Lesy v Libavé postihla kůrovcová kalamita

Rozlehlé lesy ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá i jeho okolí postihla kůrovcová kalamita. Správci lesů proto letos výrazně zvýšili těžbu dřeva, aby zabránili dalšímu šíření nebezpečného brouka. Kůrovec se v posledních letech postupně přemnožil kvůli tom, že méně prší, a letošní nebývale suché počasí jeho populaci znásobilo.

„Kůrovcem je zasaženo celé území Libavé. Postižení není samozřejmě rovnoměrné a je ovlivněno například lokální skladbou dřevin či věkem porostu,“ řekl Jaroslav Nerad z Vojenských lesů a statků, které v lesích na Libavé hospodaří. Lesníci se snaží rychle zpracovat kůrovcem napadené stromy i zbytky dřeva, které zůstanou po těžbě. „Instalujeme lapače a lapáky k odchytu i monitoringu kůrovců. Při obnově lesa používáme pestřejší skladbu dřevin a snažíme se postupně obnovovat zaniklé vodní nádrže, aby se zadrželo více vody v oblasti,“ uvedl Nerad. Kůrovcová kalamita na Libavé podle Nerada narušila bilanci těžeb. Správa VLS v Lipníku nad Bečvou letos na Libavé původně hodlala vytěžit 180 000 metrů krychlových dřeva, za prvních sedm měsíců už ale vytěžila 260 000 metrů krychlových. „A to ještě není konec. Odhadujeme, že těžba letos přesáhne hranici 400 000 metrů krychlových dřeva,“ řekl Nerad. Těžba kůrovcového dřeva má nepříznivý dopad na hospodaření v lesích, protože jeho prodejní cena je nižší a správci lesů mají vyšší náklady na pěstební činnost. „Hlavně je ale znemožněna kontinuita vyrovnanosti těžeb, což pocítí především naši následovníci,“ upozornil Nerad. Kůrovcová kalamita má podle něj značný rozsah. „Libavá je pouze částí oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsou lesy postiženy kůrovcovou kalamitou už mnoho let,“ uvedl Nerad, podle nějž se s přemnoženým broukem potýkají také správci lesů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Kůrovec se v lesích přemnožil kvůli tomu, že od roku 2003 ubývá dešťových srážek. „Vyvrcholením bylo letošní léto s více než dvaceti tropickými dny i nocemi. Suchem oslabené porosty se nejsou schopny bránit napadení lýkožroutem smrkovým a severským,“ řekl Nerad. V těchto podmínkách se podle něj daří i dřevokazným houbám, především václavce. „Některé stromy ale nevykazují žádné napadení parazity a usychají, protože po letech sucha přišlo extrémní sucho a to již nejsou schopny přežít,“ dodal. Sucho v létě na Libavé postihlo i listnaté porosty, které opadávají. „V tuto chvíli ani nevíme, které stromy přežijí,“ uvedl Nerad.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *