Komise čeká hospodářské oživení

Podle jarní prognózy Evropské komise bude v Evropské unii poté, co před rokem odezněla recese, pokračovat hospodářské oživení. Očekává se, že letos dosáhne růst reálného hrubého domácího produktu v EU 1,6 procenta a v eurozóně 1,2 procenta. V roce 2015 se pak má ještě dále zvýšit v EU na dvě procenta a v eurozóně na 1,7 procenta. Česká ekonomika letos podle prognózy vzroste o dvě procenta, v příštím roce by měl růst hrubého domácího produktu dosáhnout 2,4 procenta. Podle předpovědi českou ekonomiku letos a příští rok čeká solidní a široce založená obnova.

Evropská komise ale ve své nynější prognóze připomíná, že růst české ekonomiky se výrazně zvýšil už v posledním čtvrtletí loňského roku. Částečně to prý bylo dáno jednorázovými faktory jako předzásobování se kvůli daňovým změnám či reakcí investorů na rozhodnutí České národní banky (ČNB) oslabit korunu. V prvních šesti měsících letošního roku by měl ekonomiku pomáhat dostat z recese především export, v druhé polovině převezme tuto roli domácí spotřeba, uvádí prognóza.

Loni negativním způsobem české hospodářství ovlivňovala nízká míra veřejných i soukromých investic, ačkoliv jistá změna nastala v posledním čtvrtletí, uvádí komise. To by se letos mělo změnit, a to nejen nárůstem počtu projektů spolufinancovaných z evropských peněz, ale také vyšší mírou soukromých investic v důsledku obnovy podnikatelské důvěry a průmyslové produkce.

Prognóza vychází z předpokladu, že členské státy i EU podniknou dohodnuté kroky, a dojde tak k potřebným zlepšením. „Oživení už má trvalejší charakter“, uvedl místopředseda Evropské komise Siim Kallas s tím, že deficity se snížily, investice opět rostou a – co je důležité – zaměstnanost se začíná zlepšovat. Reformy, které členské státy i EU zavádějí, tak přinášejí ovoce. Právě probíhající strukturální změny mi připomínají hlubokou proměnu, kterou prošly ekonomiky střední a východní Evropy v 90. letech a v letech následujících v souvislosti se svým vstupem do EU přesně před deseti lety. Jejich zkušenosti ukazují, jak je důležité provést strukturální reformy včas a přes všechny obtíže udržet nastavený kurz. „Proto ani nyní nesmíme polevit a musíme v Evropě pokračovat ve vytváření nových pracovních míst a v posilování růstového potenciálu,“ zdůraznil.

Hlavním motorem růstu se v horizontu prognózy stane domácí poptávka. Pokles inflace a stabilnější situace na trhu práce podpoří reálné příjmy. Spotřeba by tak ve stále větší míře měla přispívat k růstu. Růst by měl být dále podporován také oživením investic, a to jak stavebních, tak investic do zařízení. Příspěvek čistého vývozu se naproti tomu v horizontu prognózy sníží. Současné oživení je stejně jako po předchozích hlubokých finančních krizích postupné. Podmínky pro financování jsou i nadále obecně příznivé, ovšem mezi členskými státy i mezi podniky různé velikosti stále přetrvávají výrazné rozdíly.

Podmínky na trhu práce se začaly během roku 2013 zlepšovat. Očekává se vyšší tvorba pracovních míst a další pokles míry nezaměstnanosti, a to na 10,1 procenta v EU a 11,4 procenta v eurozóně v roce 2015. Inflace by měla zůstat na nízké úrovni v EU (jedno procento v roce 2014 a 1,5 procenta v roce 2015) i v eurozóně (0,8 procenta a 1,2 procenta).

V ohrožených členských státech se v posledních letech díky pokračujícímu zvyšování cenové konkurenceschopnosti snižuje schodek běžných účtů. V řadě těchto ekonomik se pro roky 2014 a 2015 očekávají přebytky. Počítá se s dalším snižováním schodků veřejných financí. V roce 2014 se očekává pokles přibližně na 2,5 procenta HDP v EU i v eurozóně. Poměr dluhu k HDP dosáhne své vrcholné úrovně 90 procent v EU a 96 procent v eurozóně. Příští rok by pak měl klesnout.

Příznivé vyhlídky růstu by však mohla ohrozit další ztráta důvěry, pokud by reformy nebyly dotaženy do konce. Zvýšila se také nejistota v oblasti vnějšího prostředí. Další ambiciózní strukturální reformy by naopak mohly přinést silnější oživení.

Zatímco stávající cenové vývoje odráží jak externí faktory, tak probíhající proces přizpůsobování, mohlo by riziko představovat také příliš dlouhé období nízké inflace. Nicméně postupně sílící oživení, které je stále více založeno na širším základě, by tato rizika zmírnilo, uvádí prognóza.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *