Jít s dobou je určitě správná volba

Budoucnost patří právě tomu, kdo se umí dívat vpřed. Výraz „jít s dobou“ nemusí nutně znamenat přechod na setí do mulče kvůli avízované úspoře nákladů, nebo naopak rozšíření zorané výměry proto, že orba prožívá renesanci. Může ale vést k pořízení nové techniky s větší účinností i kvalitou práce při zachování, nebo jen malé změně technologie.

Ukazuje se, že jedna technologická linka pro všechny pozemky není úplně ideálním řešením a již určitě ne v průběhu několika let. Naopak profesionálové mají v plánu vybavit se stroji pro zpracování půdy a setí do takové míry, aby dokázali za různých podmínek včas založit porost. To však vyžaduje zkušenosti.
Zvláštní nároky mají osevní postupy s bohatým zastoupením ozimých obilnin. Zde může právě orba odstranit mnoho negativních důsledků intenzivní technologie a do značné míry včas redukovat zaplevelení i výskyt chorob a škůdců. Nicméně toto zpracování půdy z důvodu své intenzity poskytuje jen málo možností pro výraznější snížení pracovních nákladů. Orba velké výměry také znamená, že bude na zpracovávané pozemky v poměrně dlouhém období vázáno množství strojů i pracovníků. A to jak ve fázi orby, tak i následné přípravy před setím, která není zrovna jednoduchá, pokud ji nelze provést bezprostředně nebo zjednodušeně díky agregaci pluhu s hrudořezem. Kroužkový pěchovací válec lze ale nést i v předním tříbodovém závěsu traktoru při setí, kde je jednodušeji ovladatelný, snadněji se transportuje a není zapotřebí čelního závaží.
Právě kvůli zdlouhavé přípravě půdy řada podniků již pod ozimy neoře. Přesto platí, že je-li hloubka orby redukována, probíhá příprava půdy podstatně snadněji. Standardní orební tělesa dovolují redukci hloubky orby na 15 až 20 cm, což (na dobře uklizeném pozemku) plně postačuje. Snižování hloubky orby je dnes běžné, protože, jak známo, každý centimetr do hloubky navíc znamená též další litr nafty na hektar. Výhodou orby je to, že je možné ji provádět téměř vždy.

Výběr pluhu

Rozhodování o tom, zda zvolit nesený nebo polonesený pluh a v jedno nebo oboustranném provedení, záleží na několika faktorech. Především jde o počet těles odvíjející se od požadované šířky záběru a dále o polohu těžiště vzhledem k traktoru. Rovněž je třeba vzít v úvahu zvedací sílu tříbodového závěsu traktoru, který je k dispozici. Svůj vliv má i struktura pozemků, výměra orné půdy a půdní typ, případně výskyt kamenů či různých překážek na pozemcích. Nesené pluhy mají stále svůj význam v menších podnicích nebo i na velkých farmách jako druhý pluh v agregaci s lehčím traktorem pro doorávky. Pro těžké nesené pluhy jsou k dispozici kombinovaná opěrná kola, po kterých pluh pojíždí při přepravě po silnici.
Typické polonesené otočné provedení začíná na pěti radlicích, jednostranné pak na šesti tělesech. Tyto pluhy jsou určeny většinou pro traktory střední výkonové třídy, výjimku tvoří zesílená provedení pro těžké půdy nebo hlubokou orbu. Vedení pluhu zajišťuje vpředu hydraulika traktoru a vzadu opěrné kolo s hydraulickým ovládáním (někdy včetně řízení). Největší varianty mívají osm až devět radlic a doporučují se pro traktory vyšší výkonové třídy. Hlavní problémy při práci s polonesenými pluhy přináší pomalá odezva na reakce regulační hydrauliky, omezený přenos zatížení na zadní nápravu traktoru, větší poloměr otáčení a vyšší pořizovací cena. K přednostem patří spolehlivé „sezení“ v brázdě, dobrá stabilita na svahu a při přepravě.
V závislosti na podmínkách je třeba věnovat pozornost i výšce rámu nad zemí či rozteči orebních těles. Tyto parametry ovlivňují průchodnost rostlinného materiálu; čím více volného prostoru, tím více materiálu pluh zvládne.
To platí především při orbě pozemků po sklizni kukuřice na zrno, kde se dostávají pluhy klasické konstrukce pravidelně do problémů s ucpáváním, a to i tehdy, když orbě předcházejí těžké talíře. Možným řešením je předchozí zpracování hmoty pomocí mulčovače, což je i vhodné opatření proti šíření zavíječe. Vzrůstající rozteč těles ale přináší i posun těžiště dále od hydrauliky traktoru, a tím i nárůst požadavků na její výkon.
S ohledem na různé obutí moderních traktorů by se měla též věnovat pozornost tvarování brázdy tak, aby pneumatiky hnaných náprav nezpůsobovaly zpětné utužení již nakypřené půdy od posledního orebního tělesa, což přispívá ke vzniku zhutněného podloží. Šířka pneumatik přesto většinou přesahuje šířku brázdy; navíc se orající traktory zároveň používají také k předseťové přípravě půdy a k podmítkám, kde je šířka pneumatik velkou devizou, a jejich přezouvání před orbou a po ní se neprovádí.

Stanovení cílů 

Cílem každého zpracování půdy je zachování a podpora půdní úrodnosti ve smyslu trvalého obhospodařování. Nové problémy si stále znovu vynucují otázku: jakých cílů má být určitým opatřením zpracování půdy vlastně dosaženo? Je nutné vždy provádět najednou plnohodnotné obracení, drobení a kypření, mísení a urovnávání? Nebo je prioritou likvidace škodlivých činitelů, jako jsou např. různí škůdci případně původci houbových aj. onemocnění rostlin (fuzária), či omezování výskytu plevelů? Samozřejmě nelze opomíjet nutnost pozitivního ovlivnění půdní struktury a zohlednění požadavků následných plodin v osevním postupu.
Radličný pluh je stále ještě běžně používaným nářadím pro toho, kdo se rozhodl ke hlubšímu zásahu spolu s obracením půdy. Řádná funkce pluhu není závislá jen na jeho správném výběru, ale i vhodném nastavení (hloubka brázdy, šířka záběru a příčný sklon). Požadavek na tažnou sílu závisí do značné míry na charakteru a vlhkosti půdy a počtu i provedení orebních těles.
I pro správnou činnost orebních těles musí traktor vyvinout dostatečnou tahovou sílu. Požadavek příkonu je ovlivňován specifickým orebním odporem, pojezdovou rychlostí, hloubkou a šířkou záběru, provedením orebních těles, vlhkostí půdy, svažitostí pozemku, využíváním dalšího příslušenství (předradličky, podrývací dláta, pěch apod.), stavem ostří těles, kamenitostí půdy, čistotou brázdy. Dříve bylo možností k udržení pojezdové rychlosti především EHR, pokud jej obsluha uměla nastavit jinak než čistě jen na polohovou regulaci, nebo přímo prokluzová regulace EHR. Tímto klasickým způsobem mohlo v závislosti na půdních podmínkách docházet i k výkyvům při udržování pracovní hloubky.
Dnes otvírají nové možnosti hydraulické systémy přenosu zatížení instalované na pluhu. Ty pracují při vyřazení EHR a dovolují dotěžování zadní nápravy traktoru bez změny hloubky záběru, která díky tomu zůstává konstantní. Jsou zatím určeny pro polonesené pluhy, jen výjimečně pro nesenou verzi, a ukazují, kudy se dále bude ubírat vývoj radličného pluhu.

Těžký kypřič místo pluhu?

V poslední době se docela úspěšně rozšířily verze těžkého kypřiče nebo kombinovaných strojů pro podrývání a zároveň úpravu povrchu, které mají pluh nahradit. Mají vyšší denní výkonnost a sníženou energetickou náročnost až o 60 %. Po sklizni určitých plodin, jako jsou například brambory nebo cukrovka, může být před výsevem následné plodiny (obilniny) dostatečné nasazení kypřiče (v závislosti na stavu pozemku).
Těžký kypřič sice neprovádí řízené a přesné obrácení půdy, zato však intenzivnější kypření a mísení.
Rozvoji redukovaného a konzervačního zpracování půdy byly nastaveny hranice v podobě houbových onemocnění či problematických plevelů, takže mnozí pěstitelé jsou nuceni před výsevem opět připravovat „čistý stůl“. Jak tedy dál?
Určitou možností jsou nové typy nářadí, které nabízí střední cestu. Ovšem tento systém chce svůj čas.

Renesance „podmítacích“ pluhů

Jde o nářadí, které se nejvíce podobá „podmítacím pluhům“, používaným v osmdesátých letech minulého století. Od běžného radličného pluhu je stěží odlišitelné, přesto z jeho původní konstrukce zůstala jen závěsná hlava. Ostatní díly byly přepracovány kvůli přesunutí co možná největšího podílu hmotnosti do blízkosti traktoru. Změny postihly slupice, systém jištění proti přetížení pomocí listových pružin a samozřejmě i orební tělesa. Výsledkem je velmi krátká konstrukce i při celkovém záběru až 3 m, takže vystačí traktor s minimálním výkonem 107 kW (145 k).
Nářadí se agreguje jako nesené v zadním závěsu traktoru a je opatřeno tělesy válcovitého tvaru v párech, podobně jako u otočného pluhu. I při hloubce záběru mezi 10 až 18 cm dochází k plnohodnotnému obrácení ornice. Osmiradličná verze má oproti sedmiradličné o něco vyšší požadavek zvedací síly závěsu traktoru.
Představuje vlastně nový koncept mělkého zpracování půdy se zachováním účinnosti orebního tělesa. Udávaná výkonnost v závislosti na hloubce zpracování dosahuje od 2,5 do 3,5 ha/h.

Citlivý na hromady slámy

Nářadí je možné doplňkově používat i k první mělké podmítce. Zvládne hloubku 5 až 8 cm s tím, že pojezdová rychlost může stoupnout na 10 až 15 km/h. Přepracovaná tělesa reagují citlivěji na velká množství špatně rozptýlených rostlinných zbytků, než je obvyklé u standardního pluhu a jejich hranice možností jsou proto užší. Průchodnost stroje je menší než u klasického pluhu. Naproti tomu organický materiál, jako např. výdrol, může být dobře promísen s půdou a kořenící plevele jsou odříznuty v celém záběru. Dobře lze také zapravovat kejdu před setím následné plodiny.
Utužení půdy připojeným pěchem vychází z principu jeho činnosti, kdy prostřednictvím závěsného ramene přebírá část tlaku na splazy a zároveň snižuje tahový odpor. V konečném výsledku to znamená optimální podmínky pro následné nasazení secí kombinace. Není-li ornice bezprostředně po zpracování opět utužena, je ztráta vlhkosti vyšší, především na lehkých půdách.

Sucho – nepřítel orby 

Co se týká klasické seťové orby, značné riziko znamená její provádění uprostřed období sucha. Intenzivní zpracování půdy způsobuje ztrátu i zbývající vlhkosti, která potom schází obilkám během vzcházení. Výsledkem mohou být mezerovité a nezapojené porosty. Konzervační technologie omezuje ztráty vlhkosti a navíc na povrchu ponechaná organická hmota zabraňuje výparu.
V technologiích zpracování půdy platí, že s ubývající intenzitou je vztah k půdní vlhkosti šetrnější.
Orba může také způsobovat problémy. Kromě známých rizik eroze na svazích dochází též ke vzniku utužené podorniční vrstvy, pokud se pozemky ořou stále do stejné hloubky. Tím je omezena pohyblivost vody i živin ze spodních vrstev. Existenci takové vrstvy lze zjistit rýčem nebo půdní sondou, pro její odstranění je vhodné použít dva přejezdy podrývákem. Teprve poté by přicházel v úvahu start bezorebné technologie.

Jak při vynechání orby

Pokud by si chtěl management podniků usnadnit organizaci práce a v některých letech orbu vynechat, pak by mohl zvolit oživení osevního postupu. Bezorebně lze s úspěchem založit například porosty některých luskovin, jako je třeba bob. Více času na všechny operace znamená, že odpadnou pracovní špičky a není třeba nasazovat najednou velký počet strojů. Protože luskoviny se sejí i sklízejí později než ozimé obilniny, není třeba tak intenzivně řešit problém, jak dostatečně hluboko zapravit slámu, aby se rozložila a přitom nevytvořila „matraci“. Postačuje ji jen nařezat a mělce zapravit, což je efektivnější, rychlejší a méně nákladné. K tomu účelu postačí podmítka diskovým kypřičem, případně doplněná ještě přejezdem radličkovým strojem.

Okamžitý zisk nebo investice do budoucnosti? 

Pěstování plodin vhodných k přerušení osevního postupu může narážet na jejich malou ekonomickou zajímavost na trhu. Luskoviny mají především dobrou předplodinovou hodnotu, která se skládá z úspor hnojiv, prostředků na ochranu rostlin, nákladů na zpracování půdy a zisků z vyšších výnosů následných plodin. Posledně jmenovaný přínos je ovšem regionálně dosti odlišný, protože je výrazně ovlivněn půdními podmínkami. Po luskovině následující plodina či přímo jarní obilnina může být ale zaseta rovněž bezorebně, což znamená opět dostatek prostoru na přípravu půdy i setí. Tím se období, kdy je půda v klidu, prodlužuje na dva roky a intenzita zpracování půdy v rotaci osevního postupu se sníží.
Extenzivní výsev do mulče, tedy bezorebná technologie jen s minimem operací (jedna mělká podmítka, setí) může přinést více než čtyřicetiprocentní snížení nákladů na pohonné látky oproti klasické orbě. Značná je také úspora času. Efekt úspory je ale jen krátkodobý, protože uspořené prostředky musejí být vynaloženy na zvýšenou chemickou ochranu rostlin v případě, že se tato technologie praktikuje dlouhodobě.

Více hektarů za den, méně stresu 

Na období srpna a září si manažeři velkých podniků hospodařících klasickou technologií museli pravidelně připravit pevné nervy. V období pracovních špiček záleželo na každém hektaru zpracované a zaseté půdy.
Právě kvůli tomu se někteří z nich rozhodli přejít na bezorebnou technologii. Stejně výkonný traktor, který původně tahal pluh, zvládl s moderním kypřičem při jednom přejezdu půdu nakypřit, promísit se slámou, rozdrobit i utužit. Spotřeba paliva byla poloviční, výkonnost dvoj až trojnásobná. Techniku lze tedy využívat efektivněji, rovněž tak bylo možné na velkých pozemcích snadno zapojit do práce více strojů (podmítačů) najednou. A protože širokozáběrové kypřiče mívají ještě nějakou rezervu ve výkonnosti, lze s nimi operativně vyřešit i potřebu zpracování půdy na nově získaných pozemcích od sousedních subjektů bez nutnosti dalších investic do techniky či objednávání služeb od jiných podnikatelů.
Na části výměry se může pravidelně využívat hlubší zpracování půdy. Většinou se provádí na pozemcích určených k pěstování řepky nebo cukrové řepy. Kromě radličkových kypřičů se využívají i diskové brány se samostatně ovládanou sekcí podrývacích radlic.

Bez znalostí to bezorebně nejde

Úspěch mělkého zpracování půdy záleží ve značné míře na dokonalém promísení slámy v horizontu 5 až 8 cm. Názory na správný typ nářadí se různí; někteří praktici využívají diskové brány doplněné vpředu i vzadu sekcemi těžkých prstových zavlačovačů. Disky materiál zkrátí a vytvoří proud zeminy, zavlačovače zajistí dokonalejší promísení půdy se slámou i její rozdělení v celém horizontu. Zadní sekce zavlačovačů navíc drobí a zlepšuje strukturu i urovnání půdy.
Základem pěstitelského cyklu stále zůstává podmítka. Trendy jdou směrem k vyšší rychlosti, větším záběrům strojů, které mají zvýšit výkonnost a snížit náklady. Právě požadavek na rychlost a optimální nařezání rostlinné hmoty se zapravením do půdy vynesl do popředí krátké talířové podmítače jako produkt evoluce klasických diskových bran. Stroje se vzájemně odlišují jak průměrem a tloušťkou talířů, tak způsobem jejich zavěšení či jištění. Velké a silné talíře (průměr až 630 mm) znamenají větší hmotnost a přítlak, a tudíž díky větší agresivitě zaručují účinnost i za sucha nebo na těžkých půdách. Případně dokáží zkrátit i silné či polehlé stonky kukuřice a slunečnice. Výhodou je také delší životnost. Nesené verze s takovými talíři jsou ovšem dost těžké.
Naopak kypřiče s menšími talíři (průměr 300 až 460 mm) lépe drobí půdu a jsou lehčí, mají tedy nižší energetickou náročnost. Některé stroje jsou vybaveny možností přestavení zaúhlení sekce talířů, čímž se dá nastavit jejich účinnost. Tažené verze jsou již běžně vybavené teleskopicky výsuvnou ojí dovolující natočení traktoru vzhledem ke stroji v úhlu téměř 90O i při výbavě dvoumontážemi.
Talířové podmítače jsou odolné vůči ucpání slámou, meziplodinami nebo hnojem. Ve výjimečných případech se mohou ucpávat při přípravě zorané půdy, pokud je její vlhkost nadměrná. Sklony k zalepování mají také některé typy opěrných válců. Stále ještě platí, že ideální provedení tohoto válce do všech podmínek neexistuje. Je třeba zvážit pracovní podmínky, očekávaný efekt od válce a tím dosáhnout toho, že po většinu nasazení bude válec plnit své úkoly kvalitně a bez prostojů.

Individuální volba sledu orgánů

Zpracování půdy celkově, a zvláště podmítka, není zrovna jednoduchá operace. Je-li provedena podmítka nejpozději 24 hodin po sklizni, byl vytvořen první předpoklad úspěchu v konzervační technologii.
Použitá technika by měla zajistit nakypření, drobení, mísení a opětovné utužení půdy ve zpracovávaném horizontu. Někteří výrobci nabízejí specializované stroje pro samostatné provedení každé operace. Tvrdí, že při spojování do kombinací je pak jeden stroj omezován druhým. Naopak jiné firmy vyrábějí kombinované stroje, které mohou pod rámem integrovat až osm řad pracovních orgánů. V poněkud užším rozmezí podmínek tyto stroje skutečně odvádějí čistou práci. Možnost individuálně si zvolit sled orgánů (stavebnicový systém) dovoluje flexibilně reagovat a jednotlivé sekce podle potřeby kombinovat.
Kombinované stroje by měly při jednom přejezdu zabezpečit podmítku i hlubší zpracování půdy. Umožňují nastavení v závislosti na podmínkách počasí, pozemku a nároku pěstovaných plodin. Mají výhodu ve větší hmotnosti, a tím i účinnosti zpětného utužení půdy, nevýhodu ve vysoké pořizovací ceně a náročnějším nastavení. Při práci je důležité dodržet urovnaný povrch půdy v celém záběru (včetně okrajů), aby následné operace mohly probíhat plynule.
Prvním sledem bývá řada talířů, jejíž hloubka záběru se nechá nastavovat. Další sekce radliček provádí plošnou podmítku a zapravení rostlinného materiálu do svrchního horizontu. Následují radlice pro nakypření ve větší hloubce, které ovšem povrchový horizont již výrazněji nenarušují. Úkolem této sekce je odstranit utužené vrstvy v podorničí. Celý stroj pojíždí po opěrném válci, před nímž může být jedno nebo dvouřadý zavlačovač.

Nové typy dvounosníkových kypřičů 

Při výběru techniky se naskytne otázka, zda zvolit jeden kombinovaný stroj s univerzálním využitím, nebo dva speciální stroje – pro každou operaci jeden. Rozhodující je především dostatečná využitelnost dvou strojů. Není-li to možné, měl by být pořízen každopádně jeden univerzální typ. Závěsná provedení odlehčující traktor jsou k dispozici již od záběru 3 m.
Ten, kdo zvolil vhodný typ moderního podmítače, může vždy ještě sáhnout po dvounosníkovém kypřiči. Osvědčí se především pro srovnání kolejí po sklizni (pokud není pozemek rovnou zorán) či při jiném hlubším kypření. Tyto stroje jsou výhodné svou cenou, robustností, jednoduchým ovládáním, nízkou hmotností a snadnou manévrovatelností.
Pro šířky záběru pět a více metrů se doporučuje závěsné provedení, které díky větší hmotnosti lépe sedí v půdě, při přepravě je šetrnější k traktoru, mívá i menší sklony k ucpávání díky lepší průchodnosti a dovoluje dodatečně připojit přídavný utužovací válec.
Aby při zvýšení tahového odporu nemusela obsluha kypřič přizvedávat, přichází někteří výrobci se systémy řízeného dotěžování traktoru pro eliminaci prokluzu (kterými mohou být na přání vybaveny také nesené verze).
Nové typy dvounosníkových kypřičů neobdržely další nosník pro zvýšení intenzity práce, ale upravené radličky o šířce 470 mm, které i přes svůj omezený počet mají dosahovat účinnosti na úrovni třínosníkových strojů. Křídla radlic jsou prodloužená a zahnutá, takže způsobují podstatně intenzivnější mísení, než tomu bylo u doposud nabízených typů radlic. „Krátká“ konstrukce stroje má výhodu v nízkém požadavku na zvedací sílu tříbodového závěsu. Stačí tedy lehký traktor, a to i proto, že celková energetická náročnost je nižší než u třínosníkového stroje.
Vícenosníkové kypřiče s úzkými radličkami na pružné slupici se těší značnému zájmu. Důvody jsou nasnadě: větší počet úzkých radliček vytváří jemnější strukturu půdy, tedy lepší podmínky pro vzcházení plevele, a půda bez větších hrud se snadněji zpětně utuží. Jak někteří praktici radličkové kypřiče odmítají, tak je jiní chválí. V podnicích hospodařících bezorebně se osvědčují právě díky své mnohostrannosti. Zvládají podmítku, přípravu půdy před setím nebo i zapravení hnoje a na pole téměř nepřijdou jiné stroje. Šířky záběru některých tažených verzí dosahují i 10 až 12 m a lze zvládnout 60 až 80 hektarů denně.

Bez patentu pod širým nebem

Zemědělství není obor, ve kterém by existovalo patentované řešení, protože se (většinou) odehrává pod širým nebem. Rovněž tak i sebedokonalejšímu plánování nakonec vévodí improvizace na základě získaných zkušeností. Zříci se pluhu neznamená z této technologie učinit dogma. Za extrémních situací, jako je značné vlhko na podzim, je možné hlubším zpracováním s obracením půdy napravit mnohé škody na poli po sklizni a zachránit co se dá (včetně výsevu ozimů).
Každý, kdo uvažuje o bezorebné technologii, by se měl nejprve pečlivě informovat a teprve po dostatečném uvážení souvislostí přistoupit k nákupu techniky. Výběr strojů je nutné přizpůsobit podmínkám podniku, pozemků, klimatu atd. Velmi přínosné mohou být reference od podniků, u nichž se tato technologie již delší dobu využívá pro pěstování řady plodin. Další informace lze získat od prodejců zemědělské techniky či jejích výrobců.
Vyplatí se dále vyžádat si údaje o životnosti opotřebitelných dílů, aby bylo možné posoudit úroveň provozních nákladů. Zde se doporučuje vyšší pozornost. Úspěchy některých výrobců na současném trhu nejsou náhodné. Praxe umí ocenit řadu vychytralých řešení a nápadů, které tito výrobci jako specialisté ve svém oboru mohou nabídnout. 

 

Klíčové informace

– Těžké kypřiče nebo kombinované stroje pro podrývání mají vyšší denní výkonnost a sníženou energetickou náročnost až o 60 %.
– Extenzivní výsev do mulče, tedy bezorebná technologie jen s minimem operací, může přinést více než čtyřicetiprocentní snížení nákladů na pohonné látky oproti klasické orbě, značná je také úspora času. 
– Efekt úspory je ale jen krátkodobý, protože uspořené prostředky musejí být vynaloženy na zvýšenou chemickou ochranu rostlin v případě, že se tato technologie praktikuje dlouhodobě.

 

Ing. Petr Beneš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *