Klusavka podle svědomí

Klusavka ovcí je tady a prvním „velkým smutným hrdinou“ zemědělského roku 2002 se díky ní stal Zdeněk Štěpánek, chovatel z Helvíkovic. Jak sám říká, pod obrovským tlakem argumentů se podařilo zachránit nejen jeho stádo, ale také dalších nejméně 35 chovů, kterým hrozila rovněž totální likvidace.

„Zvítězil postoj myslících lidí, a to považuji za zásadní krok, i když krok pouze první. Pokud se nebude systematicky postupovat dál, pak nezbyde než konstatovat: Významný šlechtitelský chov byl vyřazen z činnosti a ty ostatní strčily hlavu do písku. Ale já doufám, že tuto práci společně dotáhneme do pozitivního konce.“
Štěpánek řešil problém ve svém stádě podle vlastního svědomí a veterináři potvrdili jeho obavy – zvíře bylo skutečně nakažené: „Většina lidí mi teď fandí, ale zcela samozřejmě se vytvořila i skupinka, které mé počínání mírně řečeno nevyhovuje. A myslíte si, že se teď někdo odváží poslat ovci na vyšetření po tom co zažil, jak s poctivostí nejdál dojdeš?“
Majitel helvíkovického stáda momentálně analyzuje postup jednotlivých zainteresovaných stran v akci „klusavka“. Očekává, jaký postoj zaujme Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR. Čeká na opatření, které by podle něho měla ve šlechtitelských chovech provést Státní veterinární správa ČR (SVS). Potřebuje odborné informace o tom, jak obdobné případy řeší země s významným chovem ovcí.
„Po důkladné analýze se rozhodnu, co budu moci se svým stádem dělat. Nákaza, která se v něm vyskytla je natolik obvyklá, že se s ní jen musíme naučit žít. Je třeba ji prostě umět držet na uzdě. Pokud se ovšem budeme bát podívat pravdě do očí a nebudeme nazývat věci pravým jménem, nikam se nedostaneme. Znamená to plýtvat prostředky a točit se na místě.“
Stalo se vám někdy v posledních dvou letech, že jste měli ovci s nekoordinovanými pohyby? Kolik z takových zvířat jste nechali vyšetřit? Uhynula vám loni ovce? Byla vyšetřena? „Tyto otázky lze položit každému chovateli ovcí,“ říká Štěpánek. „Nechci nikomu sahat do svědomí. Kdo chová ovce dlouho, ví o čem mluvím.“
Prionové onemocnění ovcí dostalo český název klusavka, protože těžké poškození nervového systému se projevuje mimo jiné narušenou koordinací pohybu – zvířata zvysoka našlapují, jako by klusala. Ve světě se běžně používá označení skrapie, odvozené od anglického slova „scrape“ (škrábat se), protože klusavku chrakaterizuje i silné svědění a ovce se urputně drbou. Onemocnění končí vždy stejně, smrtí nakaženého kusu.
V posledních letech byla prezentována Česká republika jako klusavky prostá, přitom tato nebezpečná nákaza byla prokázána v celé řadě evropských zemí. „Není pravda, že by se u nás nikdy skrapie nevyskytla,“ tvrdí docent Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi. „Tato choroba byla počátkem 90. let zjištěna přinejmenším v jednom stádu ovcí. Správná diagnóza na sebe nechala čekat, protože veterináři spoléhali na oficiální verzi – a podle ní se u nás klusavka nevyskytovala.“
Petr dobře ví o čem mluví, protože šlo o ovce z ústavu, kde pracuje. „Je to přímo učebnicová ukázka skrapie,“ zněl závěr brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, kam byly vzorky jednoho z utracených zvířat zaslány. Výzkumníci z Uhříněvsi pak mohli svým ovcím jen zamávat při jejich cestě na jatky.
V červenci 1991 bylo vyšetřeno 11 podezřelých kusů ze stáda romanovských ovcí, importovaného do okresu Náchod z území bývalého Sovětského svazu. „Jen dva z nich byly negativní a tak 306 ovcí čekala díky klusavce postupná likvidace. Maso poražených zvířat se ale v žádném případě nepoužilo k výrobě krmiv,“ řekl před šesti lety v rozhovoru pro Zemské noviny tehdejší ústřední ředitel SVS Antonín Kozák.
Předchozí informace tedy potvrzují, že klusavka už v Čechách oficiálně zjištěna byla a proto v roce 2002 nejde o žádného neznámého hosta. Zbývá tedy zjistit, zda nešťastnice z Helvíkovic byla jedinou nakaženou z celé současné ovčí generace a Štěpánkův chov je výjimkou potvrzující pravidlo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *