Mají shodný názor na reformu

Nová společná zemědělská politika Evropské unie by měla být spravedlivější, zelenější a pravděpodobně s omezením přímých plateb pro velké podniky. Dva pilíře –zemědělství a rozvoj venkova – se osvědčily a měly by zůstat zachovány. I to zaznělo na besedě novinářů s českými europoslanci – představitelů politických skupin zastoupených v Evropském parlamentu.

Podobně jako u tuzemských zemědělských organizací, potravinářů i ministerstva zemědělství, panuje také mezi našimi poslanci v Evropském parlamentu (EP) napříč politickými stranami, jejichž jsou členy, shodné stanovisko k reformě společné zemědělské politiky (SZP). Europoslanec Jan Březina (Evropská lidová strana, EPP) označil za mimořádné štěstí, že současný ministr zemědělství se v této problematice dobře orientuje. „Bylo by riziko nyní přepřahat, politický otřes na tomto rezortu by věci nepomohl a dovedl by nás někam, kam nechceme,“ varoval Březina v reakci na některé hlasy požadující odstoupení současného ministra zemědělství Ivana Fuksy.
Při vstupu do unie se něco zanedbalo Miloslav Ransdorf (Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice, GUE-NGL) vyzdvihl shodný názor všech českých poslanců zastoupených v EP. Připomněl, že při vstupu do Evropské unie se některé věci nepovedly. Jako příklad uvedl cukerní kvóty dané do ruky výrobcům cukru a nikoliv pěstitelům cukrovky, jako je tomu v některých zemích původní evropské patnáctky.
Veřejnou debatu jsme nevyužili První část komunikace o budoucí podobě reformované SZP, tj. veřejná debata, proběhla prakticky za nezájmu českých zemědělců. Zatímco z celé EU dorazilo asi 4000 názorů, z ČR jich nebylo ani dvacet, posteskl si Březina. Připomněl, že zájem o reformu stoupl v posledních měsících. Do Bruselu dorazila se společnou pozicí delegace zástupců různých zemědělských organizací i potravinářů, jimž zajistil konzultaci se zpravodajem k reformě SZP a tvůrcem parlamentního stanoviska zpravodajcem Albertem Dessem.
Dess nechtěl zastropování Březina upozornil, že původní návrh Desseho zprávy neobsahoval zastropování plateb. Dess, který pochází ze severu Německa, zastává názor, že by se měl vzít v úvahu historický vývoj zemědělství v jednotlivých zemích. Doplnění zastropování si vynutili europoslanci z levicových a zelených stran, zejména z jižních států EU. Březina ocenil, protinávrh svého kolegy poslance Hynka Fajmona (Evropští konzervativci a reformisté, ECR) podaný proti zastropování plateb. Podařilo se pod něj získat dostatek podpisů, a to i samotného Desse. (V konečném plenárním zasedání se většina europoslanců přiklonila k omezování plateb velkým podnikům, a europarlament jako celek je tedy doporučil.) Pokud se do reformy dostane omezení plateb, pak bude náš výrobek z částečně dotovaného zemědělského podniku stát na trhu proti produktu z plně dotované farmy,“ obává se Březina.
Ve hře je rozpočet Fajmon uvedl, že v současné době se vytváří rozpočtový rámec na další sedmileté období 2014 až 2020 a je přirozené, že jednotliví komisaři se snaží obhájit co nejvíce finančních prostředků pro své kapitoly. Připomněl, že plénem Evropského parlamentu schválená Dessova zpráva (blíže o ní Zemědělec č. 27) je stanoviskem EP ke třem scénářům nahozeným Evropskou komisí. Na řadě je nyní komise, aby vypracovala reformu a návrhy příslušné legislativy. K dispozici má i názory rady agrárních ministrů k základním tématům. Návrhy komise bude opět schvalovat EP i rada ministrů zemědělství členských zemí. Fajmon odhaduje, že se celý proces může táhnout až do roku 2013.
Březina připomněl, že komise od počátku deklarovala, že se SZP po roce 2013 podstatně změní. Původním ambiciózním záměrem bylo omezit její rozpočet. Proti tomu je však Francie, jejíž prezident Nicolas Sarkozy je silným zastáncem zemědělské politiky unie. Nicméně při schvalování sedmiletého rozpočtového rámce je možné čekat souboj mezi kohezní a zemědělskou politikou, posílení finančních prostředků bude chtít Brusel i pro vědu a výzkum.
Bude spravedlivější?
Reformovaná SZP by měla být spravedlivější a odstoupit od historických kritérií pro stanovení plateb, konstatoval Pavel Poc (Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, S&D). Připomněl, že jde o jedinou společnou politiku unie financovanou a regulovanou z Bruselu. Nebezpečná by pro nás, jak dodal, byla renacionalizace SZP, při níž by financování této politiky zčásti přešlo na členské státy.
Březina připomněl, že i dnes existují v některých členských státech různé formy podpor, například zemské, někde neplatí zemědělci sociální pojištění, v Nizozemsku je například nižší cena plynu, jímž se vytápějí skleníky. „Podpor v šedé zóně je dost a našim zemědělcům to vadí,“ konstatoval Březina s tím, že náš stát nemá na to, aby podobné výhody zemědělcům poskytl.
Reformovaná SZP bude jednotnější, každopádně se sblíží režim v evropské patnáctce starých členských zemí a dvanáctce nových států, doufá Fajmon. Zatím, jak připomněl, měly nováčci právo svým zemědělcům k penězům z Bruselu přidat z domácích zdrojů. Po roce 2013 už vláda nebude muset hledat peníze na tyto doplatky. Všechny země EU-27 budou dostávat podle stejného vzorečku, věří Fajmon s tím, že v budoucnu budou platby spravedlivější.
Březina připomněl, že platby našich zemědělců byly na úrovni toho, co dostávali farmáři v sousedních zemích, zejména v Rakousku a Německu. „V jistém smyslu je otázka, jestli bychom si tvrdou spravedlnost měli přát,“ poznamenal s tím, že se vystavíme konkurenci zemí, které mají levnější pracovní sílu i půdu a její nájem. To je třeba situace sousedního Polska.
Důraz na podporu rozvoje venkova Ransdorf připomněl, že v Polsku je v zemědělství zaměstnáno 27 procent práceschopného obyvatelstva. V Bulharsku se, jak uvedl, zemědělství zničilo a asi 40 procent půdy bylo na začátku tohoto tisíciletí neobděláno. Platby na plochu zlikvidovaly i tradiční výrobu růžového oleje.
Fajmon připomněl, že SZP stojí na dvou pilířích, zemědělství a rozvoji venkova. Druhý pilíř – rozvoj venkova, podle něho začíná dobře fungovat a ledacos se podařilo udělat. Dnes je poměr financování mezi oběma pilíři 4:1, tedy zhruba 20 procent prostředků jde na podporu rozvoje venkova. „Budeme podporovat, aby druhý pilíř existoval a aby rostl až ke 30 procentům,“ podotkl Fajmon.
Vlivy na reformu Na podobu reformované SZP a rozpočtu na ni vyčleněného má podle Březiny vliv i růst cen potravin ve světě a jejich kolísání. Do roku 2050 bude pravděpodobně na Zemi 12 miliard lidí a bude proto potřeba daleko více potravin než dnes. Zachování SZP a financí pro ni nahrává i demografický vývoj vedoucí k vylidňování venkova. Průměrný věk farmářů v EU je nyní 55 let, takže pokud se nic nezmění, odejde jich většina během deseti let do důchodu. Proto je potřeba podpořit mladé a začínající farmáře. V zemědělství je moc práce, připomněl Poc s tím, že podobný odliv lidí se projevuje i v jiných náročných oborech, o něž dnes mladí lidé nemají zájem. Původní cíl, kvůli němuž SZP vznikla, tedy zajistit pro společenství strategickou soběstačnost v potravinách, musí zůstat zachován, uzavřel Březina.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *