Komisař: Spravedlnost není rovnost

Silnou, vyváženou a efektivní společnou zemědělskou politiku chce navrhnout komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. Prohlásil to na závěr konference, která měla oficiálně ukončit veřejnou debatu o budoucnosti evropského zemědělství po roce 2013 a zahájit odborná jednání.

Z veřejné diskuse vyplynulo, jak komisař uvedl, sedm hlavních okruhů problémů, a to produkce potravin, globalizace, životní prostředí, regionální přístup, rozmanitost, zjednodušení a také nutnost usilovat o ekonomickou efektivitu při respektování ochrany přírody.
První pilíř společné zemědělské politiky (SZP) se podle Cioloşe musí stát nástrojem, který umožňuje sladit ekonomické, environmentální, sociální a územní aspekty. Politika rozvoje venkova (druhý pilíř) musí, jak uvedl, umožnit modernizaci hospodářství, podporu inovací, diverzifikaci ve venkovských oblastech s cílem pomoci odvětví zemědělství reagovat na nestabilní trhy a také na řešení komplexních problémů spojených se změnou klimatu. SZP podle něho musí být jednoduchá a srozumitelná. „Síla našich venkovských oblastí je v různorodosti našich typů zemědělství. Budeme hledat zdroje, které umožní toto odvětví modernizovat,“ poznamenal komisař s tím, že konferencí skončila jen veřejná debata. „Pro mě a můj tým začíná čas pro analýzu a konstrukci konkrétních návrhů.“ Své závěry z konference shrnul komisař do několika bodů.
Různé představy
Z veřejné debaty je podle něj zřejmé, že existují různé představy o nástrojích, které by budoucí SZP měla používat. „I v diskusích na konferenci se hodně mluvilo o bezpečnosti potravin, životním prostředí, změně klimatu, zaměstnanosti a nestálosti trhu. Má se klást větší důraz na zemědělskou půdu nebo na evropské zemědělství? Někteří kladou důraz na ekonomiku, zatímco pro jiné jsou důležitější otázky ochrany životního prostředí,“ komentoval různorodost pohledů. Jednoznačně podle něho z diskuse vyplývá potřeba SZP reformovat. Potvrzuje to ostatně i názor Evropského parlamentu (viz Zemědělec č. 30).
„Chci najít tu správnou rovnováhu,“ prohlásil komisař a zdůraznil, že evropské zemědělství musí být opravdu zelené. Na druhou stranu však musí být i ekonomicky efektivní a konkurenceschopné. Je tedy třeba sladit přístup ekologický, ekonomický, sociální a regionální. Veřejná debata ukázala, že občané unie plně chápou potřebu a důležitost SZP. A to je důležité.
Jak na dotace „Chci jasně říci, že zemědělci se nemusí stydět, že jsou podporováni z veřejných prostředků. Podpora by se ale měla lépe rozložit, být cílenější a čitelnější,“ prohlásil komisař s tím, že je také nutné, aby SZP byla srozumitelnější pro daňové poplatníky.
Komisař připomněl, že během veřejné debaty zazněl požadavek, aby se po roce 2013 zavedla v SZP jednotná sazba. „Jak můžeme najít rovné hrací pole? Myslím si, že spravedlnost není rovnost,“ prohlásil. Podobně odmítl i zachování historických kritérií. Jak uvedl, je třeba vycházet z objektivních a realistických věcí, jako je například typ operace, socioekonomické okolnosti, životního prostředí a klima, v němž zemědělci pracují. Jasné je, že není možné udržovat systém, který neposkytuje podobná práva všem kategoriím hospodářství provozovaným ve stejných podmínkách. Cílem komisaře a jeho týmu je navrhnout účinná a spravedlivá kritéria pro platby pro všechny členské státy, regiony a jejich zemědělce. Kolik pilířů
„Musíme mít dva pilíře,“ konstatoval Cioloş s tím, že tyto dva pilíře jsou dva navzájem se doplňující aspekty SZP. Prvním pilířem je podpora všech evropských zemědělců vyplácená každoročně za měřitelné každoroční výsledky. Druhý pilíř umožňuje rozvoj sítí a území, včetně ochrany životního prostředí. Podporuje cíle politiky na základě víceletých programů s jasnými prioritami, ale také s dostatečnou flexibilitu k jejich dosažení. Politika rozvoje venkova by podle komisaře měla umožnit modernizaci podniků, zavádění inovací, diverzifikaci zemědělského sektoru, stabilizaci trhů a řešení složitých problémů souvisejících se změnou klimatu. „Vidím silnou SZP se dvěma sloupy. SZP podporující různorodost všech svých zemědělství a evropských venkovských oblastí. To vytváří veřejné statky, které evropská společnost očekává,“ prohlásil komisař.
Šest výzev globalizace „Evropská unie není izolovaný ostrov na světě. Evropa musí přispívat ke globální potravinové bezpečnosti v celé její složitosti a nebránit vzniku zemědělství v rozvojových zemích,“ okomentoval hrozbu i výzvu, které představuje globalizace.
Potravinová bezpečnost Komisař poukázal na předpovědi Světové organizace pro zemědělství a potraviny (FAO) týkající se nárůstů lidské populace a zvyšujícího se počtu hladovějících lidí. Evropa musí převzít odpovědnost v oblasti výzkumu a inovací. Obojí je třeba nejen pro zajištěné dostatku potravin pro lidstvo, ale také pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. To na světových trzích může uspět hlavně kvalitními výrobky větší přidanou hodnotou.
Životní prostředí.
“Máme přihlížet degradaci půdy? Myslíme si, že ztráta biologické rozmanitosti je nevyhnutelný jev? Měli bychom přijmout změny klimatu?“ otázal se komisař s tím, že zemědělství řešení pro problémy životního prostředí. Udržitelné řízení přírodních zdrojů má význam hospodářský, environmentální i sociální. Zemědělství musí podle komisaře zlepšit výrobní postupy a snížit své emise uhlíku. Je to logické, protože právě ono bude první obětí klimatických změn. V boji proti nim se uplatní hlavně schopnost zemědělství poutat a ukládat uhlík.
Problémy ekonomické
Podle komisaře bude třeba posílit společnou prevenci rizik a krizové řízení. Mimo přímé podpory je zapotřebí i silná sociální síť. Je třeba, aby odvětví získalo schopnost investovat, inovovat a přitáhnout mladé lidi. Brusel má nástroje pro řízení trhů, které se osvědčily v posledních měsících v obraně proti nadměrnému kolísání cen. Je však třeba vymyslet nová opatření, jež umožní řešit nadměrnou nestabilitu příjmů. Řešení ekonomického problému také vyžaduje obnovení vztahů v potravinovém řetězci.
Venkovské oblasti. Budoucnost zemědělství a budoucnost venkovských oblastí jsou neoddělitelně spojeny a stejně tak by SZP měla být součástí evropské Strategie 2020.
Rozmanitost a jednoduchost
“EU se rozrostla. Úspěch naší společné politiky bude záviset na naší schopnosti účinně podporovat všechny farmy unie,“ poznamenal komisař, který předpokládá, že se může spolehnout na schopnost členských států přizpůsobit SZP místním či regionálním potřebám. Má-li být SZP silná, musí také být, jak uvedl, jednoduchá a srozumitelná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *