Jak vidí reformu europoslanci

Udržitelnost, konkurenceschopnost a spravedlnost mají být podle Evropského parlamentu hlavními zásadami reformované společné zemědělské politiky Evropské unie. Stát by i v budoucnu měla na dvou pilířích, které známe dnes, rozpočet by měl být alespoň stejný jako v roce 2013 a platby podmíněné dodržováním daných pravidel. Pro velké podniky požadují poslanci zastropování plateb, pro malé farmy naopak speciální podporu.

Dlouho očekávané představy poslanců Evropského parlamentu (EP) o budoucí podobě společné zemědělské politiky Evropské unie jsou na světě. Plénum s několika připomínkami schválilo zprávu svého kolegy z výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Alberta Desse. Návrh na to, aby ze zprávy zmizelo zastropování přímých plateb pro velké podniky, které se do ní dostalo kvůli požadavku levicových a zelených poslanců z jižních zemí unie, se našim poslancům a dalším signatářům z jiných států nepodařilo prosadit.
Hlavním úkolem zemědělství by i nadále mělo být zajišťování potravin, a to nejen pro obyvatele EU, ale také v celosvětovém měřítku. Budoucí programy unie pro výzkum a vývoj se musí zaměřit i na zemědělství a výživu. Ve zprávě se hodně mluví o udržitelnosti, ochraně životního prostředí, klimatu a přírodních zdrojů, zejména půdy a vody.
Neubírat peníze Reformovaná SZP má být i nadále silná a udržitelná. Europarlament rozhodně odmítl jakékoliv snahy o její renacionalizaci, tedy převedení (byť třeba jen částečné) financování do pravomoci členských států. I v budoucnu by politika měla zůstat dvoupilířová, ale dovolovat lepší „zacílení“ podle potřeb daného státu či regionu. Oba pilíře by se měly navzájem doplňovat. Podle europoslanců by rozpočet pro SZP roky dalšího finančního období měl být alespoň na úrovni roku 2013. Nicméně přesná pravidla financování obou pilířů musí být známa a dohodnuta již na počátku reformy. Veřejné prostředky pro SZP jsou podle poslanců legitimním způsobem platby za veřejné statky, které zemědělství poskytuje společnosti a které jim nezaplatí trh. Zároveň by udělování těchto prostředků mělo být vázáno na podmínky vedoucí zemědělce k poskytování dalších služeb sloužících k ochraně životního prostředí (environmentálních).
Ne jednotným platbám Přímé platby nevázané na produkci by měly zemědělce odměňovat za poskytování veřejných statků, za což je trh neplatí. První pilíř by i nadále měl být silný. Finanční prostředky se mají spravedlivě rozdělit mezi oba pilíře, členské státy i zemědělce. „Po určitém přechodném období by se mělo upouštět od dnes již překonaných historických referenčních hodnot a nahrazovat je podporami, které budou spravedlivější, a tedy lépe rozdělované mezi jednotlivé země, různé zemědělské sektory a zemědělce,“ stojí v Desseho zprávě. Jak tento dokument připomíná, Evropská komise odmítá plošné přímé platby, jejichž výše by byla stanovena jednotně pro celou EU. Odůvodňuje to rozmanitostí podmínek i zemědělství v Evropě, které musí stanovení přímých plateb zohledňovat.
Kromě přímých plateb oddělených od produkce by podle europoslanců měly v některých oblastech, v nichž „neexistuje alternativa pro zavedené a nákladné formy výroby a produkty,“ nadále zůstat prémie vázané na produkci. Musí to však být v souladu s omezeními stanovenými Světovou obchodní organizací (WTO).
Náhrady za přírodní znevýhodnění (platby pro oblasti LFA) by měly nadále zůstat ve druhém pilíři. O konečné podobě kritérií pro jejich vyplácení mají rozhodovat členské státy, regionální a místní orgány. Doplňková platba z prvního pilíře by přinesla dodatečnou administrativní zátěž.
Zastropovat velké,
více podpořit malé
Parlament podporuje jednotnou platbu pro zemědělské podniky, navrhuje, aby každý členský stát dostal určitý minimální podíl průměrné úrovně přímých plateb v unii a aby se stanovily maximální částky těchto plateb. Při poskytování přímých plateb jednotlivým podnikům doporučují poslanci odklon od historických a individuálních referenčních hodnot a přechod k regionální plošné platbě nebo vnitrostátní jednotné platbě. Státy, které dnes používají platbu na plochu (SAPS), tedy i Česká republika, by měly po přechodném období přejít na jednotnou platbu na zemědělský podnik. Pro malé farmy by měl vzniknout zvláštní režim zjednodušené podpory, přičemž o tom, kterých subjektů by se týkala (tedy o tom, co se bude rozumět pod pojmem malá farma) by měl rozhodnout podle svých podmínek každý členský stát.
Velké podniky by naopak podle výsledné zprávy europarlamentu mělo postihnout zastropování, tedy určení horní hranice přímých plateb. Komise by podle poslanců měla v té souvislosti navrhnout „systém degresivních přímých plateb v závislosti na velikosti zemědělského podniku, který zohledňuje objektivní kritéria zaměstnanosti a udržitelnosti postupů.“
Pomoc pro chovy Parlament chce, aby komise předložila návrhy, jak pomoci chovu hospodářských zvířat, aby se mohl vyrovnat s rostoucími vstupními náklady. Z nového systému podpor by podniky zabývající se chovem hospodářských zvířat, které se zaměřují na kvalitu a udržitelné postupy, neměly být vyloučeny. Jako příklad uvádí zpráva pobídky pro střídavé hospodaření na pastvinách či pro pěstování bílkovinných plodin.
Aktivní zemědělec Přímé platby by měli dostávat jen ty subjekty, které skutečně hospodaří. Poslanci ukládají komisi vypracovat definici pojmu aktivní zemědělec. Musí postihnout všechny tradiční zemědělské činnosti (hlavní i vedlejší), zohlednit různé zemědělské struktury a různé druhy ujednání o hospodaření s půdou i obhospodařování společné půdy. Definice by se však neměla vztahovat na ty případy, kdy by náklady na administrativu spojenou s vyplácením převýšily stanovené platby.
Důraz na mladé Vzhledem k tomu, že jen šest procent farmářů v unii je dnes mladších než 35 let a během deseti roků odejde do důchodu zhruba 4,5 milionu zemědělců, je potřeba zajistit generační obměnu. Dosavadní opatření v podpoře rozvoje venkova (druhém pilíři) nejsou podle europoslanců dostatečná. Žádají proto komisi o předložení návrhů na řešení obtížné situace mladých sedláků, kteří se potýkají s různými překážkami, jako jsou vysoké investiční náklady, obtížný přístup k úvěrům i problematické získávání půdy. Komise by měla podle doporučení parlamentu vytvořit v rámci druhého pilíře nové nástroje financování, které podpoří zejména začínající zemědělce a umožní jim získat výhodné úvěry.
Zelenání plateb Podle poslanců by měla existovat těsnější spojitost mezi ochranou přírodních zdrojů a poskytováním přímých plateb. Maximální podporu by tedy měli dostávat zemědělci, kteří budou používat zemědělské postupy zaměřené na dosažení udržitelnějších výrobních systémů (účinné nakládání s přírodními zdroji, snižování nákladů omezováním vstupů apod.). Ke kontrole by měl sloužit zjednodušený systém podmíněnosti (cross compliance). Poslanci jsou proti zavedení dodatečného systému přímých plateb, který by podle nich vedl k mimořádným systémům kontrol postupu ekologizace a s tím spojeným sankcím a administrativní náročnosti. Chtějí, aby komise předložila posouzení dopadů spojených s administrativou ekologické složky plateb. Zemědělcům by měly být uhrazeny veškeré případné náklady a ušlé zisky, které vyplynou z uskutečňování ekologických opatření.
Poslanci navrhují, aby další ekologizace probíhala na základě seznamu plošných opatření stoprocentně financovaných EU, z nichž by si zemědělský subjekt mohl vybrat. Příkladem jsou ochranné pásy, meze, živé ploty, stálé pastviny, přesné zemědělské technologie, či střídání plodin. Jsou však proti povinnému set aside (vyjímání půdy z produkce).
Do roku 2020 by zemědělství mělo podle EP využívat 40 procent paliv z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 se zcela obejít bez fosilních paliv. Poslanci pozitivně vnímají přínos levnější (zelené) nafty či osvobození od spotřební daně u elektrické energie a paliv pro zemědělské účely (zejména pro čerpadla na závlahy).
Podmíněnost výplat Vyplácení přímých plateb by i nadále mělo záviset na plnění určitých podmínek kontrolovaných systémem podmíněnosti (cross compliance), bez něhož tato podpora zemědělství nemá opodstatnění. Do systému podmíněnosti by se měla dostat ochrana a lepší nakládání se zdroji či kritéria výkonnosti. Měl být omezen na normy týkající se zemědělství, které lze jednoduše kontrolovat. Poslanci chtějí, aby se na kontrolách ve větší míře podíleli sami zemědělci.
Řízení trhu Součástí SZP by i v budoucnu měly být flexibilní a efektivní nástroje na řízení trhu, které budou plnit úlohu záchranné sítě, přičemž poslanci dávají přednost diferencovaným řešením pro jednotlivé sektory. Více úrovňovová bezpečnostní síť by se měla rozšířit na všechny sektory a měla by ji tvořit kombinace nástrojů (např. veřejné a soukromé skladování, veřejná intervence). Parlament kromě toho požaduje zřízení nástroje použitelného při narušení trhu a nouzového opatření platného pro všechny sektory. Měly by být účinné a v případě nutnosti okamžitě použitelné. V budoucích rozpočtech by měla být zvláštní položka, kterou by bylo možné v případě vážných krizí na zemědělských trzích využít.
Zemědělci by měli mít možnost využít vnitrostátní nástroje na pojištění rizika. Pravidla pro nepovinnou podporu systémů řízení rizik (v souladu s ustanoveními WTO) chtějí poslanci po komisi. Domnívají se, že vzhledem ke vzrůstajícím rizikům by mohly v členských státech vzniknout soukromé systémy pojištění i pojištění více rizik (proti změně klimatu, ztrátě příjmů apod.). Uplatnit by se mohly i smlouvy o termínových obchodech (futurem), vzájemné fondy částečně financované z veřejných prostředků.
Parlament také podporuje zakládání seskupení zemědělců a družstev. Chce, aby komise prověřila, jak by bylo možné rozšířit roli skupin a sdružení producentů v předcházení rizik a podporování kvality. Měla by také navrhnout opatření na podporu pro zřizování organizací producentů.
Podle poslanců by se dnešní cukerní režim měl prodloužit alespoň do roku 2020. Komise by také měla zvážit návrh zachování práv na výsadbu vinic po roce 2015. Do března 2015 je také třeba posoudit situaci v sektoru mléka a mléčných výrobků. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 končí mléčné kvóty, vyzývají poslanci komisi, aby sledovala situaci a umožnila při respektování pravidel hospodářské soutěže udržitelný rozvoj trhu, silnější pozici prvovýrobců a vyrovnanější rozdělení výnosů v celém řetězci.
Mezinárodní obchod Parlament vyzývá unii, aby zajistila soulad mezi SZP a obchodními i rozvojovými politikami. Podle dohody WTO uzavřené v závěru roku 2005 v Hongkongu by se měly zrušit všechny formy exportních dotací do roku 2013 a sankcionovat by se měla všechna opatření s podobným účinkem (exportní úvěry, státní zemědělské podniky, regulace potravinové pomoci).
Poslanci od komise požadují podrobné posouzení dopadů všech probíhajících jednání o obchodu, zejména mezi EU a zeměmi Jižní Ameriky sdruženými v uskupení Mercosur.
Dodavatelský řetězec Je třeba na celosvětové úrovni najít řešení, jak zvrátit spekulace se zemědělskými komoditami a extrémní výkyvy cen (EP přitom uznává význam řádného fungování termínových obchodů s těmito komoditami). Pomoci by měly koordinované mezinárodní kroky. Parlament podporuje celosvětový systém hlášení zemědělských zásob, domnívá se, že je třeba uvažovat o skladování důležitých zemědělských komodit. Proto je podle něj třeba posílit skladovací kapacity a mít nástroje na sledování trhu.
Je nutné urychleně legislativními iniciativami a opatřeními proti nekalým obchodním praktikám zlepšit fungování potravinového dodavatelského řetězce a dosáhnout větší transparentnosti cen. To by mělo umožnit zemědělcům získat zaslouženou přidanou hodnotu. Podle poslanců by se mělo zvážit jmenování veřejného ochránce práv, který by řešil spory mezi subjekty v řetězci. Zemědělci by měli mít možnost provozovat krátké výrobní řetězce, které mají méně zprostředkovatelů a transparentní tvorbu cen.
Poslanci také chtějí, aby komise přezkoumala hygienické normy EU, především při místním a přímém prodeji, přizpůsobila je rizikům a zabránila nepřiměřenému zatížení v přímých vztazích producent-spotřebitel či v krátkých dodavatelských řetězcích.
Rozvoj venkova Prostředky pro druhý pilíř se musí spravedlivě rozdělit mezi členské státy podle objektivních kritérií, která musí odrážet různorodost potřeb v evropských oblastech. Změny mají proběhnout v přechodném období souběžně se změnami v prvním pilíři.
Opatření pro rozvoj venkova musí reagovat na výzvy týkající se zabezpečení potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, změny klimatu, ztráty biologické rozmanitosti či úbytku vodních zdrojů a snižování úrodnosti půdy. Podporovat by měla soběstačnost ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, zejména z odpadních surovin, rozšíření venkovské infrastruktury a poskytování cenově dostupných služeb pro místní obyvatelstvo a podniky. Agroenvironmentální programy by se podle návrhu EP měly týkat podstatného podílu zemědělské půdy.
Zemědělci ve všech členských státech mají mít podle EP přístup k programům pro rozvoj a rozšiřování zemědělských znalostí, poradenským službám, vzdělávání apod. Při vytváření programů by měly mít hlavní slovo členské státy či regionální orgány. Podle poslanců se osvědčila metoda programu Leader. Pro opatření druhého pilíře by měla zůstat současná míra spolufinancování. Žádné dodatečné spolufinancování by nemělo vést k renacionalizaci nebo ke zvýšení rozdílů ve schopnosti členských států spolufinancovat své priority. Poslanci chtějí, aby družstva výrobců měla přístup k prostředkům z programu pro rozvoj venkova, přičemž by pro ně neplatily maximální hodnoty podpory stanovené pro subjekty překračující velikost malých a středních podniků.
Opět zjednodušení I v Desseho zprávě se často mluví o zjednodušení, a to jak režimu přímých plateb, tak i pravidel pro vnitrostátní rezervu. Zjednodušit by setměly kontroly v rámci cross compliance i plánování a řízení programů druhého pilíře. Harmonizovat a zjednodušit by se také měly kontroly probíhající v rámci obou pilířů, aby se snížilo celkové zatížení zemědělců.
Důležitá je větší koordinace zejména mezi programy na rozvoj venkova a politikou soudržnosti. Je totiž nutné zamezit zdvojování opatření, vytyčování protichůdných cílů a jejich překrývání. Nicméně obě politiky a jejich fondy musí podle parlamentu zůstat oddělené.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *