Kravín v Záměli zahřívá teplo z pole

Na zemědělské farmě v Záměli u Vamberka topí obilím, což je rarita nejen ve zdejším okrese – Rychnově nad Kněžnou. Teplo z pole vyhřívá kravín, ve kterém je ustájeno 280 krav. Ročně podnik na topení uspoří padesát až šedesát tisíc korun.

Právě na sklonku roku to bylo deset let, co původně vazný kravín pro 170 krav prošel rekonstrukcí. Po ní se kapacita při volném ustájení zvýšila na 300 krav, nyní jich je ve stáji 280 s průměrnou užitkovostí 6400 litrů za rok. Od loňského října slouží k vytápění kravína v Záměli, který patří akciové společnosti Farma Tichý a spol., kotel české výroby na spalování biomasy. V tomto případě je biomasou oves – trochu načernalý po loňském deštivém počasí a nečištěný od kombajnu. „K tomu se přidává odpad z čistění máku včetně makoviny i lístků. Navíc je možné v kotli spalovat i peletky do průměru dvou milimetrů z obilí, máku a řepky,“ říká Pavel Tichý, předseda představenstva zámělské akciové společnosti.
V kotli, který tu nainstalovali včetně kompletních rozvodů, radiátorů a tří dvěstělitrových bojlerů v polovině října, spálili za listopad 3,2 tuny obilí. Nyní obsluha ručně přikládá do násypky dva pytle obilí denně, ale plánují pořídit automatické plnění šnekem. Kotel Verner o výkonu 25 kW si automaticky ze zásobníku pobírá obilí podle potřeby, nyní jede na 70 procent výkonu a samozřejmě ideální bude, až pojede na sto procent. Roční úspora pro farmu bude – v porovnáním s dosavadním vytápěním elektřinou – 50 až 60 tisíc korun .
„Pro instalaci kotle na spalování obilí jsme se rozhodli ze dvou důvodů. Kravín byl vytápěn kompletně elektřinou – ohřev vody, bojler o objemu 2000 litrů, přímotopy a akumulačky. Máme spočítáno, že jsme schopni spálit si v kotli, co vyprodukujeme, či co zbude jako odpad z naší produkce. Kotel je schopen odpad spálit, a dobře ho spálit,“ pochvaluje si Pavel Tichý. „A nadprodukce? Lidé se podivují, proč pálit obilí, když by bylo lepší zužitkovat ho ke krmení nebo jako potravinu. Bohužel zemědělství v našem státě je na takové úrovni, že krmného obilí je nadbytek – výrazně klesly stavy skotu, prasat i drůbeže. Výkupní cena obilí je na tak nízké úrovni, že už se ho ani někdy nevyplatí pěstovat. Pokud mám za vyčištěný a zdravotně nezávadný krmný oves dostat 1700 korun za tunu, tak proč bych si pro sebe nemohl vypěstovat za podstatně nižší náklady topivo? Vejdu se do oněch 1700 korun, zrno nemusím čistit, a když ho znehodnotí plísně nebo škůdci, tak to nevadí. Kotel takové obilí ekologicky spálí beze zbytku,“ dodává předseda představenstva zámělské farmy. Připomíná také, že se Česká republika zavázala k podpoře alternativních zdrojů, které mají nahrazovat fosilní paliva. „Bohužel podpora spalování biomasy není na takové úrovni, aby se topilo třeba šťovíkem, i když zrovna není vhodný pro tento typ kotle,“ poznamenal.
Farma Tichý a spol. se sídlem v Záměli hospodaří od roku 2000 na 750 hektarech zemědělské půdy. Původně tu působilo sdružení fyzických osob – od roku od roku 1993, předtím byl podnik školním závodem Vyšší odborné školy zemědělské a SOU Kostelec nad Orlicí pro praktickou výuku studentů v rostlinné a živočišné výrobě. Farma nyní chová červenostrakatý skot s tržní produkcí mléka, uzavřené stádo tvoří 280 krav a 250 jalovic. V rostlinné výrobě se zabývá produkcí obilí, řepky, máku, lupiny, krmných plodin, jako jsou kukuřice na siláž, vojtěška i jetel. Na 20 hektarech pěstují krmný šťovík ke spalování. Letos tu chtějí zkusit lesknici rákosovitou – trávu, která se bude sklízet jako suchá hmota a prodávat do kotelen.
Také zámělskou farmu postihl loňský krach mlékárny v Novém Bydžově, do níž po léta dodávala mléko ke zpracování. Novým odběratelem je Pragolaktos. Ač nakonec nešla novobydžovská mlékárna ke konkurzu – jedna firma odkoupila pohledávku, přišla zámělská farma o milion korun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *