Kvalita moření osiv se zhoršila

Zavedením povinného moření se omezil výskyt některých chorob přenosných osivem a zároveň se ukazuje, že účinná látka takto ošetřeného osiva působí částečně i proti půdním patogenům. Právě s ohledem na velký výskyt patogenů by měl být samozřejmostí pro zakládání porostů výsev mořenými osivy. Dlouhodobá kontrola mořeného a nemořeného osiva Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským bohužel ukazuje na klesající kvalitu moření a následně horší zdravotní stav porostů.

Kvalitu porostů ovlivňuje řada faktorů. Na kvalitní moření je třeba asi třetina financí vynaložených na opatření proti chorobám přenosných osivem. Je důležité dodržovat nejen veškerá pravidla integrované ochrany rostlin, ale i kvalitně mořit. Pro snížení nákladů bohužel producenti často používají k množení přesev vlastního osiva namísto osiva uznaného, zaručujícího lepší zdravotní stav rostlin.
Vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu v § 2 odst. 4., definuje plodiny, jejichž rozmnožovací materiál smí být uveden do oběhu jen mořený (pšenice, žito, tritikale, ječmen, kukuřice a len). Jako nemořený smí být uváděn pouze tehdy, pokud v něm nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů. Přesto by bylo vhodné před vlastním mořením zjistit, jaký je výskyt patogenů na osivu, a na základě toho zvolit vhodné mořidlo.
Dlouhodobé výsledky získané při uznávacím řízení ukázaly na nežádoucí trend snižující se kvality přípravy osiva. Proto je nutné při moření dodržovat všechny zásady a technologické postupy pro kvalitní namoření, kontrolovat a ošetřovat porosty během vegetace a pro výsev používat pouze kvalitní osivo.
Pro kontrolu namořenosti lze použít několik metod. Ovšem při testování není dostačující pouze jeden z uvedených testů. Jednotlivé zkoušky je třeba volit podle podmínek prostředí a hlavně účelu, pro jaký je test proveden. Jako nejvhodnější se pro potřeby kontroly namořenosti jeví kombinace biologického testu s analýzou obrazu. Pro potřeby pěstitelů lze doporučit jednoduchý agarový test.

Stanovení kvality namoření

Jednou z metod rychlého posouzení vzorku je test na agarových plotnách. Ten spočívá v nasazení 400 semen na vhodné agarové prostředí, ovšem bez inokulace patogenu. Tato zkouška dává přibližnou informaci o vlivu mořidla na patogeny přenosné osivem. Pro zkoušení a potvrzení zdravotního stavu je ovšem nutné doplnit agarový test nemořeného osiva, který by měl předcházet veškerému testování namořenosti. Teprve na základě zjištěných patogenů se musí pěstitel rozhodnout, který druh mořidla zvolí.
Další z testů, který lze aplikovat, je biologický test s Bipolaris sorokiniana a Fusarium nivale, případně další biotesty se zkušebním organismem citlivým na příslušnou účinnou látku mořidla. Semena jsou umístěna na vhodné agarové prostředí inokulované zkušebním organismem. Po inkubaci trvající 4 až 7 dnů se měří inhibiční zóny. Tato metoda poskytuje informace o účinnosti mořidla a je používána při namátkových kontrolách osiva v ÚKZÚZ.
Jak vyplývá z hodnocení v roce 2005, bylo zjištěno z 65 testovaných partií 11 vzorků s kvalitou namoření nižší než 10 %, což vedlo k intenzivnějšímu testování v následujících letech. V roce 2006 bylo testováno 171 vzorků a z toho 15 mělo namořenost nižší než 10 %. V roce 2008 bylo odebráno 85 vzorků s výsledkem dva vzorky s horší kvalitou namoření. Tento test však neurčí přesnost pokrytí mořidla na obilce, proto je doplněn vizuálním posouzením vzorku s analýzou obrazu. Principem této metody je použití stereomikroskopu s programem definujícím intenzitu a rozdílnost barvy jednotlivých pixelů. Jednotlivé fáze jsou rozděleny do pěti barevných variant s různou tolerancí odstínu a následně vypočtena procenta jednotlivých fází. Posledním z testů prováděných na specializovaných pracovištích je chemická analýza, která určuje množství účinné látky. Používá se pouze v případech, kdy je třeba získat přesnou informaci o dodržení aplikační dávky mořidla doporučené výrobcem. Nevýhodou je časová a finanční náročnost.
V některých zemích EU je také používán pro stanovení namořenosti spektrofotometr. Vhodnost této metody je ale sporná, neboť zkouška vypovídá pouze o přítomnosti barviva, nikoliv účinné látky.

Parametry ovlivňující kvalitu moření

Základní informací před nákupem mořeného osiva je jeho zdravotní stav, tedy přehled o výskytu patogenů přenosných osivem. Nezbytná je i detailní znalost lokality, stejně jako informace o chorobách a škůdcích vyskytujících se v předešlých letech. Existují velké rozdíly jak ročníkové, tak prostorové ve výskytu patogenů ovlivňující zdravotní stav porostů. Na základě těchto informací je nutno zvolit mořidlo s vhodnou účinnou látkou. Je důležité dodržovat množství účinné látky, které doporučuje výrobce mořidla. Manipulací s osivem mezi mořičkou a vlastním setím dochází často ke značnému úbytku účinné látky. Další velké ztráty jsou dány množstvím příměsí (prach, zlomky semen, plevy). Uvádí se, že nevhodnou manipulací a špatně připraveným osivem s velkým množstvím příměsí dochází až k 25% ztrátám účinné látky. Podle typu mořidla a technologie moření je distribuce účinné látky na osivu různá. Velký vliv má také množství použité vody, neboli celkové množství mořicí jíchy. Doprovodné látky ovlivňují nejen vlhkost osiva, ale i přilnavost na obilce. Často se v dodávkách osiva objevují zrna sytě zbarvená a zrna bez barvy. Špatně namořená zrna jsou obvykle primárním zdrojem infekce v porostu.

Aplikační technika

Abychom dosáhli kvalitního moření osiva, je nutné použít vhodné stroje pro aplikaci.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. a vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, stanoví technické a technologické parametry, které musí splňovat mechanizační prostředky na ochranu rostlin, evidované a testované Státní rostlinolékařskou správou.
Jednotlivé typy mořiček vykazují rozdílnou kvalitu moření. Pro kontinuální mořičky by měla být podle legislativy Státní rostlinolékařské správy (SRS) minimální úroveň namoření na 60 % skutečně vložené dávky mořidla, kdežto pro diskontinuální na 70 % skutečně vložené dávky mořidla. Mořičky typu rotostat umožňují velice přesně aplikovat i více kapalných přípravků najednou, tedy i přípravky zlepšující kvalitu a komfort procesu moření, a vždy vykazují lepší namořenost.
Povinné testování mořiček probíhá vždy jednou za dva roky. Kontroluje se zejména technický stav stroje a dávkovací zařízení, aby dávkování mořidla bylo přesné a rovnoměrné.
U mořiček kontinuálních se provádí ověření bez mořidla. Ověřuje se průchodnost mořičky zjištěním množství prošlého osiva za jednotku času. U diskontinuálních mořiček se zachycuje dávka mořidla určená pro jednu vsádku.V případě pozitivního výsledku je mořička opatřena kontrolní nálepkou a provozovatel dostane osvědčení o funkční způsobilosti na dva roky.

 

Klíčové informace

– Kvalitně mořené osivo zaručuje lepší zdravotní stav porostu.
– Dlouhodobé výsledky získané při uznávacím řízení ukázaly na nežádoucí trend snižující se kvality přípravy osiva.
– Mořidlo s vhodnou účinnou látkou by se mělo zvolit na základě znalosti lokality a výskytu chorob a škůdců v předešlých letech
.

Ing. Jitka Chadová
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *