelského příkazu č. 7, kterým vlastně popřela platnost stávajícího metodického pokynu uveřejněného ve Věstníku MZe v částce 1/2000. Tento metodický pokyn však nebyl nahrazen platným novým pokynem a v této situaci se neorientovali ani pracovníci SRS, ani ÚKZÚZ při uznávacím řízení sadby brambor, natož pěstitelé.
Snažil jste se jako předseda bramborářského svazu jednat s kompetentními úředníky, aby se takové „bezvládí“ vysvětlilo?
Požádal jsem prvního náměstka ministra zemědělství Antonína Kalinu, aby svolal jednání, na kterém by se alespoň vyjasnily problémy spojené s posklizňovými zkouškami sadby brambor. Vše má pochopitelně návaznost na poskytování náhrad majetkové újmy, která vznikla pěstitelům při plnění mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených SRS při podezření nebo potvrzeném výskytu bakteriální kroužkovitosti. Jednání proběhlo 2. října a vyjasnil se na něm další postup posklizňových zkoušek sadby brambor. Zůstala ale otevřená otázka náhrady majetkové újmy při likvidaci partie sadby brambor, ve které se choroba vyskytla. V zápisu z jednání, který jsme obdrželi až 17. prosince, ministerstvo vyjádřilo právní názor, že na rozdíl od minulých let nebude hradit majetkovou újmu ve výši rozdílu mezi hodnotou sadby a hodnotou brambor dosaženou při likvidaci či prodeji za podmínek nařízených SRS.
Čím se tedy dnes řídí SRS při kontrole bakteriální kroužkovitosti?
SRS zpracovala návrh nového metodického pokynu, který rozeslala k vyjádření i zájmovým svazům. Náš svaz i svaz Solana ho zásadně odmítly jako v praxi nerealizovatelný a již v listopadu požádaly MZe o urychlené jednání k zásadám nového metodického pokynu, aby mohl vstoupit v platnost od 1. března 2002. Tento termín považujeme pro jeho aplikaci v nové sezóně za nejzažší. Přesto MZe do konce roku žádné jednání nesvolalo. Zmiňovaný příkaz ředitele SRS č. 7 byl zrušen k 16. listopadu a SRS postupuje při výskytu bakteriální kroužkovitosti podle metodického pokynu z roku 2000.
Odpovědné instituce tedy podle vás zanedbaly svou práci?
Zhodnotíme-li si poctivě konkrétní kroky české strany od návštěvy komisařů EU v lednu loňského roku, musíme si přiznat, že jiné rozhodnutí Stálého fytosanitárního výboru by bylo spíše zázrakem než výsledkem reálného posouzení stavu kontroly a eradikace bakteriální kroužkovitosti v ČR. Váhavým přístupem MZe a SRS jsme promeškali příležitost, která se nám před rokem otevřela.
Jaký očekáváte další vývoj?
Jsem přesvědčen, že po odborné stránce je klíčem řešení vyjasnit vymezení karanténního území při výskytu bakteriální kroužkovitosti. Pro české podniky, které brambory pěstují často na několika stovkách hektarů v mnoha obcích, není akceptovatelný požadavek na vyhlášení karanténního území na celý podnik. Potřebujeme jasná pravidla pro vymezování karanténního území respektující fytokaranténní zásady i rozměr pěstování brambor v podnicích v ČR. Je nezbytné urychleně připravit po diskusi s odbornou veřejností nové metodické pokyny. Mají-li pěstitelé reagovat již při organizaci výsadby na přísnější opatření, tak je naprosto nutné, aby vstoupily v platnost nejdéle 1. března. O novém metodickém pokynu musí česká strana také jednat s příslušnými orgány EU s mnohem větší aktivitou než dosud.
Má pokračující zákaz vývozu českých brambor do Evropské unie obchodní dopady i v této nepříliš vydařené sezóně?
Předpokládáme, že v závěru hospodářského roku bude na našem trhu nedostatek kvalitních tuzemských brambor a toto zboží se bude muset ve větším rozsahu dovážet. To znamená, že konkrétní ztráty zákazem vývozu do EU čeští bramboráři v této sezóně mít nebudou. Naší snahou však musí být vytvářet trvalé podmínky pro co nejlepší zpeněžení brambor.
Může mít nepřiznání statutu ekvivalence pro vývoz českých brambor ještě další negativní projevy?
Z krátkodobého hlediska se tato skutečnost nejdříve promítne do obchodních vztahů se Slovenskem. Při jednáních, která probíhala v posledních dvou letech, slovenská strana deklarovala v případě přiznání statutu ekvivalence České republice připravenost jednat o uvolnění omezovacích fytokaranténních podmínek pro dovoz českých brambor. Teď se taková jednání odročují na neurčito. Z dlouhodobého hlediska vidím největší nebezpečí v možnosti EU omezit obchodování českých brambor na trhu unie v době, kdy budeme jejím členským státem. To by mělo pro české bramborářství skutečně smrtící dopady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *