Luskoviny v posledních letech mizí z našich polí

V České republice trvale klesá výměra luskovin. V průběhu posledních deseti let se osevní plochy snížily o více než polovinu. Hlavním důvodem je záporná míra rentability pěstování luskovin. Uvádí to aktuální situační zpráva ministerstva zemědělství o luskovinách s tím, že podobná situace je i v ostatních státech Evropské unie.

V minulých letech stagnovala výměra pěstování luskovin na zrno v České republice na úrovni kolem 30 tisících hektarů. V roce 2011 však došlo k výraznému propadu osevní plochy luskovin na 22 316 hektarů a v roce 2012 k dalšímu propadu na 20 177 hektarů.

Podle Českého statistického úřadu v marketingovém roce 2013/2014 se již luskoviny sklízely jen z plochy 17 851 hektarů a jejich produkce činila 38 276 tun při průměrném výnosu 2,14 tuny z hektaru.

Největší plochy luskovin byly v loňském roce již tradičně v Jihomoravském a Středočeském kraji a na Vysočině, přičemž ve všech krajích byl zaznamenán meziroční pokles všech hlavních druhů sledovaných luskovin, tedy hrachu, lupiny i ostatních luskovin.

V Evropské unii jsou nejvíce pěstovanými luskovinami hrách, s více než polovičním podílem, a bob s necelým desetiprocentním podílem. V menší míře se pak pěstují lupina, fazol, čočka a vikev.

„Trend poklesu luskovin v ČR neodpovídá jejich významu v rostlinné výrobě, krmivářství a potravinářství, ani významu, který je přikládán pěstování luskovin v zemích Evropské unie, hlavně nových, kde je uplatňována platba na hektar, proto je tento fakt zahrnut od roku 2014 do nové společné zemědělské politiky EU,“ konstatuje zpráva.

Dlouhodobý pokles domácí produkce luskovin je podle zprávy podpořen trendem vysokých dovozů sojových extrahovaných šrotů pro domácí krmivářský průmysl a poklesem vývozu hrachu na zahraniční trhy.

V rámci dovozu luštěnin do České republiky převažuje dovoz jedlých luštěnin tj. fazolu a čočky v objemech kolem 4700 tun fazolu a 7000 tun čočky. Tento import jedlých luštěnin má podle zprávy určitý vliv na domácí spotřebu v potravinářství a projevuje se také v reexportu především na Slovensko, kam vyvážíme zhruba 1200 tun fazolu i čočky. Čočka se k nám vozí především z Kanady, fazol obecný hlavně z Etiopie, Číny a Maynmaru, ostatní druhy fazolu hlavně z Číny.

Vývoz hrachu směřuje tradičně do Německa, ale největším odběratelem našeho hrachu se podle zprávy stává Polsko. Semeno hrachu a bobu lze vyvážet i pro potravinářské účely, neboť v této oblasti jsou příznivější ceny a také naše odrůdy splňují kvalitativní požadavky západních dovozců. „Problémem produkce hrachu a bobu pro potravinářské účely je rozšíření zrnokazů na našem území, čemuž je nutné věnovat pozornost při chemické ochraně porostů.

Prostor pro vývoz je také v oblasti osiv, především domácí odrůdy hrachu a pelušky mají vynikající vlastnosti a jsou na evropských trzích žádané,“ uvádí zpráva s tím, že osiva českého hrachu se z vyváží především do Rakouska, Polska a Německa.

Průměrná spotřeba luštěnin se v České republice prakticky nemění a pohybuje se mírně nad dvěma kilogramy na obyvatele za rok. Podle doporučení zdravotníků by bylo optimální, kdyby se jejich spotřeba zvýšila alespoň na čtyři kilogramy na obyvatele za rok. „Požadovanému nárůstu potravinářského užití luštěnin však nenasvědčuje zájem spotřebitelů ani sortiment nabízených výrobků z luštěnin ani dostatečná reklama a zdravotní osvěta,“ uvádí se ve zprávě.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *