Jednání WTO blokoval výpočet cel

Ministři obchodu pěti světových obchodních mocností — USA, Evropské unie, Austrálie, Brazílie a Indie — našli počátkem letošního května cestu ze slepé uličky, v níž uvízla jednání Světové obchodní organizace WTO. Dohodli se totiž na mechanismu stanovování cel pro zemědělské produkty. O tom, že to není problém právě jednoduchý, svědčí následující řádky.

Problém zvaný cla
Problémem stanovování cel na zemědělské výrobky se podrobně zabývá publikace Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri), která je k dispozici na webových stránkách Evropské unie. Jak tvůrci tohoto dokumentu konstatují, trh EU se často popisuje jako nedobytná pevnost chráněná systémem velmi vysokých cel. Připouštějí, že EU má opravdu některé celní tarify velmi vysoké, na druhé straně však upozorňují, že je zároveň největším světovým dovozcem potravin. To je na první pohled rozporuplné.
Pro unii je charakteristické, že zemědělské produkty definuje velmi detailně. To vede k tomu, že používá více než 2000 různých tarifů. Autoři tuto skutečnost dokladují na příkladu sýrů, pro které má unie asi 50 různých celních tarifů. Ty podle nich odrážejí různou kvalitu a typ sýra.
Důležité také je, že celní tarify se mohou vyjádřit různým způsobem. Tarif ad valorem odpovídá určitému procentu z importní ceny zboží, které překročí hranici unie. Jestliže jistý druh sýra má tarif ad valorem deset procent a do unie se jej doveze za 100 eur, zaplatí importér clo ve výši deseti eur.
Kromě toho existují specifické tarify, které představují pevnou sazbu na jednotku daného typu zboží, tj. například na kilogram, litr či procento obsahu etanolu. Například u určitého druhu sýra, který EU dováží pro zpracování, se platí deset eur za 100 kg.
Nejen Evropská unie, ale i další rozvinuté země používají tarify specifické i ad valorem a také oba typy těchto tarifů u jednoho druhu výrobků — tedy tarify smíšené. Je tedy zřejmé, že takovéto celní tarify se nemohou přímo porovnat, zprůměrovat apod., jako je tomu v případě, že se použijí pouze tarify ad valorem. Specifické tarify spolu se smíšenými jsou velmi rozšířené hlavně v rozvinutých zemích. Jejich srovnání umožňuje ekvivalent ad valorem (AVE), který vyjadřuje tarif původně udaný jako specifické nebo smíšené clo. Nutným krokem pro postupné přiblížení tarifů je tedy jejich převedení na AVE. To však není nijak jednoduché. Hlavním faktorem, který vstupuje do hry, je zmíněná importní cena. Autoři zprávy upozorňují, že Evropská unie dováží většinou potraviny vysoké kvality, a tedy i s vyšší cenou. Naopak v některých částech světa se dováží velmi laciné zboží. Světová cena daného zboží je proto většinou daleko nižší, než importní cena do unie. Pokud by se vycházelo pouze ze světové ceny, došlo by se při výpočtu AVE k nepřiměřeně vysokým hodnotám.
Jak AVE počítat?
Velmi jednoduchým způsobem by bylo vydělit vyměřené clo hodnotou dovezeného zboží. Zpráva to ukazuje na příkladu, kdy se doveze kilogram sýra s dovozní jednotkovou hodnotou 28 EUR/kg a specifickým tarifem 7 EUR/kg. V tomto případě je AVE 25 procent z importní ceny. Je to tedy jednoduché, ale jen zdánlivě. K dokreslení tohoto tvrzení autoři používají následující příklad: Do EU se ročně dovážejí čerstvé uzeniny asi za 40 milionů eur. Importní cena za kilogram činí zhruba osm eur. Naproti tomu činí světová importní cena kilogramu čerstvých uzenin méně než dvě eura. Je to dáno, jak již bylo uvedeno, většinou nižší kvalitou výrobků, které jsou předmětem zahraničního obchodu v jiných částech světa. Specifické clo pro tyto výrobky činí v EU 1,5 EUR/kg. Výsledné AVE vypočítané prostým postupem je pak samozřejmě v závislosti na importní ceně velmi odlišné.
EU: importní cena = 8 EUR/kg, specifické clo = 1,5 EUR/kg, AVE = 19 procent. Pokud se však vezme při výpočtu v úvahu světová importní cena = 2 EUR/kg, pak při specifickém clu 1,5 EUR/kg je výsledné AVE 75 procent. Podobná je podle zprávy situace u zhruba 900 dalších specifických tarifů. Na uvedeném výpočtu autoři dokumentu ukazují, proč ostatní obviňují EU z toho, že její trh je nedobytnou pevností.
V některých případech vyhání importní ceny EU do výše preferenční importní opatření nebo vysoké garantované ceny placené dodavatelům, kteří mají výhodu v přístupu na trh unie (například v případě cen cukru placených některým rozvojovým zemím).
Důležité tedy bylo stanovení korigovaných importních cen, z nichž by bylo možné AVE počítat. Šlo o vyvážení poměru importní ceny světové a importní ceny unie. Nemalý význam má i definitivní vzorec, jímž se budou cla na AVE přepočítávat. A právě první kroky k dohodě o těchto podrobnostech podnikly nejvíce zainteresované státy v uplynulých dnech.
Co bude dál
Návrh na výpočet cel bude muset schválit všech 148 členů WTO. Předběžné dohody v nejdůležitějších otázkách nynějšího Katarského kola globálních jednání by mělo WTO dosáhnout v červenci letošního roku. Do té doby musí mít jasno v zásadních otázkách. Situaci komplikuje zejména zemědělství, kde se jednání — kromě zmíněného přepočtu cel — točí i kolem domácích podpor, přístupu na trh a exportních subvencí. Záměrem WTO je uzavřít Katarské kolo jednání na ministerské konferenci svolané na letošní prosinec do Hongkongu. Pokud se to povede, mohou výsledky tohoto kola začít platit již v příštím roce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *