Krizový vývoj pokračuje i letos

Situace zemědělských podniků v České republice, byla vloni i přes kladný hospodářský výsledek odvětví, o němž informuje Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2009, přinejmenším nelehká. Dramatický propad cen agrárních komodit a důsledky globální ekonomické krize donutily některé z nich bojovat doslova o přežití. V první polovině letošního roku však makroekonomické ukazatele dávají určitou naději na obrat k lepšímu. Zda to platí i v zemědělství, jsme se mimo jiné ptali předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského.

V jaké ekonomické situaci se podle vašich informací nacházeli v polovině letošního roku naše zemědělské podniky a jaký předpokládáte další vývoj?
Ekonomická situace zemědělců v letošním roce pokračuje v krizovém vývoji. Loňský pokles cen zemědělských výrobců 24,8 procenta proti roku 2008 je od začátku roku prohlubován pokračujícím propadem za období leden až květen 2010 proti stejnému období 2009 o 4,7 procenta. Proto zemědělci pokračují ve vyhledávání úspor v nákladech všeho druhu, které se promítají i v omezení růstu mezd i proti průměru národního hospodářství, v poklesu produkce i v zaměstnanosti v sektoru.
Při hodnocení současné situace podniků zemědělské prvovýroby ve srovnání s minulým rokem jako východiskem, musím vysvětlit údaje z tzv. Zelené zprávy. Zde podle předběžných údajů ČSÚ metodikou souhrnného zemědělského účtu došlo za loňský rok k výraznému snížení podnikatelského důchodu po vstupu do unie – na 3,2 miliardy korun (oproti 9,8 mld. Kč za rok 2008). Podle podvojného účetnictví právnických osob na rok 2009 se však jedná o ztrátu. Údaje ČSÚ o podnikatelském důchodu podle pravidel Eurostatu v roce 2009 do výsledku započítávají výdaje od 1.1. do 31.12., a tak opožděné výplaty na platby SAPS za rok 2008 ve výši 5,1miliardy korun vyplacené v roce 2009 a urychlené výplaty národních doplňkových plateb za rok 2009 o zhruba pět miliard korun (v součtu za rok 10 mld. Kč) zlepšily vyhlášený výsledek roku 2009 asi o 3,8 miliardy korun.
O dalším vývoji lze zatím obtížně hovořit. Rozhodující vliv na výsledek celého letošního bude mít vývoj cen v živočišné výrobě, kde očekáváme růst cen především u mléka a vepřového mase a také výsledek sklizně, který rozhodne o výši produkce a růstu cen obilovin a řepky.
Co očekáváte z pohledu zemědělství od nové vlády a jak se podle vás předpokládaná úsporná opatření spolu s novým složením Poslanecké sněmovny odrazí v přístupu politiků k zemědělství?
V současném období známe výsledky koaličního jednání v kapitole zemědělství a lesnictví a pouze informaci o připraveném návrhu rozpočtu Fisherovou vládou. V něm je zkrácen rozpočet ministerstva zemědělství o šest miliard korun. Celkové krácení tohoto rozpočtu považujeme za nepřijatelné. Na národní doplňkové platby top-up je zatím plánována částka tři miliardy korun, což je přibližně o dvě miliardy korun méně, než je možné vyplatit. Všechny strany vládní koalice ale podporu platbám top-up před volbami deklarovaly. Vzhledem k dosavadnímu vývoji v našem zemědělství předpokládáme, že se nová vláda připojí k dalším zemím EU s žádostí o předčasné výplaty záloh SAPS od 15.10.2010.
Od budoucí vlády dále očekáváme úpravu zákona o prodeji státní půdy a integraci kontrolních orgánů tak, aby došlo ke snížení počtu kontrol zemědělců. Oboje se snažíme již dlouho prosazovat. V případě zákona o prodeji státní půdy čekáme, že koalice umožní i zemědělským podnikům, které na půdě hospodaří, aby tuto půdu mohly kupovat a také, že zjednoduší převod již nakoupených pozemků na zemědělské podniky.
V rámci Programu rozvoje venkova od vlády očekáváme, že se vytvoří předpoklady k plnému čerpání všech rozpočtovaných zdrojů z Bruselu tak, aby bylo možné v letech 2011 a 2012 vyčerpat plánované prostředky včetně navýšeného objemu peněz z modulace a degresivity. Zde musíme udělat vše pro to, aby v posledním roce nezůstaly využité nečerpané finanční prostředky. Pro další plánovací období pak očekáváme snížení počtu programů, aby se tak zjednodušila a zlevnila administrace programu rozvoje venkova.
V neposlední řadě očekáváme od budoucí vlády, že bude pokračovat ve snaze o snížení tlaku obchodníků na nižší články výrobní vertikály, především pak na zemědělce, jak se o tom nyní diskutuje na úrovni Evropského parlamentu a Evropské komise.
Jaké hlavní priority by měli mít na zřeteli naši zástupci v Bruselu při jednání o reformách společné zemědělské politiky po roce 2013?
Jednání o budoucnosti Společné zemědělské politiky je jednou z hlavních priorit Zemědělského svazu ČR. Podle našeho názoru je třeba zabránit nacionalizaci této politiky a nedopustit tak souboj národních rozpočtů, protože zde nemůžeme zvítězit. Prioritou ČR musí být narovnání podmínek mezi všemi zeměmi Evropské unie bez přechodného období, a to již od roku 2014. Tím nemyslíme pouze přímé platby, ale také národní podpory a způsob kofinancování programu rozvoje venkova. Zde je třeba tyto otázky otevřít, protože dosud o nich nikdo nehovořil a diskuze se vede pouze o přímých platbách. Zároveň je důležité, aby se platby vztahovaly pouze na aktivní zemědělce.
Zároveň vnímáme jako nezbytné zabránit jakékoliv snaze o degresivitu a zastropování plateb. To by nás vzhledem k naší struktuře odstavilo opět na druhou kolej. Svazu se v této věci podařilo přesvědčit i evropské organizace zemědělců a družstev COPA/COGECA, aby tento požadavek obhajovala, což je bezpochyby pozitivní. Česká republika musí udělat maximum za zachování silné společné zemědělské politiky unie (SZP) s dominantní rolí prvního pilíře tj. přímých plateb. Díky pravidlům GAEC a cross compliance jsou tyto platby provázány s požadavky společnosti na ochranu životního prostředí, údržbu krajiny, welfare zvířat apod. a přitom jsou administrativně mnohem méně náročné, než například projektová opatření programu rozvoje venkova. Tyto platby také významně přispívají k tomu, že je ČR čistým příjemcem nikoliv plátcem do unijního rozpočtu.
V neposlední řadě je nutné, aby SZP byla jednodušší a reflektovala rozmanitost evropského zemědělství a také podpořila zaměstnanost na venkově. Současná cesta tzv. decouplingu, tj. odpoutání plateb od produkce k pouhé platbě na hektar, vede zemědělce, aby opouštěli náročnější plodiny jako len, chmel, zeleninu, ovoce a také, aby přestali chovat zvířata. Situace v nových členských zemích včetně ČR, je toho jasným důkazem. A pokud by u nás zanikla podpora těchto komodit a u ostatních zemí zůstala zachována platba na farmu s historickým principem, která v sobě tyto podpory zahrnuje, tak z našich zemědělců nebude nic jiného, než údržbáři krajiny a výrobci pouze základních surovin, například obilovin a řepky.
V rámci programu rozvoje venkova vnímáme jako vhodné oddělit od sebe opatření pro podporu venkova a opatření zaměřená na zemědělce a lesníky. Dle našeho názoru by bylo vhodné převést podporu méně příznivých opatření (LFA) a agroenvironmentální opatření do prvního pilíře SZP, tak aby nemusela být kofinancována z národních rozpočtů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *