Kůrovec hrozí

Před rokem bilo ministerstvo zemědělství na poplach. Naše lesní porosty stejně jako i lesy okolních států ohrožovala po povodních roku 2002 a extrémním suchu v roce 2003 kůrovcová kalamita. Letos je stav sice příznivější, nebezpečí však nadále trvá.

Ke zlepšení situace přispěl normální stav srážek v loňském roce a velká sněhová nadílka z letošní zimy, které snížily nedostatek vláhy v půdě. Podle Josefa Balka z ministerstva zemědělství se projevilo také zapojení a souhra všech složek a orgánů, jejichž činnost souvisí s lesy a s ochranou přírody, proškolení odborných pracovníků i instruktáže pro drobné majitele lesů a také letecké i pozemní monitorování porostů. Zatímco v roce 2003 dosáhl objem kůrovcem napadeného dříví asi 1,5 milionu krychlových metrů, loni se snížil na 1,1 milionu kubíků. Důraz na tlumení kůrovce však podle Balka musí pokračovat i letos. S oteplením se začal škůdce rojit a jeho další vývoj bude záležet na průběhu počasí. Lesníci i majitelé lesů proto musí být v pohotovosti. Problémy nejsou u velkých lesních majetků, o které se starají odborníci, potíže se však objevují u malých soukromých lesů. Těch je na našem území celkem asi 400 tisíc hektarů. Jejich vlastníci většinou žijí daleko od svých lesů, často ani nejsou známi a je tedy velmi obtížné navázat s nimi kontakt. Jak Balek upozornil, stát majitelům drobných lesů hradí služby odborného lesního hospodáře. Je však nutné, aby dbali jeho pokynů. Drobné lesní majetky bývají roztroušené a mohou se stát nebezpečným ohnisky, z nichž se škůdci šíří do okolních lesů. Majitel lesa, který nedbá pokynů svého lesního hospodáře, nezpracuje včas napadené stromy a neodklidí je z lesa, ohrozí nejen svůj majetek, ale také lesy sousední a vystavuje se nebezpečí postihu. Snaze tlumit šíření škůdce neprospívá ani mediální kampaň kolem kůrovcem napadených porostů v Národním parku Šumava a tvrzení, že příroda si pomůže sama. V těchto dnech by již mělo být všechno napadené dříví pokácené a vyvezené z lesa. Na pozemcích, kde se loni kůrovec rozšířil, by měly být umístěné lapáky — čerstvě pokácené smrky — nebo feromonové kůrovcové lapače. Majitel by měl také svůj les alespoň třikrát za měsíc projít. Přitom by si měl všímat změny barvy jehličí, zejména na „stěnách“porostu, na které svítí polední a odpolední slunce. Nahnědlé a opadávající jehličí, však nemusí vždy souviset jen s kůrovcem. Suchý rok 2003 výrazně přispěl k rozšíření houby václavky. Zatímco pod kůrou kůrovcem napadeného stromu je vidět charakteristické větvené chodbičky, pod kůrou na úpatí kmene poškozeného václavkou jsou papírovité bílé povlaky jejího podhoubí s houbovou vůní. To nejsou samozřejmě jediní škůdci ohrožující les. Jak Balek uvedl, ve druhé dekádě května bude MZe letecky ošetřovat asi 3000 hektarů lesa na jižní a jihovýchodní Moravě ohrožených bekyní velkohlavou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *