Komise očekává růst české ekonomiky

Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla to začátkem května Evropská komise. Její jarní makroekonomická předpověď se tak v tomto ohledu neliší od údajů z předpovědi zimní. Komise současně mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé EU. Pro unii jako celek uvádí růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta. Míra inflace má zůstat velmi nízká, v EU i v eurozóně má letos činit 0,1 procenta, příští rok pak 1,5 procenta.

Deficit veřejných financí by měl v České republice letos dosáhnout dvou procent, v příštím roce pak 1,5 procenta hrubého domácího produktu, uvádí komise. Míru inflace komise na letošní rok předpovídá v ČR na 0,2 procenta, v příštím roce na 1,4 procenta.
Proti zimní předpovědi, publikované v únoru, nyní komise mírně zhoršila údaj o výkonu českého hospodářství za loňský rok. Podle posledních údajů loni rostl HDP o dvě procenta, v zimě komise hovořila o posílení ekonomiky o 2,3 procenta. Viditelnou korekcí je nový údaj o míře inflace, v únoru ji komise pro letošek ještě odhadovala na 0,8 procenta.
Evropská předpověď vývoje české ekonomiky se tak v zásadě shoduje s údaji, které na základě prognóz dvaceti českých odborných institucí zveřejnilo 20. dubna české ministerstvo financí. I podle těchto čísel má česká ekonomika v příštích letech růst tempem okolo 2,5 procenta ročně. Průzkum pro letošek předpovídá 2,4 procenta, pro rok příští a rok 2017 pak 2,6 procenta. Samotné ministerstvo bylo o něco optimističtější a předpovídalo růst 2,7 procenta, Česká národní banka (ČNB) v únoru počítala se zvýšením HDP o 2,6 procenta.
Evropská komise předpokládá, že hlavní vliv na vývoj českého hospodářství bude mít v letošním roce domácí poptávka. Export má mít kladný vliv až v příštím roce, kdy by se měla zlepšit situace vnějšího prostředí.
Data potvrzují, že výrazný podíl na růstu české ekonomiky mají investice, loni se zvýšily o 4,5 procenta po propadu o 4,4 procenta v roce 2013. Materiál připomíná silný nárůst veřejných investic, který je důsledkem obnovených vládních snah dočerpat a využít evropské prostředky z končícího víceletého finančního období.

Stále nízká inflace

Inflace byla loni v České republice 0,4 procenta, tedy nízká i přes intervenci, kterou na podzim roku 2013 provedla ČNB, uvádí komise. Míra inflace se dál snížila na konci loňského roku především v důsledku poklesu cen ropy. Ten má dál trvat a spolu s poklesem cen dalších komodit bude mít na inflaci vliv i v letošním roce. Letos by podle komise měla být u nás inflace 0,4 procenta, pro příští rok očekává její růst na 1,4 procenta.
Ministerstvo financí před měsícem ve své prognóze počítalo pro letošek i pro příští rok s růstem cen v zásadě podobným – letos o 0,3 procenta, příští rok o 1,5 procenta.
Deficit by se měl v ČR letos podle komise udržet na dvou procentech HDP. Příjmy rozpočtu negativně ovlivní znovuzavedení daňových úlev pro pracující důchodce a rodiny s více než dvěma dětmi i třetí sazba daně z přidané hodnoty (DPH) na knihy, léky a dětskou výživu. Zvýšit by se podle názoru evropských odborníků měly příjmy ze spotřební daně na tabák. Komise očekává vyšší vládní spotřebu v důsledku růstu platů ve veřejném sektoru, sociální výdaje zatíží indexace penzí.
Očekávané snížení deficitu na úroveň 1,5 procenta HDP v roce 2016 komise zdůvodňuje zlepšením makroekonomického prostředí a poklesem veřejných investic. Prognóza nepočítá s plánovanými, ale zatím nepřijatými opatřeními, která by měla zlepšit výběr daní.
Poptávku v České republice podle prognózy posiluje zlepšení situace na pracovním trhu, kde se podle evropských statistik v posledním čtvrtletí loňského roku snížila nezaměstnanost na 5,8 procenta. Růst platů předstihl růst cen a soukromá spotřeba tak loni posílila o 1,4 procenta. Pokles nezaměstnanosti sice poněkud ztíží situaci na pracovním trhu, platy ale mají dál růst asi o tři procenta ročně. To by podle komise mělo napomoci dalšímu růstu soukromé spotřeby o 2,3 procenta v letošním a o 2,6 procenta v příštím roce.

Unii čeká růst HDP
Na rok 2016 očekává Evropská komise růst HDP o 2,1 procenta v celé EU, země platící eurem porostou o 1,9 procenta. Podle komise podporují v současnosti jinak jen mírný cyklický růst evropského hospodářství některé krátkodobé faktory. Prognóza zmiňuje trvající nízké ceny ropy, setrvalý globální růst, levné euro i hospodářskou politiku v zemích EU, která růst podporuje.
„Evropská ekonomika se probouzí do nejlepšího jara za několik posledních let. Hospodářskému oživení napomáhají vnější faktory a své ovoce začínají přinášet i podniknutá politická opatření,“ řekl k tomu eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Připomněl, že udržení a podporu dalšího růstu mohou na evropské úrovni pomoci zajistit tři priority – strukturální reformy, posílení investic a podpora fiskální odpovědnosti.
V únoru ve své zimní předpovědi komise uváděla pro letošek posílení hospodářského výkonu celé unie o 1,7 procenta, pro země eurozóny předpovídala 1,3 procenta při inflaci v celé EU 0,2 procenta a v eurozóně 0,1 procenta. Komise ovšem připomíná, že míra růstu hospodářství se napříč zeměmi EU výrazně liší. Irsku a Maltě poroste podle prognózy letos HDP o 3,6 procenta, Lucembursku o 3,4 procenta, Polsku o 3,3 procenta a Slovensku o tři procenta. Kyperská ekonomika se má naopak o půl procenta zhoršit, Finsko a Chorvatsko mají růst jen o 0,3 procenta a silně zadlužené Řecko jen o půl procenta.
Nízká letos podle komise zůstane míra inflace, v první polovině roku se bude pohybovat kolem nuly. V zemích eurozóny přitom několik minulých měsíců spotřebitelské ceny dokonce klesaly, což bylo teprve podruhé v historii společné měny. Ve druhé polovině tohoto roku a v roce příštím ale mají ceny opět začít stoupat v důsledku zvyšování domácí poptávky, snižujícího se vlivu cen výrobků a dopadu levného eura na zvýšení dovozních cen.
Komise v prognóze poukazuje na zlepšující se situaci na pracovním trhu, kdy posílení ekonomické aktivity vede k růstu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice klesá, zůstává ale vysoká. V celé EU by letos měla činit 9,6 procenta a v zemích platících eurem pak procent 11. Příští rok očekává komise další mírné snížení těchto údajů, a to na 9,2 a na 10,5 procenta.
V letošním roce by se poměr deficitu k HDP měl v celé EU snížit z loňských 2,9 procenta na 2,5 procenta a v roce 2016 dosáhnout dvou procent. V zemích platících eurem to loni bylo 2,4 procenta, letošní odhad počítá nyní se dvěma procenty a pro příští rok pracuje komise s údajem 1,7 procenta.
Evropská komise také v případě eurozóny i celé EU předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl v roce 2014 vrcholu a letos i příští rok by měl klesat – v roce 2016 by měl v EU dosahovat 88 procent, v eurozóně pak 94 procent.
Moscovici na tiskové konferenci zdůraznil, že země EU by neměly přestávat se strukturálními reformami ani v nynější situaci cyklického růstu. „Práce nekončí. Musíme se postarat o to, aby toto oživení nepominulo jako pouhý sezónní jev,“ poznamenal.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *