Kompost pomůže zkvalitnit půdy

Česká republika řeší problém s úbytkem výměry a s poklesem úrodnosti zemědělské půdy. V důsledku snižování živočišné výroby jí chybí organická hmota. Jednou z možností, jak zkvalitnit vyčerpané půdy, je zapravení kompostu. Ten by mohl i částečně nahradit anorganická hnojiva, míní odborný koordinátor projektů občanského sdružení Ekodomov Jan Šarapatka s tím, že vhodně nastavený systémem tříděním bioodpadů přináší zisk pro obce, zemědělce i občany.

Jaká je situace se zapojením zemědělců do kompostování? Pokud tuto věc komunikujeme se zemědělci, žádný se ke kompostování nestaví vyloženě zády. Vidí totiž, že půda silně postrádá organickou hmotu a je ohrožena vodní i větrnou erozí. Někteří sedláci na jižní Moravě se při obdělávání půdy dostávají dokonce až na mateční horninu, protože orniční i podorniční vrstva chybí. Za minulých 70 let zmizelo totiž zhruba 40 – 60 centimetrů svrchní vrstvy půdy. Podle studií Výzkumného ústavu zemědělské techniky se při využívání kompostu v dlouhodobém měřítku zkvalitní půda, ale ušetří se i náklady na hnojení. To zjišťují nejen menší farmáři, ale postupem času i velké zemědělské podniky. Zatím však mnozí farmáři nejsou na kompostování a využívání kompostu zvyklí. V tomto směru tu chybí patřičná osvěta.
Máme přitom pyramidu odpadového hospodářství, kdy primární je předcházení vzniku odpadů, pak následuje materiálové využití odpadů, recyklace a energetické využití. Teprve poslední možností je jejich ukládání. V České republice přitom jdeme úplně opačně. To znamená, že primárně odpad skládkujeme. Ročně máme na skládkách pět milionů tun odpadu. Z toho 40 procent – dva miliony tun tvoří bioodpady. Pokud bychom je zkompostovaly a budeme aplikovat zhruba 30 až 40 tun kompostu na jeden hektar, tak nám kompost vyrobený z biologicky rozložitelných komunálních odpadů vystačí asi na 30 tisíc hektarů orné půdy v ČR. Je to jistě zanedbatelná plocha v rámci výměry orné půdy v ČR, ale i to může v některých zemědělských oblastech výrazně zvýšit kvalitu půdy. Navíc se tím vyřeší řada negativních faktorů, například se sníží emise skleníkových plynů, nedochází ke kontaminaci spodní vody, odstraní se zápach ze skládek a podobně.
Se vstupem do Evropské unie jsme se zavázali snížit množství bioodpadů ukládaných na skládky. Již v roce 2010 jsme měli snížit množství bioodpadů na skládkách o 25 procent, v roce 2013 to má být o 50 procent a v roce 2020 o 65 procent ve srovnání s množstvím v roce 1995. Česká republika své závazky neplní a hrozí nám pokuty v řádech miliard korun.
Problém tkví v tom, že se bioodpad primárně netřídí. Lidé problematiku jeho skládkování často neznají. Tento druh odpadu při nesprávném ukládání může znamenat nebezpečí jak pro ovzduší, tak pro podzemní vody Na skládkách bioodpady degradují a mění svůj objem, může se narušit stabilita skládky, louhují se organické kyseliny, bioodpady můžou způsobovat spontánní požár, a tím, ohrožovat bezprostřední okolí skládky.
Co byste považoval za optimální situaci?
Optimální je uzavřený koloběh látek, aby to, co se vezme z půdy, se do ní opět zapravilo. K tomu je potřeba stoprocentní komunikace mezi obcí a zemědělcem, oba dva tyto subjekty mají zájem o bioodpad. Obec se ho potřebuje zbavit a zemědělec ho přijímá jako něco, z čeho se vyrobí další organické hnojivo. Při optimalizaci dobré praxe můžeme částečně nahlédnout do zahraničí, v ČR tato spolupráce mezi obcemi a zemědělci není příliš rozvinuta. Přitom pro zemědělce by to mohlo znamenat další zdroj příjmu. To je velice racionální řešení, které však většinou nefunguje proto, že v této oblasti chybí komunikace mezi zemědělcem a obcí.
Podle nás by například obce mohly navrhnout zemědělci ve svém regionu zpracování a využití bioodpadů a vytvořit společně systém jejich svozu. Možností je i to, že obec by vozila zemědělci bioodpad na pozemek, kde by ho kompostoval. Nepotřebuje k tomu téměř nic, jen plochu, ošetřenou proti průsaku do spodních vod. Dalším řešením může být, že sám zemědělec přijde za obcí a nabídne jí nevyužitý pozemek, na kterém by chtěl zpracovávat bioodpady, které produkuje obec, a nechat si za to zaplatit. V některých obcích v Rakousku zemědělec jezdí s radlicí či lopatou na traktoru a vybírá bioodpady přímo od občanů v určitý den svozu. Občané jsou na tento typ svozu připraveni a zemědělec dostane od obce zaplaceno.
Biodpady z obcí budou z 60 až 80 procent zahradní odpady. To znamená posekaná tráva, dřevní štěpka, hobliny, piliny, plevele. Přibližně 40 procent, podle druhu zástavby a velikosti sídla, tvoří domácí bioodpad. Můžeme však říct, že všechno je kompostovatelné.
Je možné na nakládání s odpady využívat nějaké podpory? Ano, je možné, aby si zemědělec i obec zažádali o podporu z dotačních titulů. Například v Operačním programu ministerstva životního prostředí v ose IV je přímo opatření nakládání s odpady, kde mohou žádat i zemědělci. Mohou získat dotaci až do výše 90 procent na nákup technologie pro třídění bioodpadů a jejich zpracování. Možností je i podpora z Programu rozvoje venkova. Docílit většího využití bioodpadu lze nastavením legislativního rámce, který musí společně udělat ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Je nutné, aby se k bioodpadu přistupovalo jako ke kategorii tříděného odpadu, který je zároveň surovinou na výrobu kompostu.
Problematika bioodpadů spadá však na hranici dikce ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Pokud mám bioodpad v nádobě, spadá pod ministerstvo životního prostředí. Jestliže ho začnu kompostovat a je certifikován jako organické hnojivo, má ho na starost ministerstvo zemědělství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *